Běžně používané pesticidy způsobují, že včely jsou „vybíravé“ a nemluví spolu
Biologové ve svém experimentu vystavili včely malé dávce pesticidu imidacloprid. Ten je v některých evropských zemích zakázaný, v USA je běžně používaný, byť jeho vliv je stále pod drobnohledem vědců. „V roce 2006 byl imidacloprid šestý nejprodávanější pesticid v Kalifornii,“ říká James Nieh, který spolu se svým studentem experiment vedl. Z něho vyplynulo, že včely ztrácejí chuť na běžně dostupný nektar.
„Jinými slovy se včely stávají vybíravými a chtějí jíst jen sladký nektar a ten méně sladký ignorují,“ říká student Daren Eiri. To pak má velký vliv na výživu celého roje. Jednotlivé včely, které se snaží najít jen velmi sladký nektar, nakonec přinesou zpět do úlu méně potravy.
„Pesticid také způsobuje, že jemu vystavené včely prostřednictvím včelího tance méně předávají informace o zajímavých zdrojích potravy. Některé včely dokonce přestaly tancovat zcela,“ vysvětluje Eiri. Tím, že včely spolu „nemluví“, se přísun potravy do úlu ještě zmenší.
"I velmi malé množství pesticidu, které se považuje za bezpečné, negativně ovlivňuje zdraví včelstev,“ konstatuje Nieh. Článek o výsledcích jejich výzkumu byl zveřejněn v časopise Journal of Experimental Biology.
Od roku 2006 přišli včelaři v Evropě a Severní Americe o zhruba jednu třetinu svých včelstev každý rok. Tento jev je označován jako syndrom hromadného vymírání včelstev. Přesné příčiny známy nejsou, vědci se domnívají, že právě pesticidy mohou hrát důležitou roli.
reklama
Dále čtěte |
Samice šimpanzů bonobo podle vědců utvářejí skupiny, aby se ubránily samcům
Po útocích kosatek zmizeli z jihoafrického zálivu žraloci bílí
Dva tučňáčí samci společně odchovali ve dvorské zoo mláděOnline diskuse
Včelky Máji - 31. 5. 2012 - VcelarStudie určitě nějaká je a ne jedna,ale mezi včelaři je to známá věc i bez věd. pojednání.Varroa není původní parazit z našich krajů.Byl sem zavlečen v minulém století z dálného východu(převoz matek a včelstev),kde je vlastně jeho původní domov.Tamější Včela východní se mu dokáže ubránit,nebo lépe řečeno,dokáže vzdorovat jeho agresi svým charakteristickým chováním.Naše včela to nedokáže,protože se s ním běhěm vývoje nikdy nesetkala.Proto se tak snadno šíří.Dá se říci,že pokud včelař nezasáhne,akutně či preventivně,dokáže se roztoč ve včelstvu přemnožit tak,že včelstvo zkolabuje a uhyne.Nicméně jsou poměrně účinné léčebné technologie,kterými lze kleštíka včelího spolehlivě eliminovat. Někteří včelaři na to ale dlabou,bohužel, a tím vlastně podporují naopak zase jeho šíření.Docela úspěšně fungují páry kyseliny mravenčí(jsou na to spec. odpařovače a přesné dávkování).To je u nás tak trochu novinka, ale staří včelaři se tomu brání.Zkouší se i jiné org. kyseliny. U nás v ČR je povinné podzimní léčení,tzv. fumigace, prostředkem Varidol FUM.Po aplikaci kleštíci ze včelstva opadají na dno úlu,které by mělo být uzpůsobeno k tomu,aby se dali kleštíci spočítat a tím alespoň zhruba odhadnout velikost napadení.O celé věci kolem varroózy se vedou v současnosti ve včelařské veřejnosti zapálené debaty.Domnívám se,že celé léčení a pohled na varroa je v jakémsi přerodu.Můj osobní názor je ten,že někteří čeští včelaři trochu zůstali jednou nohou před rokem 89.To že jsou někde "agrární pouště" je věc jiná.Pokud budou navíc ještě lidé kolem domů pěstovat anglické trávníky posázené koniferami místo jabloní a kvetoucích luk,bude to včelám,a nejen jim, k ničemu.Jsem optimista.Myslím,že se to zlepší.Věřte,že i plochy,které jsou neudržované,ladem, a vypadají z lidského pohledu zanedbaně,jsou často zdrojem nektaru pro včely a domovem mnoha dalších živočichů. |
