Český vědec objevil na Kapverdách pět druhů ‚kukaččích‛ včel
Jak je náročné objevit nový druh hmyzu? Nejde o nějak extrémně náročnou expedici, stačí si koupit letenku na Kapverdy. „Chycení nových druhů se dá zvládnout z lehátka na pláži,“ líčí první fázi vědeckého bádání Jakub Straka. Je tu ale háček. „Objev nových druhů tkví v problému poznat, co je nové a co je již objevené a popsané“.
Straka spolu se svým kolegou Michaelem S. Engelem z University of Kansas se za vědeckým bádáním vypravil na Kapverdy. Zkoumali zde včely, které podobně jako kukačky kladou svá vajíčka do hnízd cizích včel. V době, kdy hostitelská včela sbírá pyl pro své potomky, vnikne ‚kukaččí‛ včela do hnízda a naklade svá vajíčka.
Až dosud se mělo za to, že ostrovní fauna je už poměrně dobře prozkoumána. Straka s Engelem ale zjistili, že všechny místní ‚kukaččí‛ včely jsou dosud nepopsané druhy. „Námi objevené druhy již byly chycené mnoho let před námi, ale nikdy je nikdo nedokázal správně zařadit,“ vysvětluje Straka pozadí objevu. Vědci se při své práci potýkají nejen s nesmírně složitou variabilitou druhů hmyzu, ale také musí pracovat s literaturou z 19. století.
Kukaččí včely na Kapverdských ostrovech jsou většinou velký, černobíle zbarvený hmyz. Jeden druh včely je ale velmi malého vzrůstu, dosahuje velikosti 4 – 5 milimetrů. Přesto i tento maliličký druh potvrzuje pravidlo o ostrovním gigantismu. To říká, že pokud se na izolované ostrov dostane nějaký druh s malou tělesnou konstitucí, jeho rozměry se v krátkém čase podstatně zvětší. A naopak u velkých zvířat dojde k zmenšení jejich velikosti. Včelka pojmenovaná Chiasmognathus batelkai je oproti jiným druhům svého rodu podstatně větší.
„Včely tohoto rodu jsou obvykle velmi malé, a to i na včely. Měří jen 2 – 3 mm. Námi objevený druh má neuvěřitelných 4 – 5 mm. Je tedy dvojnásobně větší než jeho příbuzní,“ říká Jakub Straka. „V evoluci tohoto druhu tedy skutečně došlo k výraznému zvětšení těla.“
reklama