Britovi se nepodařilo prodat dům. Na zahradě měl invazní křídlatku japonskou

V Evropě se křídlatka japonská rozšířila v 19. století coby okrasná rostlina.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | cheesechoker / Flickr

Křídlatka japonská není jedovatá, naopak v Asii slouží jako součást tradiční medicíny. Mají ji v oblibě i včelaři, protože kytka bohatá na květy včelám poskytuje dostatek nektaru. Problém je v tom, že tato invazní rostlina se snadno šíří a rychle roste. Z malé rostlinky se během deseti týdnů stane až čtyři metry vysoký keř. A jak rychle roste nad zemí, tak stejně rychle roste i pod zemí. A právě obava z toho, že kořeny rostliny naruší zdi domu, stála za zrušením prodeje domu.

Britské ministerstvo životního prostředí označuje křídlatku jako nejagresivnější, nejničivější a nejinvazivnější rostlinu.

Rostlina má například za následek, že banky nechtějí dávat hypotéky na domy, v jejichž sousedství křídlatka je. Jak potvrzuje Jonathan Harris, ředitel hypotečního ústavu Anderson Harris, problém s křídlatkou je vidět zejména v posledních letech. Křídlatka je přitom na území Velké Británie od 19. století. „Pokud náš úředník zjistí u domu křídlatku, nebo pokud je křídlatka v okolí, vyžádá si posudek specialisty. Věřitelé jsou z toho hysteričtí,“ říká Harris.

„Zatím žádný dům ve Velké Británii nespadl kvůli tomu, že by jeho zdi křídlatka tak narušila,“ říká Richard Sexton ze společnosti e.surv. „Křídlatka může ve zdech způsobit praskliny, ale to, co vidíme, je jen panika bank,“ uklidňuje Sexton.

Ve Velké Británii je záměrně pěstování křídlatky japonské porušením zákona z roku 1981. Na boj s křídlatkou se v Británii vydá přes 150 milionů liber. Křídlatka japonská původně pochází z východní Asie, roste v Japonsku, na Tchajwanu nebo na Korejském poloostrově. V Evropě se rozšířila v 19. století coby okrasná rostlina. Díky rychlosti růstu se uvažuje využít křídlatku jako obnovitelný zdroj energie. Lze z ní totiž snadno získávat bioplyn, případně ji po dosušení rovnou spalovat.