Centrem černého trhu s gepardími mláďaty je východoafrický neuznaný stát Somaliland
Po záchraně před pašeráky bohužel v průměru přežije zhruba jen polovina gepardích mláďat. Obavy členům Fondu na ochranu gepardů (CCF) dělá nejmenší ze zachráněných, váží pouhých 700 gramů a zachránci ho pojmenovali Green (Zelený).
Každý rok přes neuznaný Somaliland, který se odtrhl od Somálska, projde zhruba 300 gepardích mláďat, jež jsou prodávána bohatým kupcům na Blízkém východě, kteří jsou ochotni za tyto exotické šelmy zaplatit nemalé částky.
Maličcí gepardi jsou odtrženi od matky a naloženi na loď, která je z Afriky dopraví do Jemenu. Z této válkou zmítané země je pak pašeráci převážejí do bohatých zemí Perského zálivu, kde na černém trhu za kotě geparda mohou získat i 15 000 dolarů (330 000 Kč). Předpokladem zisku však je, že mládě cestu přežije. Zvířata bývají často podvyživená, držená v malých klecích a někdy mají svázané tlapky.
Tento nelegální obchod je méně proslulý než pašování slonoviny či rohoviny, pro nejohroženější druh kočkovitých šelem v Africe je však zničující. Před sto lety žilo ve světě zhruba 100 000 gepardů, dnes jich ve volné přírodě je zhruba jen 7000, což souvisí s pašeráky i s úbytkem jejich přirozeného prostředí v důsledku rozšiřování lidského osídlení.
V letech 2009 až 2019 bylo po celém světě nelegálně prodáno na 3600 živých gepardů, uvádí letošní studie, jejíž závěry se opírají o stovky příspěvků na sociálních sítích, v nichž se objevila mláďata gepardů.
V zajetí se gepardi rozmnožují velmi obtížně, jediným způsobem, jak získat geparda, tak bývá odchyt ve volné přírodě.
"Tímto tempem to velmi rychle povede k vyhynutí tohoto druhu," varuje americká zooložka Laurie Markerová, která je zakladatelkou CCF.
Gepardi byli cenění jako domácí mazlíčci a lovečtí společníci již od Římské říše. Dnes je o ně zájem zejména v zemích Perského zálivu. Boháči se svými gepardy chlubí na sociálních sítích, podobně jako luxusními auty či balíky bankovek. Na to upozorňuje také Markerová. "Jedno z našich poselství je: nelajkujte takové příspěvky na sociálních sítích," poznamenala.
Boj s tímto druhem pytláctví je obzvlášť obtížný, jelikož se soustředí kolem Somalilandu, mezinárodně neuznané republiky, která je jedním z nejchudších míst v regionu. Tento separatistický region mezi Etiopií, Džibutskem a Somálskem se snaží kontrolovat své propustné hranice, včetně 850 kilometrů dlouhého pobřeží, na jehož protější straně leží Jemen. Ministr vnitra Mohamed Kahin Ahmed agentuře AFP řekl, že malá jednotka somalilandské pobřežní stráže dělá pro boj proti obchodování s gepardy maximum, ale musí také bojovat proti pašování zbraní a lidí.
V posledních letech se počet zásahů proti pašerákům gepardů zvýšil. Zatímco v roce 2018 byla zachráněna jen hrstka gepardů, nyní je v útulcích CCF v hlavním městě Somalilandu Hargeyse 67 gepardích mláďat. Úřady v Somalilandu začaly vymáhat zákaz obchodování s gepardy. V říjnu loňského rozbily pašeráckou síť a v přelomovém procesu byl před soud postaven prominentní pašerák.
V rámci programu financovaného Spojeným královstvím Somaliland také sdílí zpravodajské informace se sousedními zeměmi a Jemenem, aby zabránil nelegálnímu vývozu tohoto ikonického zvířete z Afriky.
Vláda se také obrátila na zemědělce, kteří gepardy nemívají příliš v lásce. Nejméně čtyři ze 13 mláďat zachráněných mezi zářím a listopadem odchytili farmáři, kteří je chtěli prodat. Tvrdili přitom, že chtěli získat zpět peníze, jelikož jim gepardi likvidují dobytek.
"Příští generace možná nikdy neuvidí geparda, pokud bude tento nelegální obchod pokračovat," uvedla bývalá ministryně zahraničí Somalilandu Edna Adan Ismailová na zářijové konferenci zaměřené na potírání pytláctví.
Tomu chce zabránit 27letý veterinář Ahmed Yusuuf Ibrahim, který se o zachráněné gepardy stará. Mláďata odchycená pašeráky se nemohou vrátit do volné přírody, jelikož by nepřežila. Nakonec budou přemístěna do přirozeného výběhu na okraji Hargeysy. Mezitím je ale hýčká Ibrahim a zajišťuje jim pravidelný přísun velbloudího masa.
reklama