https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/belovezsky-prales-kdyz-se-kaci-tisice-let-nedotceny-les-pak-letaji-vyhazovy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bělověžský prales: Když se kácí tisíce let nedotčený les, létají vyhazovy

30.5.2016 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bělověžský prales leží na hranici Polska a Běloruska. Snímek pochází z jeho přísně chráněné rezeravce na polském území.
Bělověžský prales leží na hranici Polska a Běloruska. Snímek pochází z jeho přísně chráněné rezeravce na polském území.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko odmítl nesouhlasné vyjádření Rady pro ochranu přírody, která se postavila proti plánovanému zahrnutí Bělověžského pralesa do plánu těžby dřeva, a zahájil okamžitou vlastní probírku. Z 39 členů Rady vymýtil 32 vědců a současně jmenoval jejího nového výkonného předsedu. Tou se stala Wanda Olech-Piasecka, profesorka katedry zoologie a stávající děkanka Varšavské zemědělské univerzity (SGGW). Informoval o tom mimo jiné server SeattleTimes.
 

Asi nepřekvapí, že zmíněných dvaatřicet vědců propuštěných z Rady se stavělo jak proti plánům rozsáhlé těžby, tak proti schválení regulačních odstřelů zubrů evropských. Olech-Piasecka oproti tomu oba dva navržené kroky schvaluje. Jak sama zdůrazňuje, v případě největších původních evropských přežvýkavců, ohrožených zubrů, by se mělo jednat o povolení limitovaných komerčních odstřelů starších kusů. Konkrétně pak vybraných exemplářů samic starších dvanácti let a samců starších patnácti, protože stávající prostorová kapacita Bělověžských lesů už přestává stačit k zachování jejich populace, a mladé kusy pak často pronikají do okolních lesů, kde působí hospodářské škody.

Ministr Szyszko zdůraznil, že od nové Rady očekává kvalitnější práci i výsledky. Předchozí Rada totiž „nechala věci dojít do stavu“, který je z pohledu ochrany přírody výjimečný. Prakticky 35 % rozlohy lesů v Polsku totiž podléhá zvýšenému stupni ochrany nebo je součástí přírodních rezervací. A jako takové jsou ale znepřístupněné komerčnímu využití. Podobně nelibě se Szyszko vyjádřil i o zapsání Bělověžského pralesa roku 1979 na seznam světového dědictví UNESCO, které „zakonzervovalo“ rozvoj celého území.

„Doufám, že nynější Rada bude efektivněji studovat praktický i ekonomický přínos přírody pro blaho člověka, ve shodě se všemi zásadami udržitelného rozvoje.“ Za jednu ze známek dosavadní nedostatečné efektivity předchozí Rady přitom považuje opatření a „nečinnost“, která vedla ke kůrovcové kalamitě v roce 2013. Hmyzí škůdci se tehdy v důsledku příhodných přírodních podmínek rozšířili a způsobili úhyn údajně až 10 % přítomných jehličnanů (celkově pak ztrátu 3 % dřevin na území parku). S tímto pohledem na věc však polští vědci z Akademie věd ostře nesouhlasí.

Rafal Kowalczyk z Výzkumného institutu savců upozorňuje na fakt, že prales byl primárně určen k zachování biodiverzity a přírodních procesů, ke kterým dynamická aktivita „škůdců“ nepochybně patří. „V Polsku jistě narazíme na celou řadu starých lesních společenství, která již historicky byla tvarována činností člověka. Bělověžský prales je ale unikátní v tom, že do něj 8 až 9 000 let nikdo nezasahoval. Nemáme právo vstupovat do zde probíhajících přírodních procesů a narušovat tak jeho diverzitu,“ řekl Kowalczyk pro server SeattleTimes. Podle Kowalczyka prales prodělal za svou existenci řadu takových kalamit a sám se s nimi dokázal vyrovnat. „To, co teď vidíme, je jednotlivá epizoda v nekonečném vývoji,“ dodává.

Od roku 1979 je Bělověžský prales na seznamu světového dědictví UNESCO.
Od roku 1979 je Bělověžský prales na seznamu světového dědictví UNESCO.

Na zmíněný škodlivý vliv hmyzí kalamity, spojený s vyšším výskytem odumírající dřevité biomasy, je podle odpůrců kácení z Rady prý třeba pohlížet i z jiných úhlů. Díky napadeným stromům se trojnásobně zvýšila populace ohroženého datlíka tříprstého a bez suchých stojících kmenů nepřežije ani největší lokální populace nejmenší evropské sovy, kulíška nejmenšího. Na mrtvé dřevo jsou podle akademiků vázány tisíce rozmanitých životních forem, brouky a houby nevyjímaje, a jeho odstranění by mohlo vést k narušení celého křehkého ekosystému. Prosvětlení lesů odtěžením by mohlo vést k masivnímu nástupu náletových dřevin i nepůvodních dřevin, hrozí narušení stávajícího vodního režimu, nebo proměna lokálních klimatických poměrů.

Odborníci, a to nejen z přírodovědných kruhů, upozorňují i na fakt, že samo plánované vytěžení 80 % napadených stromů prakticky není logisticky možné. Bělověžský park disponuje minimální dopravní infrastrukturou a zpřístupnit jej těžbě by znamenalo jen další tragické narušení stávajících porostů. „Potřebujeme dostat kůrovcovou epidemii zpátky do patřičných kolejí,“ trvá na svém Szyszko. „Musíme zajistit zachování zdravých lesů. Jediné, co plánujeme, je vytěžení přibližně 188 000 kubíků dřeva, abychom mohli ochránit prioritní stanoviště. Snažíme se spravit a zlepšit situaci.“

Další informace viz Polish minister approves tripling of logging in ancient forest či Poland starts logging primeval Białowieża forest despite protests.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

reklama

Další informace |
2.6.2016 Opravili jsme údaj o datlíkovi. V Bělověži se nevyskytuje datlík smrkový, ale datlík tříprstý.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist