BBC: V okolí Černobylu žije méně hmyzu, tvrdí studie
Město Pripjať, v pozadí elektrárna Černobyl
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
Foto: Jason Minshull/ Wikimedia Commons |
Vědci se zaměřili na zkoumání počtů hmyzu, které se týká čmeláků, motýlů, lučních kobylek, vážek a pavouků. Timothy Mousseau z univerzity v Jižní Karolíně a Anders Moller z pařížské univerzity již dříve publikovali studii, která zkoumala ovlivnění ptačí populace v radiační zóně Černobylu. „Chtěli jsme rozšířit náš výzkum na hmyz, savce a rostliny. Tohle je tedy další díl naší studie,“ řekl BBC Timothy Mousseau, který pracuje v zóně vyklizené po havárii elektrárny již deset let.
Pro studii využili vědci standardní postup, kdy si rozdělili celé území na jednotlivé úseky, na nich si vytvořili pomyslné linie a kolem nich pak počítali množství nalezeného hmyzu a pavoučích sítí, popsal BBC metodu Mousseau. Zároveň vědci měřili na zkoumaných místech intenzitu radiace.
Vědci zkoumali zasaženou oblast Černobylu, kontaminovanou půdu v Bělorusku a oblasti bez působení zvýšené radiace. „Ve všech zkoumaných oblastech se potvrdil stejný vzorec, počet živočichů klesal s vyšší úrovní radiace,“ řekl BBC Mousseau. Podle něj je metoda počítání poměrně citlivá a ukazuje rozdíly ve výši koncentrace v uzavřené zóně.
Jiní odborníci ale výsledky studie odmítají s tím, že nepřítomnost lidí v uzavřené zóně naopak velmi prospívá živočichům i rostlinám. Sergej Gašak, výzkumník z ukrajinského Centra Černobyl výsledky odmítá. Podle něj je možné ze stejných dat vytvořit zcela opačné závěry, stejně tak jako u předchozí studie o ptácích. „Živočichům i rostlinám se v oblasti Černobylu daří, a to díky nízké aktivitě lidí,“ řekl Gašak BBC. Podle něj živé organismy přežily havárii a dále se rozmnožovaly, což ukazuje na jejich odolnost a schopnost přežít i v těchto podmínkách. „Těsně po havárii úroveň radiace převýšila schopnosti organismů přizpůsobit se, ale po deseti letech klesla stokrát až tisíckrát,“ prohlásil Gašak pro BBC.
Timothy Mousseau na to odpovídá, že jeho cílem je zjistit, jak reálně působení radiace ovlivňuje životní prostředí. Podle něj stále není možné zjistit, jaké jsou dlouhodobé dopady mutagenní kontaminace v prostředí. „Dlouhodobé zkoumání oblasti černobylského ekosystému nabízí unikátní pole pro hledání možných nebezpečí a to bychom neměli pominout,“ říká Mousseau.
Podle článku Chernobyl' shows insect decline Victorie Gillové zveřejněném BBC Online News 18. 03. 2009.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Černobyl... - 22. 3. 2009 - AlešDělám to stejně jako ta studie : změřím dvě věci a udělám z nich závistlost nic více nic méně. Je to hloupé , protože takhle svět většinou nefunguje. Když je někde více radiace , tak je nějaký důvod k tomu , aby tam bylo té radiace více než v okolí , jsou tam tedy jiné podmínky. třeba tam fouká více větru , který přivál rad. prach atd. Ty rozdíly v radiaci nebudou k romě bezprostřední blízkosti reaktoru tak vysoké , aby ten hmyz degradoval atd. Co když tam ten radiační prach byl naplaven a území trpí z jara podmáčením. V přírodě působí velice často více faktorů.Dělá to na mě dojem , že ekologisté mají strach , že příroda si poradila s radiací moc dobře a tak hledají důkazy jak radiace Černobilu působí zhoubně na přírodu , když je všeobecně známo, že ekosystémy v okolí Černobilu jsou na tom lépe než před výbuchem. Mohli by tak podpořit svůj boj proti jaderné energetice. http://www.davidarchibald.info/papers/Archibald2009E&E.pdf zajímavý je zejména ten rok predikce.... |