Oteplování ohrožuje výrobce parfémů - ničí květiny pro oblíbené vůně
Pěstitelka tuberózy, růží a jasmínu pro společnost Dior Carole Biancalanaová říká, že její úroda tuberózy je o 40 procent nižší než loni. Starosta města Grasse Jérôme Viaud dodává, že úroda květin v celém regionu klesla až o polovinu.
Podle Viauda bylo období sucha velmi dlouhé. V létě musel zavést ve městě omezení vody, které se dotklo i zemědělců, kteří nemohli tolik zalévat. Požádal francouzskou vládu o vyhlášení přírodní katastrofy, což by přineslo zemědělcům nárok na odškodnění. Vláda to ale zatím neučinila.
Město Grasse v tom není samo. Změna klimatu ohrožuje budoucnost parfémů v podobě, v jaké je známé. V době, kdy se v tomto mnohamiliardovém odvětví mluví o možných syntetických alternativách, které je snazší obstarat, kontrolovat a patentovat, nejsou dopady globálního oteplování pro budoucnost přírodních vůní nijak přesvědčivé. Sucho, střídání ročních období a častější extrémy počasí - mrazy, deště, krupobití a vysoké teploty - mění výnosy, kvalitu přísad a dokonce i množství vůně, kterou různé rostliny vydávají. Vzhledem k tomu, že tyto vlivy budou pokračovat, bude možná nutné přehodnotit vše, co se týká způsobu produkce některých vůní.
Pro firmy jako Chanel a Dior je konzistence nezbytná. Jejich parfuméři, jedni z nejvyspělejších "nosů" na světě, si dávají záležet na původu ingrediencí. Uživatelky parfému Chanel No. 5 mohou mít pocit, že voní stejně jako Marilyn Monroeová, která kdysi prohlásila, že si do postele obléká pouze No. 5. Nejznámější vůně Chanelu se vyrábí z jasmínu z Grasse již od roku 1921, kdy se Coco Chanelová poprvé rozhodla uvést vůni na trh. Nebo se to tak alespoň traduje. U Diora používají jasním z Grasse pro parfémy J’adore L’Or a Jasmin des Anges.
Grasse má dobré předpoklady pro pěstování výjimečných květin díky kvalitní půdě a příjemnému mikroklimatu. Nachází se v kopcovité oblasti, ve správné vzdálenosti od Středozemního moře. Počasí, půda, nadmořská výška, to vše má vliv na kvalitu rostlin, dodává autorka knihy o historii vůní Elise Vernonová Pearlstineová.
Náhlé dramatické výkyvy počasí nyní nutí pěstitele k rychlému přizpůsobení. Biancalanaová na své farmě v Grasse kvůli nedostatku vody v posledních letech začala používat kapkovou závlahu. Používá také nové dravé brouky pro boj s měnícím se ekosystémem škůdců. Je však obtížné udržet krok se stále nepředvídatelnějšími ročními obdobími. "Změny se v posledních letech zrychlily, období mrazů přicházejí později a mnohem častěji na jaře," dodává.
Ve švýcarské firmě Givaudan, jednom z největších parfumérských domů na světě, mají obavy o pačuli, rostlinu z čeledi hluchavkovitých. Asi 80 procent této rostliny pochází z tropického ostrova Sulawesi v Indonésii. Ten se však v posledních letech potýká s náhlými a sporadickými extrémy suchého a vlhkého počasí. V důsledku toho se podle firmy v letech 2020 a 2021 snížila míra přežití rostlin i výtěžnost destilace.
Jsou zde i signály, že globální oteplování může mít dopad na kvalitu. Alon Cna’ani z Kodaňské univerzity říká, že existují pádné důkazy o tom, že měnící se klima a zvyšující se teplota ovlivní aromatické vlastnosti rostlin. Zjistil, že při vyšších teplotách se mění genetická výbava květin, a produkce aromatických sloučenin, které rozeznáváme jako ovocné nebo květinové, se snižuje. Podobně v Itálii vědci zjistili jasnou souvislost mezi poklesem produkce vůně bergamotu a extrémními podmínkami, jako jsou vlny veder a sucha. Více než 95 procent celosvětové produkce bergamotové silice lisované za studena pochází z Kalábrie v jižní Itálii, kde se klima postupně otepluje a jsou zde stále větší sucha.
Od konce 19. století se parfumérský průmysl snaží napodobovat nebo vyrábět nové vůně v laboratořích. Tento trend by mohly klimatické změny ještě urychlit. Protože podmínky na polích jsou stále méně předvídatelné a ceny na ně reagují jo-jo efektem, mohou syntetické sloučeniny vyráběné v kontrolovaném prostředí nabídnou levnější a spolehlivější alternativu pro ty, co hledají stabilní vůni a stabilní zisk.
Syntetické látky však přinášejí vlastní ekologické problémy. Mnohé z nich jsou vedlejšími produkty produkce ropy, papíru nebo celulózy, jsou toxické, znečišťující životní prostředí a je obtížné je bezpečně zlikvidovat. V oblasti "zelené chemie" se však objevují inovace, které tyto problémy řeší.
Velcí producenti vůní se také snaží využít biotechnologii k vyšlechtění odrůd rostlin odolnějších vůči změnám klimatu. Firmy Givaudan a Firmenich experimentují s vertikálními farmami, kde řízené umělé prostředí může pomoci udržet určité odrůdy nebo vypěstovat nové. Vertikální farma Jungle loni představila novou složku vyvinutou z květů konvalinek a další desítky možných složek parfémů má ve vývoji.
Tradicionalisté jsou ale skeptičtí. Vernonová Pearlstineová říká, že laboratorní experimenty se niky nevyrovnají světu přírody. "Květiny jsou mistry ve výrobě parfémů - jasmín nebo růže mají prostě tu malou chemickou továrnu, která je přesně namíchá," říká. "Lidé to nedokážou, náhrada rostlin nebude vonět stejně," dodává.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
vaber
6.11.2022 08:19Petr
6.11.2022 16:19Vzhledem k tomu, že tyto vlivy budou pokračovat..."
Příroda se nám usilovně snaží naznačit, že už nás má dost a zkouší na nás všechno, co jen se dá.
A člověk? Ten nic, ten zarputile trvá na svých zvycích a honbou za ziskem a nehodlá na tom měnit ani ň. A to ani když vidí, že už tak dál pokračovat nejde. Nechápu to. Co lidem brání tohle vidět? Uznat, že je čas na změnu a něco začít dělat? Cokoliv, hlavně něco.
Slavomil Vinkler
6.11.2022 18:30 Reaguje na PetrJako úplný základ je dostatek levné energie, která není občasná.