Centrum Berlína zablokovali nákladní dopravci, protestují také zemědělci

Centrum Berlína dnes na protest proti zvyšování mýta zablokovali nákladní dopravci s více než stovkou kamionů. Do ulic německé metropole vyrazili také nespokojení farmáři, kteří odmítají škrtání dotací na diesel pro zemědělství. Farmáři k protestu využili potravinářský veletrh Grüne Woche, který dnes v Berlíně začal a který je považován za největší svého druhu na světě.

U Braniborské brány v centru Berlína dnes vyvrcholil protest nákladních dopravců. Policie oznámila, že už dopoledne bylo na místě okolo 1500 lidí, přes 600 kamionů a nákladních vozidel a 150 traktorů. Přilehlá ulice 17. června, která je hlavní dopravní tepnou spojující západ Berlína s centrem, a okolní ulice byly kvůli demonstraci uzavřeny.

Do ulic metropole dnes vyjeli také zemědělci s kolonou zhruba 150 traktorů a nákladních vozidel. Šéf Svazu německých zemědělců (DBV) Joachim Rukwied na výstavě Grüne Woche oznámil, že v protestech budou farmáři pokračovat v nadcházejícím týdnu. Zemědělci uspořádali v pondělí u Braniborské brány rozsáhlou demonstraci, která završila takzvaný akční týden, kdy farmáři po celé zemi blokovali dálniční nájezdy. Zablokovali také několik hraničních přechodů s Českem.

Podle Rukwieda budou nové protesty menšího rozsahu, protože zemědělci chtějí nadcházející dva týdny využít především k vyjednávání s vládními představiteli. Za dva týdny bude totiž parlament schvalovat rozpočet pro letošní rok, jehož součástí jsou i škrty v podpoře dieselu pro zemědělství.

Vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze kvůli úsporám chtěla původně skončit s podporou dieselu pro zemědělce a s daňovým osvobozením zemědělských vozidel. Následně pod tlakem kritiky částečně ustoupila a nakonec schválila zachování daňového osvobození vozidel pro zemědělství, podporu dieselu chce ale postupně do roku 2026 zastavit.

Nákladní dopravci zase kritizují vyšší ceny mýta, které považují za likvidační. Jízda nákladních vozidel nad 7,5 tuny zdražila už loni v prosinci, kdy v rámci mýta začal platit emisní příplatek 200 eur (4945 Kč) za tunu oxidu uhličitého. Emisní zátěž se vypočítává podle emisní třídy konkrétního vozidla. Od letošního července se navíc mýto rozšíří i na menší nákladní vozidla pod 7,5 tuny.

Scholzova vláda si od zvýšení poplatků slibuje vybrat do roku 2027 dodatečných 30,5 miliardy eur (754 miliard Kč).

---

reklama

---