Část hospodářských lesů napadených kůrovcem nemá smysl kácet. Měly by se nechat stát, tvrdí lesník Svoboda

Co by se mělo dělat s kůrovcem napadenými hospodářskými lesy? Vedoucím katedry ekologie lesa na Lesnické a dřevařské fakultě České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda tvrdí, že není nutné kácet ty části porostů, které už jsou "vylítané", tedy odkud již kůrovec odletěl. Podle něho je těžba takových lesů z pohledu zastavení postupu kalamity úplně zbytečná. Řekl to v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Svoboda si naopak myslí, že když se souše nechají stát, pomůže to rychlejší obnově lesa a zabrání to erozi půdy. Podle něho nejde o nic neobvyklého. Tedy ve světě. "Jsou země ve světě, jako třeba USA a Kanada, kde je úplně normální, že dříví i v těch hospodářských lesích nechají sežrat a nedělají s tím nic. Ekonomicky už to pro ně nedává smysl, navíc se ukázalo, že i ty sežrané lesy se přirozeně obnoví. A často strukturálně lépe, než když se vysází," vysvětluje Svoboda.

Ukazuje se to podle něho i na Šumavě. "Takové lesy samozřejmě nejsou tak husté a mají ekonomicky nižší hodnotu, biologicky je to ale přesně naopak, jsou proti případným dalším kalamitám mnohem odolnější," říká Miroslav Svoboda.

Co s holinami?

Těžbou vzniklé holiny je podle Svobody nutné diverzifikovat. "Zalesňovat je tak, aby nevznikaly opět velké plachty homogenního lesa," říká Svoboda. Podle něho bychom se měli bavit o tom, jaká preventivní opatření udělat proti kůrovci v lesích, kde se zatím daří ho zastavovat. Je nutné se začít bavit o tom, co s holými hřebeny a stráněmi po těžbách. "Jakým způsobem tam les vrátit a jestli to, co se dělá nyní, je optimální. Já si totiž myslím, že není. Zakládáme dalším generacím na problém a není to jen o sázení smrku. Sází se i hodně buků. Nerespektujeme, jak věci v přírodě fungují, i buk totiž bude mít problém," říká Miroslav Svoboda.

Podle něho je třeba mnohem více používat přípravné dřeviny jako břízy a topoly a až po čase sázet ty hospodářské. "Bylo by dobré i někde počkat na přirozenou obnovu. Paseky dokážou zarůst samy. Sít semena, nemusíme všude sázet mladé stromky, které mají ohromnou mortalitu, usychají a je to i finančně náročné," dodává Svoboda.

Celý rozhovor Kácet každý kůrovcem napadený strom je zbytečné, část lesů by měla zůstat v přírodním stavu, říká vědec

---

reklama

---