Věčný sníh z vrcholků hor v indonéské Papui může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky tzv. věčného sněhu z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a podle odhadů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před 100 lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC. Dnes se zbytky sněhu nacházejí pouze v okolí nejvyšší hory Puncak Jaya, známé také jako Carstenszova pyramida. Rozloha ledovců v okolí Puncak Jaya se od 19. století zmenšila z téměř 1900 hektarů na současných zhruba 16 hektarů. Ledovce přitom vědcům poskytují informace o vývoji klimatu a pro mnoho místních obyvatel mají také hluboký duchovní význam.

Loni v březnu se k vrcholu Puncak Jaya vydala i česká glacioložka Marie Šabacká, aby se zařadila mezi poslední vědce, kteří budou moci studovat tamní věčný sníh. Úbytek ledu podle ní ukazuje na hlubokou nespravedlnost změn klimatu. Podle ní jsou tropické ledovce v Papui jedinečné, protože jsou od ostatních ledovcových systémů vzdáleny tisíce kilometrů.

Ledovce na vrcholu Puncak Jaya jsou posledními zbytky tropického ledu mezi Andami a Himálajem. V jejich ledových jádrech je uchována historie klimatu, která vědcům umožňuje zkoumat podmínky v atmosféře i změny v nejteplejších oceánských vodách, které ostrov obklopují. Tento cenný záznam o vývoji klimatu ale mizí dříve, než ho vědci stačili plně prozkoumat. S rychlým úbytkem ledovců totiž mizí také informace, které po staletí uchovávaly.

Hory v indonéské Papui leží jen asi 450 kilometrů jižně od rovníku, kde může trvalý led zůstat pouze ve vysokých nadmořských výškách a za velmi specifických klimatických podmínek. I malé zvýšení teploty nebo změna sněžení na déšť může rozhodnout o tom, zda ledovec nezmizí. Jejich ústup podle Šabacké dokládá dlouhodobé oteplování Země a zároveň znamená ztrátu přirozeného prostředí i kulturně významné součásti krajiny.

Pro nejméně pět skupin původních obyvatel má Puncak Jaya po generace hluboký duchovní význam. Lidé z kmene Moni ho nazývají Mbainggela a věří, že na horu dohlížejí jejich předkové. Pro lidi z kmene Amungme pohoří představuje symbol toho, jak by lidé měli žít. Tání ledu proto místní nevnímají jen jako ekologický problém, ale také jako ohrožení svých tradic a kulturních kořenů. Aktivistka z kmene Amungme Adolfina Kumová přirovnává význam hory pro svůj lid k významu Mekky pro muslimy nebo Říma a Vatikánu pro katolíky.

---

reklama

---