Česko má podle Fialy garance, že důl Turów nepoškozuje zdejší prostředí

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | MEDIA WNET / Flickr

"Je tu celá řada garancí, že důl nepoškozuje zájmy České republiky a zájmy našich občanů," uvedl předseda vlády s tím, že v příštích měsících se ukáže, zda přijatá opatření dobře fungují. Dosavadní informace ukazují, že očekávaný efekt s velkou pravděpodobností přinesou, dodal.

Česko podle dřívějšího vyjádření ministerstva životního prostředí dostane koncem června první shrnující data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby. Posuzovat je bude ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) ustavená skupina hydrogeologů. Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko během prvního roku fungování stěny dostalo, ukazují, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje. "Co se zatím projevilo, dává naději, že to může fungovat," uvedl koncem dubna.

Polský premiér Morawiecki, s nímž Fiala dohodu v únoru minulého roku uzavřel, včera při návštěvě Turówa uvedl, že důl Polsko nezavře a udělá vše, aby fungoval do roku 2044. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu z 31. května, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.

Morawiecki na sociální síti napsal, že vláda nesouhlasí s "bezprávím", tedy s verdiktem varšavského soudu vydaném na základě stížnosti německého města Žitava, české a německé pobočky Greenpeace a nadace Franka Bolda. "Nemůžeme to splnit a uděláme vše, abychom toto rozhodnutí zrušili," dodal Morawiecki. Premiér zároveň obvinil "proněmeckou" liberální opozici, že hodlá důl uzavřít na základě soudního rozhodnutí, zatímco nynější vláda si myslí, že nelze splnit rozhodnutí, které nebere zřetel zájem země, ale na cizí zájmy. A to premiér pokládá za bezpráví.

V únoru 2021 Česko kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovalo Polsko u Soudního dvora EU, jehož generální advokát dal žalobě loni v únoru za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit. Polsko to odmítlo a Soudní dvůr EU mu kvůli tomu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur (přes 12 milionů korun) denně. Jednání Prahy a Varšavy nakonec vyústilo v podpis česko-polské dohody, podle které Polsko jako náhradu za škody způsobené těžbou vyplatilo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,06 miliardy Kč) a ČR žalobu stáhla. Podle ekologických organizací ale dohoda nechrání české občany před ztrátou vody.