Belgický soud nařídil plnit přísnější klimatické limity, Vlámové nesouhlasí

Belgický odvolací soud nařídil federální vládě a regionálním správám plnit přísnější emisní limity, než plní dosud. Belgická justice tak vyhověla desítkám tisíc lidí, kteří se podepsali pod žalobu proti nedostatečnému omezování emisí skleníkových plynů. Zatímco federální a bruselská vláda jsou s verdiktem srozuměny, vlámská ministryně životního prostředí se chce dále soudit, napsala belgická média.

Evropská unie se snaží i přes nepříznivou ekonomickou situaci dodržet své závazky v boji proti změnám klimatu a přesvědčit ke snižování emisí i další světové země, mimo jiné na klimatické konferenci COP28 v Dubaji. Belgie patří v EU k větším znečišťovatelům, zároveň se však hlásí k nižším ambicím v omezování zplodin skleníkových plynů než další západoevropské státy. Belgická vláda před několika lety stanovila cíl omezit emise oxidu uhličitého do konce desetiletí o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

V souvislosti s napjatou ekonomickou situací posledních let však někteří vládní politici začali mluvit o zpomalení přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství. Zvláště vláda průmyslové vlámské části země tlačí na volnější tempo v zájmu zachování životní úrovně obyvatel.

Soud však na začátku prosince rozhodl, že země do roku 2030 musí dodržet stanovených 55 procent. Federální ministryně klimatu Zakia Khattabiová verdikt přivítala s tím, že dá zemi potřebnou "páku k posílení a dodání důvěryhodnosti státní klimatické politice". Belgie totiž v posledních letech stejně jako řada dalších zemí EU směřovala ke splnění nižších cílů. Na konci roku 2021 dosáhla omezení pouze úrovně 24 procent.

Z rozdělení klimatického závazku celé EU přitom pro Belgii vyplývá povinnost omezení o 47 procent, což někteří politici považují za realističtější cíl než 55 procent. "Žijeme v demokracii, ale odvolací soud jde dále, než jsou (naše) evropské povinnosti. Nepřipustím, aby soudce činil politická rozhodnutí," řekla vlámská ministryně životního prostředí Zuhal Demirová. Splnění závazků může podle ní ohrozit hospodářský růst, je proto třeba prozkoumat možnost podání kasační stížnosti.

Demirová se také podivila, že soud v rozsudku pamatoval na federální, bruselské a vlámské úřady, nezmínil však ty valonské, které podle něj směřují k dodržení odpovídajících cílů. "Proč to tak je? Protože Valonsko zavřelo dvě vysoké pece v Lutychu a Charleroi, v důsledku čehož významně klesly emise CO2, ale také to ovlivnilo zaměstnanost," zdůraznila důsledky vlámská ministryně.

---

reklama

---