Bobři mají rádi vrby, nepohrdnou ani kvetoucí řepkou, zjistili vědci

Bobrům nejvíce chutnají vrby a další měkké dřeviny, a pokud je najdou poblíž vody, neohryzávají hospodářsky cennější duby či jasany. Škody na porostech se tak dají eliminovat vysazováním "nárazníkových pásem" v blízkosti vody, například tam, kde bobři už všechny dřeviny zkonzumovali. Bobři ale nepohrnou ani kvetoucí řepkou, zjistili odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. O výzkumu informoval mluvčí školy Filip Vrána.

Bobři se živí převážně kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny. "Hryzání vrb lesníkům většinou z hospodářského hlediska nijak nevadí. Problémem jsou právě škody na dubových porostech či jasanových kulturách," uvedl Ondřej Mikulka z lesnické a dřevařské fakulty.

Bobr, dříve na českém území téměř vyhubený, se v posledních desetiletích rozšířil do mnoha povodí v Čechách a na Moravě. Z lesních oblastí se dostává blíže k městům a zemědělské půdě. V celém Česku žije podle Mendelovy univerzity kolem 6000 bobrů, z toho asi třetina na jižní Moravě. Výzkumy se soustředily převážně na Litovelské Pomoraví a oblast soutoku Moravy a Dyje.

Vědci se zaměřili také na potravní preference bobra v polní krajině. Bobři se dokázali přizpůsobit odlišné nabídce oproti lesním oblastem. Zatímco v zimě konzumují dostupné dřeviny v břehovém pásmu, nejčastěji vrbu, trnku či javory, v létě se živí bylinnou potravou a polními plodinami.

"Z polních plodin bobr nejvíce konzumuje kvetoucí řepku, obiloviny v mléčné zralosti a na podzim pak kukuřici nebo řepu. Škody na polních plodinách nejsou velké. Plocha pole, kterou bobří rodina zkonzumuje v rámci jednoho svého domovského okrsku, dosahuje v průměru 400 metrů, což je cca 1200 korun výnosní ztráty," uvedl Mikulka. V polní krajině se mění také některé běžné návyky bobrů. Například si staví hráze ze stvolů kukuřice a v zásobárnách mají právě kukuřici či řepu.

---

reklama

---