Čeští ochránci přírody zachraňují nosaté opice v Indonésii. Už dvanáct let

Záchrana nosatých opic v Indonésii pokračuje dvanáctým rokem. Cílem projektu, který vznikl v ústecké zoologické zahradě, je vyhlásit na ostrově Borneo rezervaci, kde by měla svůj prostor populace kahau nosatých. Českým ochráncům přírody v čele se Stanislavem Lhotou, výzkumným pracovníkem ústecké zoo, se podařilo zanést rezervaci do vznikajícího územního plánu.

V roce 2007 sečetl Lhota se svým týmem v Balikpapanském zálivu 1400 opic, pro které je typický velký nos. "Tehdy byl pesimistický teoretický odhad jejich vyhynutí během 44 let," uvedl Lhota. Po zahájení projektu se podle Lhoty katastrofický scénář neuskutečnil. Počet opic po 12 letech zůstává zhruba stejný. "Primátů neubývá, ale ubývá stromů, které jsou jedním z nejdůležitějších potravních zdrojů," uvedl Lhota, jenž v zálivu nejen sleduje pohyb opic, ale také šíří osvětu mezi místními a jedná s úřady.

Primáti se živí mladými listy stromů. V minulosti měli k dispozici velké území, které se postupně zmenšuje s rozšiřováním civilizace. "Primáti jsou zatlačováni do menší částí pralesa a stromy umírají nebo je lidé kácí," řekl Lhota.

Příčinou zmenšování biotopu jsou nové přístavy, těžba uhlí, dřeva a zvětšování města Balikpapan. V rámci projektu Pesisir Balikpapan se financuje pobřežní hlídka, která situaci v okolí zálivu sleduje. "Hlavní příčinou zmenšování přirozeného prostředí jsou rozšiřující se plantáže palmy olejné a druhou budování průmyslu, z něhož polovina se zabývá produkcí palmového oleje," řekl Lhota.

Indonésie nyní schvaluje nový územní plán oblasti. Čeští ochranáři přírody chtějí vyčlenit pro opice nosaté dostatek místa, ideálně 450 kilometrů čtverečních. "Budeme nakonec rádi, když to bude 200 kilometrů čtverečních," řekl Lhota, jenž pracuje i s indonéskou veřejností, které zprostředkovává návštěvu zálivu. Podle jednoho z donátorů projektu Marka Žďánského je nejdůležitější, aby místní lidé pochopili, že když si přírodu zničí, nebudou mít nic. "Mimo jiné naším úkolem je představit záliv co nejširšímu okruhu zájemců, a to z řad cizinců i Indonésanů," uvedl Lhota.

Projekt Pesisir Balikpapan vznikl v ústecké zoo, která jej finančně podporuje 250.000 Kč ročně. "Chtěl bych navrhnout vedení města, aby od příštího roku šla koruna ze vstupného na tyto záchranářské projekty," uvedl ředitel ústecké zoo Roman Končel.

Před rokem se projekt ocitl ve finanční krizi, výrazně tehdy pomohla zoo v Praze. Na záchranu kahau nosatého přispívá také zoo v Plzni, Liberci, různé organizace zaměřené na ochranu přírody či dárci.

Původní optimistický plán v roce 2007 byl, že do čtyř let vznikne rezervace. "Nyní jsme realističtější, letos by mohlo být rozhodnuto, jak velká část zálivu bude do rezervace zahrnuta, pak začne proces vyhlášení rezervace, který může trvat dalších zhruba pět let," uvedl Lhota, který nechce ani poté se záchranářskou aktivitou skončit. "Snažím se nicméně co nejvíce práci předávat našemu indonéskému týmu," dodal.

---

reklama

---