Britská firma vyrábí benzín ze vzduchu. Má pomoct klimatu i skladování energie
Firma Air Fuel Synthesis (AFS) vyprodukovala od srpna ve své malé rafinérii pět litrů "vzdušného benzínu" z oxidu uhličitého a vodní páry.
Firma si plánuje, že do dvou let vybuduje zařízení, které bude schopné pracovat v komerčním měřítku. To by prý mohlo vyrábět tunu paliva denně. Firma plánuje vyrábět také letecký benzín, který by byl více uhlíkově neutrální.
"Zní to snad až příliš dobře na to, aby to byla pravda. Ale je to pravda," komentoval pro Independent výrobu Tim Fox z londýnské Institution of Mechanical Engineers. Podle něj firma využívá již dříve vyzkoušené postupy, ale její inovační přínos je v tom, jak je celý proces nastaven.
Zatím je ale celá výroba jen v laboratorním stádiu, které navíc využívá elektrickou energii dodávanou z běžné distribuční sítě. Nicméně podle britských inženýrů by rafinérie mohla využívat energii z obnovitelných zdrojů.
"Vzali jsme oxid uhličitý ze vzduchu a vodík z vody a tyto prvky jsme přeměnili v palivo," vysvětluje základní princip Peter Harrison z AFS. Podle něj nikdo takovou technologii ani v Británii, ani v jiné zemi na světě, neprovozuje. Výsledný produkt prý vypadá i voní jako benzín, ale je mnohem čistší a jasnější než benzín vyráběný z fosilní ropy.
"Nejsou v něm žádné přidané látky nebo zbytky, které se nacházejí v konvenčním benzínu. Vyrobené palivo se také dá bez problémů použít ve stávajících motorech," řekl Harrison Independentu. Lidé prý mohou použít vzdušný benzín rovnou ve svých autech, aniž by museli instalovat jakákoli přídavná zařízení. To znamená, že zachycený oxid uhličitý se použije na výrobu paliva, které se může skladovat, přepravovat a využívat naprosto stejně jako současný benzín.
Schopnost zachycovat hlavní průmyslový skleníkový plyn oxid uhličitý z ovzduší a efektivně ho dále využívat by se mohla stát skutečně klíčovým procesem při přechodu k zelené ekonomice, píše britský deník.
Podle Harrisona firma pracuje na tom, aby se k výrobě využívala obnovitelná elektřina. Výroba vzdušného benzínu by podle něj mohla pomoci plně využít potenciál obnovitelných zdrojů. Ty jsou na mnoha místech schopné vyrábět velké množství energie, ale mají jen velmi malou schopnost vyrobenou energii skladovat.
Podle jeho názoru by komerční výroba s pomocí obnovitelné elektřiny mohla začít fungovat v roce 2014. Do patnácti let by pak měla být vybudována regulérní rafinérie. Nicméně otázkou zůstává komerční potenciál. "Pohybujeme se v tržním prostředí. Jediná cesta je dosáhnout konkurenceschopné ceny vůči palivům z ropy a ceny ještě nižší," řekl Harrison.
Současná výroba je ovšem natolik neefektivní, že o komerčním provozu nemůže být řeč. Technologie zatím využívá oxid uhličitý z ovzduší, ale pracuje i na využívání oxidu uhličitého z průmyslových procesů. Tato cesta by měla vést ke zlepšení technologie zachycování uhlíku (CCS).
Na zlepšování technologie zachycování a ukládání oxidu uhličitého pracují i další firmy. Nicméně ani jejich technologie nejsou na dohled levné a komerčně využitelné, protože jejich náklady se překračují 12 000 korun za uložení jedné tuny oxidu uhličitého.
Nicméně, jak připomíná Klaus Lackner z Columbia University, vysoká cena nových technologií časem dramaticky klesá. "Když jsem si koupil první cédéčko stálo dvacet dolarů, zatímco dnes můžete mít jedno za méně než deset centů," říká Lackner.
reklama