Australští ochránci přírody shánějí 100 tisíc dolarů na nákup licence povolující lov žraloků
Celý záměr se pochopitelně stal terčem kritiky, ať už z řad ostatních držitelů licence, povětšinou australských rybářů, tak i některých ochranářských organizací. Zejména ti vidí „investici“ v podobě 100 000 australských dolarů do vytvoření 1,2 kilometrů dlouhého průplavního pásu podél Útesu jako kontroverzní. Peníze by prý bylo jistě možné využít účelněji, a představa australské pobočky WWF coby „držitele licence k lovu žraloků“ se jim zdá pomýlená. Gilly Llewellynová, vedoucí australské WWF, je ale přesvědčena o správnosti takového kroku.
Jak vlastně systém licence a rybolovu funguje? Sítě natažené kolem Útesu mají primárně lapat žraloky, a bránit jim v přístupu k pobřeží. S touto praxí se započalo v roce 1962 a ročně končilo v síti okolo 10 000 exemplářů nejrůznějších druhů paryb.
Pochopitelně, sítě nelapaly jen žraloky, ale prakticky všechny ryby a želvy – karety, delfíny či dugongy, snažící se neviditelnou bariérou proniknout. A když zaplatíte danou sumu za licenci, získáte nárok na úlovky chycené vybraným úsekem sítí.
Pokud uspějí, chtějí lidé z WWF svůj úsek (1200 metrů dlouhou síť) z vody vytáhnout a umožnit tak rybám a mořským živočichům plavat ven nebo dovnitř. Zvláště druhá varianta je podle ochránců podstatná. Obnovení přítomnosti mladých žraloků by totiž mohlo pomoci navrátit potravní pyramidě ekosystému korálového útesu původní tvar a rovnováhu. Když se totiž majestátním predátorům postavily do cesty sítě, mezi koráli převládly drobné dravé ryby – chňapalové (snappers). A ti zase vytlačili většinu menších ryb, které se živily řasovým nánosem.
Bez malých rybek pak řasy převálcují bělením oslabené korálové útesy a zcela je zarostou. Návrat žraloků by tak mohl leccos zachránit. A jak věří Llewellynová, hlavně i je samé. Počty žraloků zachycených sítěmi totiž v posledních letech strmě narůstaly. Zatímco v roce 2014 bylo lapeno na 222 tun, o rok později to bylo už 402 tun. Takové množství odpovídá zhruba 100 000 mladých žraloků.
„Ty skutečně ohromné sítě zabijí ročně desítky tisíc žraloků, včetně druhů, které jsou mezinárodně považovány za ohrožené,“ říká Llewellynová. „V případě kladivounů u pobřeží Queenslandu tu hovoříme o poklesu populace o 80 %.“
reklama
