Arnika: Znečišťovatelé loni meziročně vypustili víc toxických látek, vede Spolana

Ekologická organizace Arnika zaznamenala loni výrazný meziroční nárůst u vypouštěných rakovinotvorných látek či látek poškozujících hormonální systém. Zvýšilo se podle ní též množství látek toxických pro vodní organismy, včetně kyanidů v řekách. Vzrostly emise styrenu a formaldehydu z průmyslových provozů, klesly naopak emise skleníkových plynů a rtuti. Největším znečišťovatelem byla podle Arniky loni už posedmé neratovická Spolana. Zástupci organizace na dnešní on-line tiskové konferenci představili žebříčky za rok 2020, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Loni Arnika naopak zaznamenala u většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší pokles proti roku 2018, výjimkou byly například emise rtuti. Provozy hlásí ze zákona úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za loňský rok data poskytlo 1257 provozů, o 116 méně než předloni.

Spolana Neratovice mezi podniky vede žebříček kvůli vypouštění karcinogenů při výrobě PVC (polyvinylchloridu) a dalších surovin pro výrobu plastů. Zároveň po ukončení likvidace amalgámové elektrolýzy předala v odpadech 89 tun rtuti, s jejíž pomocí vyráběla chlor pro výrobu PVC. "Šlo o druhé nejvyšší množství zaznamenané v sedmnáctileté historii IRZ," uvedla Arnika.

Podle Pavla Kaidla, mluvčího skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana spadá, výroba podléhá přísné kontrole a splňuje veškeré normy a emisní limity. "Spolana je jediným výrobcem kaprolaktamu v České republice, což se logicky vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek odráží na jejím postavení v daném žebříčku," sdělil ČTK.

Podle Kaidla se výrobní areál ekologizuje poté, co byla ukončena výroba chloru pomocí amalgámové elektrolýzy. "Loni bylo z areálu odvezeno 90 tun rtuti k ekologickému zpracování ve Švýcarsku a následnému uskladnění v bývalých solných dolech v Německu. Sanace pokračují i v tomto roce," poznamenal. Skupina podle něj dlouhodobě snižuje dopad výroby na okolní prostředí.

Emise styrenu a formaldehydu loni nejvíce zvýšila firma MEA Metal Applications z Plzně, a to o 12 tun. Vyjádření firmy ČTK zjišťuje.

Mezi znečišťovateli podle Arniky dominují velké průmyslové podniky z Moravskoslezského, Středočeského, Ústeckého kraje a Vysočiny. Objevují se ale i provozy z dalších krajů, Arnika vyzvala k přísnější kontrole.

Množství látek nebezpečných pro vodní organismy se loni zvýšilo zhruba o dvě tuny, což je dáno zejména nárůstem zinku a jeho sloučenin z čistíren odpadních vod v Praze a Otrokovicích a těžkých kovů z huti Liberty v Ostravě.

Na znečištění vod se ale podle Arniky významně podílejí i kyanidy, které loni způsobily ekologickou katastrofu na řece Bečvě. Nejvíce jich vypustila čistírna odpadních vod v Ostravě, Deza z koncernu Agrofert je na čtvrtém místě s meziročním nárůstem přes 60 kilogramů kyanidů na 156,9 kilogramu. V souvislosti s havárií policie obvinila společnost Energoaqua a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Podnik je v žebříčku šestý s 52 kilogramy. K havarijnímu úniku do Bečvy se v hlášení do IRZ nikdo nepřiznal, není tedy započten.

K otravě řeky podle Arniky stačí několik desítek kilogramů kyanidů, ohlašovací práh pro přenos látky v odpadech je však 500 kilogramů. Spolek požaduje jeho snížení.

Trvale klesá množství skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé srážky. Největším zdrojem zůstávají severočeské hnědouhelné elektrárny a hutní provozy v Moravskoslezském kraji. Množství oxidu uhličitého se ale meziročně snížilo o více než deset milionů tun na 53 milionů. Emise výrazně snížila například elektrárna Chvaletice patřící do skupiny Sev.en Energy. Klesly též emise rtuti, jejichž hlavním zdrojem jsou hnědouhelné elektrárny, zejména elektrárna Počerady skupiny Sev.en Energy.

---

reklama

---