AutoMat: Hlavní město ignoruje cyklistickou dopravu

Přes sliby magistrátu hlavního města Prahy zůstávají chodci a cyklisté v metropoli opomíjenou Popelkou, tvrdí představitelé projektu AutoMat. Podle nich o tom svědčí i fakt, že úřady ve svých statistikách pěší a cyklistickou dopravu zcela zanedbávají. Na to, že v Praze chtějí mít svůj prostor i cyklisté a chodci, má upozornit dnešní cyklojízda, která se koná při příležitosti Mezinárodního dne bez aut. Jízda začíná v 17:45 na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Martin Bursík, Petr Štepánek a Jan Bouchal na tiskové konferenci projektu AutoMat.
Foto: Hugo Charvát/EkoList

Na tiskové konferenci pražského magistrátu minulý čtvrtek prohlásil Pavel Bém, že v Praze nikdy nebude cyklistika jako prostředek každodenní dopravy významným fenoménem, a to kvůli charakteru úzkých ulic v širším centru města a kvůli nevyhovujícímu přírodnímu reliéfu poměrně kopcovité krajiny. Jeho slova ještě umocňuje výrok Bémovy podřízené pro týdeník Respekt (č. 36). Šéfka útvaru rozvoje města Světlana Kubíková prohlásila, že kolo do města mezi provoz nepatří. Jezdit na něm má být nebezpečné jak cyklistům, tak chodcům. Pavel Bém pro EkoList výrok své podřízené mírnil: "To je prohlášení paní Kubíkové, která na kole nejezdí. Kolo samozřejmě do města patří, do biokoridorů, na cyklostezky, na vhodné a bezpečné komunikace." Podle Béma je snad pochopitelné, že cyklostezka nepovede Ječnou nebo Žitnou ulicí, ale v místech, která jsou k tomu vhodná. "Například pražská náplavka protíná Prahu od jihu k severu a je oddělena od automobilové dopravy," zmiňuje vhodnou lokalitu Bém.

Jaroslav Martínek z Centra dopravního výzkumu uvádí jako příklad dobrého rozvoje cyklistiky město Ústí nad Labem. "Ústí není typické cyklistické město, nicméně v roce 1999 přišli s tím, že chtějí vybudovat cyklostezku za 90 milionů a v roce 2005 ji mají téměř vybudovanou," říká Martínek. Podle něj se zastupitelé rozhodli, že chtějí, aby v Ústí lidé zůstávali přes víkend a mohli jezdit na kole. Přitom Ústí nad Labem leží v krajině ještě méně vhodné pro cyklistiku než Praha. "Tam je ve svahu železnice, sráz dolů, silnice, sráz dolů a Labe. A oni se rozhodli do toho svahu ještě postavit lávku pro cyklisty nad řekou, protože nechtějí, aby cyklisté jezdili po frekventované silnici. Neříkají, že to nejde, " uzavírá Jaroslav Martínek.

Zástupce pražského magistrátu Jakub Zajíček minulý týden na konferenci k Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy prezentoval snahu magistrátu na poli cyklodopravy. "Zájem o cyklistiku se vyvíjí rychleji, než vytváření vhodných podmínek," konstatoval Zajíček. Podle jeho slov Praha na příští rok například chystá zavedení osmi souprav metra, které budou mít rozšířené plošiny pro převoz kol. Snahu města podporovat cyklistiku má prezentovat například nový magistrátní web www.praha-mesto.cz/cyklo, kde si mimo jiné mohou cyklisté vyhledat optimální trasu.

	Kola před nádražím v Hradci Králové
	Foto: Jakub Kašpar/archiv EkoListu

Představitelé projektu AutoMat považují argumenty magistrátu, proč nelze v Praze více rozvinout cyklistickou dopravu, za pouhé výmluvy. „Praha se k cyklistům chová vyloženě nepřátelsky,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci host AutoMatu a bývalý zastupitel Martin Bursík (SZ). „Důvodem je skutečnost, že radnice nepokládá kolo za rovnocenný dopravní prostředek. Praze chybí cyklotrasy, stojany na kola, speciální semafory pro cyklisty a další infrastruktura.“ Tedy všechno, čím disponují evropská města jako je Mnichov nebo Vídeň a kde je také kolo chápáno jako každodenní dopravní prostředek.

Projekt AutoMat připravil srovnání poměru cyklistické a pěší dopravy v devíti evropských městech. Bohužel pro Prahu neexistují v magistrátních statistikách relevantní čísla, protože dopravu na kole Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy samostatně nesleduje. Metoda, která ignoruje chodce a cyklisty, pak v celkových číslech ukazuje na vyšší zatíženost městské hromadné dopravy, než ve skutečnosti je. “Odpovědní úředníci se pak rozhodují podle špatných čísel," říká radní Petr Štěpánek. Podle představitelů AutoMatu to vede k nerovnoměrnému rozdělování finanční podpory, která směřuje především do drahého provozu metra a silniční sítě. To vede k začarovanému kruhu, kdy nejsou peníze na cyklostezky a lidé se zároveň bojí používat kola kvůli strachu ze silničního provozu a nedostatku cyklostezek. Podle odhadů projektu AutoMat se chodci podílí zhruba 23 % a cyklisté 1 % na celkovém poměru neautomobilové dopravy. Celkový poměr hromadné, pěší a cyklistické dopravy v Praze odhadují na 67 % veškeré dopravy oproti 33 % individuální automobilové dopravy.

Podle radního za Prahu 4 Petra Štěpánka chápe město cyklistiku pořád jako rekreační činnost a není schopné investovat do výstavby souvislých cyklostezek přes celou Prahu. Ty by podle něj měly vést okolo koryta řeky Vltavy s následnou návazností na cesty ven z města. Současná praxe podle mluvčího projektu AutoMat Jana Bouchala připomíná spíše potěmkinovské vesnice. „Jediné souvislé úseky jsou na okraji měst, to neodráží potřeby cyklistů v Praze.“ Přitom hlavní město Praha investuje do cest pro cyklisty 20 milionů korun ročně. Konečná celková délka cyklistických tras by měla být 450 kilometrů.

---

reklama

---