Čápa z Českého Švýcarska poprvé zaznamenali v Africe, uletěl 5000 kilometrů
Čáp z Podskalí se vylíhnul spolu se dvěma dalšími sourozenci. Mimořádně plaší čápi černí běžně hnízdí na stromech, v Českém Švýcarsku jim terén umožňuje i hnízdění na skalních římsách. V místech, kde je to možné a pro ptáky bezpečné, ornitologové mláďata kroužkují. Kroužky umožňují sledování ptáků a jsou navrženy tak, aby kódy bylo možné odečíst z větší vzdálenosti. Pohlaví kroužkovaných mláďat nelze v době kroužkování zjistit. "Čápi černí, ale i sokoli stěhovaví nebo výři velcí, u nás dostávají svou šanci vyvést mláďata především díky tomu, že návštěvníci respektují jejich životní prostor a poskytují jim to základní, co ze strany člověka poskytnout lze. A to je klid," uvedl ředitel správy parku Petr Kříž.
Čápi černí patří se sokoly stěhovavými či výry velkými ke zvláště chráněným druhům, pro které Správa Národního parku České Švýcarsko každoročně vyhlašuje na období od 1. března do konce července takzvané dočasně chráněné plochy. Opatření se vztahuje na bezprostřední okolí hnízd v národním parku České Švýcarsko i v CHKO Labské pískovce a spočívá v omezení vstupu návštěvníkům. Hnízdiště jsou viditelně označena informačními tabulkami a vymezovacími páskami, aby se jim lidé mohli vyhnout a ptáky při hnízdění nerušili. V národním parku České Švýcarsko jde kromě jeho klidových území o dalších 15 lokalit, v CHKO Labské pískovce pak o dalších devět míst. Opatřením se nijak neomezuje průchod návštěvníků po značených turistických trasách.
reklama