https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/byvaly-ministr-kuzvart-natocil-dokument-o-tezbe-zlata-v-cesku-je-to-boj
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bývalý ministr Kužvart natočil dokument o těžbě zlata v Česku. Je to nekončící boj

27.3.2015 15:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
Povolení k průzkumu pro firmu znamená i přednostní právo k těžbě. A bez ní by se jí průzkum nevyplatil. Okolí Kašperských Hor na Šumavě zkoumala na konci 90. let firma Bohemia důlní. Poté, co její další činnost MŽP zastavilo, firma požadovala po státu 773 milionů jako náhradu škody. Nejvyšší soud ale její žádost v roce 2011 zamítl
Povolení k průzkumu pro firmu znamená i přednostní právo k těžbě. A bez ní by se jí průzkum nevyplatil. Okolí Kašperských Hor na Šumavě zkoumala na konci 90. let firma Bohemia důlní. Poté, co její další činnost MŽP zastavilo, firma požadovala po státu 773 milionů jako náhradu škody. Nejvyšší soud ale její žádost v roce 2011 zamítl
V neděli uvede Česká televize dokument s názvem Čechy – nový Klondike? Jeho autoři, bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart a filmař Martin Slunečko, se v něm na příkladech tří lokalit v Česku snažili zachytit opakované úsilí těžařských firem začít s výzkumem zlatých ložisek a především nekončící úsilí obcí průzkum a těžbu zlatých ložisek na svém území neumožnit.
 

Větší zájem o průzkum ložisek zlata na území Čech nastal před 20 lety, kdy na něj tehdejší vláda vyhlásila výběrové řízení. Změna vlády na konci 90. let ale přinesla změnu horního zákona, zákaz získávání surovin kyanidovým loužením a novou surovinovou politiku.

Přesto se v posledních letech těžaři pět ozývají a žádají o povolení průzkumu. Televizní dokument přiblížil situaci na třech „zlatých“ lokalitách: Mokrsku, Petráškově hoře a Kašperských Horách.

Bývalí i současní starostové obcí se svěřují s tlakem, kterému jsou ze strany těžařů vystavováni. Zatímco v devadesátých letech byli kanadští těžaři na jednání ve střední Evropě nepřipraveni a stejně jako v rozvojových zemích nabízeli za souhlas vzdělání pro všechny děti a práci pro místní, o dvacet let později se snaží s místními sblížit v hospodách. Pomocí pomluv vyvolávat nedůvěru ve vedení obce a rozdělovat společnost, poznamenává starostka Hvožďan Markéta Balková.

Zatím mají obyvatelé ohrožených obcí zastání i ve vysoké politice. Ministerstvo životního prostředí dosud žádný další výzkum v ČR nepovolilo. Na své straně mají současného prezidenta i vládu. Ta má neumožnění dalšího průzkumu a následnou těžbu zlata i ve svém Programovém prohlášení. Jenže situace se může po volbách nebo úspěšné žalobě těžařů rychle změnit, uvědomují si obyvatelé ohrožených obcí. Mnoho z nich přitom v místě žije právě kvůli nedotčené krajině.

Povolení k průzkumu pro firmu znamená i přednostní právo k těžbě. A bez ní by se jí průzkum nevyplatil. Peníze, které do průzkumu dali, budou chtít samozřejmě zpátky, říká bývalá starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová. Obcím a státům firmy ze zákona musí odvést jen zlomek ze svých příjmů z těžby.

Okolí Kašperských Hor na Šumavě zkoumala na konci 90. let firma Bohemia důlní. V lokalitě se nachází asi 130 tun zlata a tisíce tun wolframu. Poté, co její další činnost MŽP zastavilo, firma následně požadovala po státu 773 milionů jako náhradu škody. Nejvyšší soud ale její žádost v roce 2011 zamítl. V Petráškově hoře na Hvožďansku se ukrývá asi 300 tun zlata.

Získávání drahého kovu kyanidovým loužením zasahuje do přírody hned třikrát. Kromě vybudování odkališť pro odpadní vody kontaminované kyanidem, které představují sami o sobě výrazné riziko a protržení hráze by znamenalo obrovskou ekologickou katastrofu srovnatelnou s havárií v rumunském Baia Mare, je nutný i obrovský přesun hmot. Během hornické činnosti by se navíc do ovzduší uvolňoval i velice toxický arsen.

Ochránci přírody by proto s využitím zdejších zdrojů počkali minimálně do doby, kdy je bude pomocí nových technologií v budoucnosti možné těžit k životnímu prostředí šetrněji.

Komentář k dokumentu namluvil Jiří Lábus. Podle tvůrců se právě i prostřednictvím hlasu populárního herce snažili o to, aby oslovil co nejširší publikum. Na dvaceti šesti minutách film stručně představí politický vývoj i nevyhnutelné environmentální dopady možné těžby v české krajině. Své zkušenosti s jednáním s těžaři popisují bývalí i současní starostové obcí, české krajiny se ze zastává i farmář nebo přírodovědci.

Vysílán dokument bude v rámci pořadu Nedej se v neděli 29. března 2015 od 10.45 a v úterý 31. března 2015 od 11.25 na ČT2. Ke shlédnutí je i v videoarchivu České televize.


reklama

Další informace |
Zdeňka Vítková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist