Bublavská záchranná stanice dokončuje výběh pro vlka zraněného v září autem
30.12.2022 11:23 | BUBLAVA
( ČTK)
Ilustrační foto Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na Bublavě na Sokolovsku dokončují výběh pro vlka, kterého koncem září srazilo v Krušných horách auto. Výběh by měl ale sloužit i pro další šelmy, které se v záchranné stanici pro zvířata Drosera na Bublavě vyskytnou. K vybudování výběhu pomohly peníze od dárců, které osud zraněného vlka zaujal a kteří se mu rozhodli pomoci, řekl ČTK vedoucí záchranné stanice Drosera Vladimír Tomáš Smolík.
"Plot už je hotový, zahradníci nám pozemek upravili, máme tam i takové schovávačky. Na plotě zbývá už jen natáhnout nějaký drát nahoru. Co nás zastavilo, jsou kamery, na které stále ještě čekáme," řekl Smolík, podle něhož je sledování zvířat, které se ve stanici léčí, důležité.
Výběh může sloužit kromě vlků i dalším šelmám. Ačkoli v Krušných horách moc šelem není, posloužit může například liškám, jezevcům nebo rysům, kteří byli nedávno vysazeni na německé straně pohoří a kteří by se časem mohli objevit i na české straně hranic.
Výběh chtěla bublavská záchranná stanice postavit už delší dobu, chyběly ale peníze. Až případ zraněného vlka, kterého našli houbaři v příkopu u silnice mezi obcemi Horní Blatná a Potůčky na Karlovarsku, dostavbu urychlil.
Mladý vlk se uzdravuje ze svých vážných zranění, které zřejmě způsobila srážka z autem. Po zákroku na veterinární klinice v Praze se zotavuje ve vlašimské záchranné stanici. Jeho stav se překvapivě výrazně zlepšil. Ačkoli zprvu zvířecí záchranáři vůbec neuvažovali o tom, že by se někdy mohl vrátit do přírody, nyní už připouštějí i tuto variantu.
Pokud by to zdravotní stav zvířete umožnil, byl by to zřejmě první pokus vrátit tak vážně zraněného vlka do přírody, minimálně v Česku. Jde totiž asi o první případ, kdy vlk srážku z autem přežil. Podle Viléma Babiče z bublavské záchranné stanice by to tak byl jakýsi pilotní pokus. Vlk by se musel vrátit do své původní smečky, která by jej musela znovu přijmout mezi sebe.
Vlk se vyskytuje v Krušných horách několik let. První výskyt potvrdily fotopasti v roce 2017 a Krušné hory se tak staly teprve druhým teritoriem s potvrzeným výskytem této šelmy v České republice. V současnosti se na tomto území vyskytují asi dvě smečky a pravděpodobně jeden vlčí pár.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Těch případů, kdy vlk srážku přežije, ale nezůstane ležet u cesty, bude zřejmě více, než těch bezprostředně fatálních. Kdysi mi skočila těsně před autem do dráhy srna, brzda, ale stejně ji kolo nějakou končetinu přejelo. Srna se však zpod auta vyhrabala, vyskočila a vrávoravě odešla do tmy. Hlásil jsem to místním, údajně nic poblíž nenašli... Pro šelmu ale zlomená končetina znamená výrazné omezení loveckých schopností a pravděpodobný konec během pár dnů či týdnů. Kdo jezdí na jednostopu, tomu závany tlejícího masa nemohou uniknout. Vědí o nich určitě i vlci, ale specializace samotářů na tento potravní zdroj se jim často stává také osudnou.
Odpovědět
Pitomost zvaná "záchrana vlka" postoupila do dalšího levelu. Kdyby se ty prachy radši využily na záchranu skutečně ohroženého druhu jako je třeba sýček obecný.
Odpovědět
Mě nemusíte pobízet 2x:-) Ono to není ani tak o financích, jako spíše o pozornosti, resp prioritách zájmových skupin. Předpoklad, že stačí rozvěsit budky ("nemají kde bydlet"- jenom kolik je půdních prostor!-), lze považovat za dětskou naivitu. To je tak složitý problém se spoustou souvztažností (prostředí, potrava, predátoři, konkurenti, pasti, doprava), že dobře ho popsat by vydalo na sáhodlouhý článek. Dnes jde o to, zachránit aspoň poslední přeživší, co bude dál, to je ve hvězdách. A jak čtu situaci, jsem spíše pesimista. Dnes je vlků více než sýčků, a předpokládám, že tento trend bude v dalších letech pokračovat.
Odpovědět
Pominu-li osamělost vlka jako smečkového zvířete v ohradě, tak se ptám, zda
to není vlastně týrání zvířete. Je to jako s člověkem na pustém ostrově,
kde mu zbývá sice s plným žaludkem už jen ta touha po ztracené svobodě a
kolektivu smečky. Budiž třeba samotářský rys, ale i ten má touhu se pářit
a hledat partnerku. Pak je tu možnost vlkovi "dodat" partnerku a množit zdomácnělé šelmy bez přirozeného výběru v zajetí. Kam s nimi, když jsou
ZOO vlků plné a nelze je bez absence plachosti vypustit do přírody?
Je to dožití "šelmy" ze soucitu a nebo pokus o další chov vlků v zajetí?
Tomuto nemohu ze zásady fandit, protože divokému zvířeti náleží svoboda
a nebo při neschopnosti žít na svobodě smrt. I fešácký zvířecí kriminál
zůstane kriminálem a koukat se na smutnou šelmu zbavenou svobody potěší
pouze ekologisty. Příroda je krásná, ale krutá a je hloupé ji polidštit!
Odpovědět
Mě spíše udivuje představa, že vlk se vrátí do své domovské smečky (bude mít sílu přeprat alfu?). Má-li nějaký čas si zvykat na stanici, po vypuštění (asi s obojkem) se vyhládlý bude mít tendenci vracet. Je to tam sice relativně "v lesích", ale ne tak úplně, civilizace je i tam. Takže pokus o zdivočení polodomestikovaného vlka může být úspěšný, ale také třeba ne, vše se bude odvíjet od okolností a jeho schopnosti se sám uživit a najít partnerku. Výsledek by měl ochranářům naznačit, jak věc řešit v podobných případech.
Odpovědět
Ten vlk se nikam nevrátí. S ohledem na dlouhý pobyt mezi lidmi jej smečka nepřijme a buď jej zabije, nebo zažene. Takže mu zbývá buď paběrkování kolem cest, se všemi riziky, nebo smrt hladem.
Odpovědět
Vy jste ale!-) Vlk je chráněný! Z Bubly bude čestný občan Bublavy a na Vršině mu budou nechávat obden mršinu králíka nebo aspoň klobásku. Výt určitě umí, když se bude snažit, tak si protějšek přivolá a ve dvou už budou akčnější.
Odpovědět
Tenhle vlk bude ještě někdy lovit? Anebo využije toho, že se nebojí lidské blízkosti a bude už jen působit škody na domácím zvířectvu?
Odpovědět
jsem pro ochranu zvířat ale tady to s tím snad "vlkem"se zvrhlo v něco nepochopitelného !!! nikde jsem nečetl o provedených DNA testech, kolik má v sobě psí krve ! co to léčení stálo ? 200 000.- z kapes dárců ? ven ho již vypustit nemohou a tak zase vytáhli další statisíce na stavbu ohrady pro toho patrě x !
Odpovědět
Např. kojot prérijní proniká nejen stále více na sever, ale i jižním směrem. Při monitoringu levhartů v panamské šíji měli na fotopastech kojoty, ale s extrémně krátkou oháňkou – tedy evidentně křížence psa. Nepotrvá dlouho a tento “kojot” osídlí Jižní Ameriku. Něco podobného lze pozorovat na vlcích v Y-Stounu. Nejenže je tam nevídané zastoupení černých vlků, spousta z nich se pyšní dlouhou oháňkou, někteří s ní dokonce naznačují (veselé) vrtění, podobně rezaví “vlci” v Asii. Takže ta kontaminace divoce žijících druhů psími geny je zřejme celosvětová. Uvidíme, jak se bude vyvíjet tento příběh, snad bude poučením pro všechny. Jenže láska bývá slepá, že...
Odpovědět
Vlk je dobrý na klima, brouka a kuří oka. Vlčí se vysazují po celé republice, tak proč ne tento. Jsou očkovaní, odčervení........
Odpovědět
|
|
Stanice Pavlov vyhlásila sbírku na chystanou stavbu nového chovného zázemí
Stanice na Litoměřicku se ročně postará o 2500 zvířat, chybí jí finanční jistota
Ježků ve volné přírodě ubývá. Jsou na hranici ohrožených druhů, uvádí ochranáři
