Bruntálský úřad začal vyvlastňovat pozemky pro přehradu v Nových Heřminovech

V souvislosti s dlouho odkládanou stavbou přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku zahájil městský úřad v Bruntále tři vyvlastňovací řízení. Odbor výstavby a územního plánování tak učinil na podnět státního podniku Povodí Odry. O vyvlastnění pozemků by mohlo být rozhodnuto nejpozději v lednu příštího roku. Zahájení stavby je naplánované na podzim roku 2027, uvedla mluvčí povodí Šárka Vlčková. Městský úřad v Bruntálu zahájil rozhodující fázi vyvlastňovacích řízení u posledních pozemků potřebných pro výstavbu přehrady v Nových Heřminovech po lednovém potvrzení územního rozhodnutí a uplynutí lhůt pro dobrovolný prodej zbývajících parcel. Státní podnik Povodí Odry se k vyvlastnění rozhodl u necelých dvou procent ploch potřebných pro stavbu přehrady.

"V rámci majetkoprávního vypořádání probíhá aktivně jedno vyvlastňovací řízení. Další dvě vyvlastňovací řízení jsou sice zahájena, ale probíhá u nich souběžně alternativní řešení, pokud se podaří s vlastníky dohodnout, majetkoprávní vypořádání proběhne jinou cestou než vyvlastněním, což preferujeme," uvedla mluvčí. Dodala, že podrobnosti k řízením nemůže poskytnout.

Vyvlastnění by mělo podle odhadů úřadů skončit do roka, aby nebyl ohrožen plánovaný start stavby v říjnu 2027. Pro dotčené vlastníky to znamená definitivní stanovení výše finančních náhrad, o kterých ve správním řízení rozhodne nezávislý úřad.

Podle Vlčkové ještě nejsou vypořádány pozemky obce Nové Heřminovy. Povodí s ní stále jedná o nejvhodnějším řešení trvalých záborů pozemků potřebných pro stavbu. "Se státními organizacemi máme trvalé zábory vyřešené. Pozemky jsou už převedené nebo máme uzavřeny budoucí smlouvy, případně aktuálně převod probíhá," uvedla.

Náklady na stavbu přehrady se pohybují okolo čtyř miliard korun. Dalších sedm miliard budou stát související projekty jako přeložka silnice či protipovodňová opatření na řece Opavě až ke Krnovu. Vše by mělo být dokončeno v roce 2033 společně s hlavní přehradou.

Přehrada na řece Opavě má ochránit před povodněmi například Zátor, Opavu či Krnov. První projekt na přehradu vznikl v roce 1923. Intenzivně se o ní hovoří od ničivých povodní v roce 1997.

O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dřív odklady označil za chybu státu. Úřady podle něj mohly rozhodovat rychleji. Stát podle něj selhal i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a případně i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat a stavbu oddalovat. Uvedl také, že podle analýzy předloňských povodní by přehrada výrazně zmírnila následky. V Krnově by v době kulminace hladiny byl průtok okolo 60 procent nižší, v Opavě okolo 30 procent.

---

reklama

---