https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesti-vedci-pomohli-objasnit-vznik-gigantickych-genomu-rostlin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští vědci pomohli objasnit vznik gigantických genomů rostlin

22.10.2020 17:35 | PRAHA (ČTK)
Mezi rostliny s gigantickými genomy patří třeba vraní oko čtyřlisté. Drobná bylina má v buňkách 58,8 miliardy bází DNA, tedy asi dvacet krát více, než je tomu u člověka. Například genom dubu je oproti vranímu oku pětašedesát krát menší.
Mezi rostliny s gigantickými genomy patří třeba vraní oko čtyřlisté. Drobná bylina má v buňkách 58,8 miliardy bází DNA, tedy asi dvacet krát více, než je tomu u člověka. Například genom dubu je oproti vranímu oku pětašedesát krát menší.
Česko-britský tým vědců objasnil, jak vznikají takzvané gigantické genomy rostlin. Tým také potvrdil předpoklad, že různost velikostí genomu značně ovlivňují rozdíly v hromadění takzvané repetitivní DNA. Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, takzvaný genom, se mezi druhy liší více než dvoutisíckrát. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani výšce a složitosti rostliny. Akademie věd ČR (AV) o výzkumu informovala v dnešní tiskové zprávě. Studie z výzkumu byla publikována v časopisu Nature Plants. Za Česko na ní spolupracovali vědci z Biologického centra a Biofyzikálního ústavu AV.
 

Mezi rostliny s gigantickými genomy patří třeba vraní oko čtyřlisté. Drobná bylina má v buňkách 58,8 miliardy bází DNA, tedy asi dvacet krát více, než je tomu u člověka. Například genom dubu je oproti vranímu oku pětašedesát krát menší.

Podle AV se předpokládalo, že značnou část variability velikostí genomů způsobují rozdíly v hromadění repetitivní DNA. Ta se skládá z mnohokrát opakujících se kopií částí genetického kódu, které se dokážou v genomu přemisťovat a množit. Tato repetitivní DNA je pak zároveň z genomu v určité míře odstraňována. A právě poměr množení k odstraňování repetic dle vědců vede během evoluce druhu ke změnám velikosti jeho genomu. Vědecký tým nyní tuto hypotézu prostřednictvím sekvenování genomů a nových přístupů k analýze sekvenačních dat potvrdil.

Navíc odhalil i to, jak vznikají gigantické genomy rostlin. Podle studie to způsobuje nižší účinnost molekulárních mechanismů odstraňování repetic z genomu. Postupně tak dochází k hromadění mutací, které přeměňují repetitivní elementy v "temnou hmotu". Ta už není rozeznávána jako repetitivní DNA, což dle vědců umožňuje její nahromadění v genomu.

Ačkoliv nemá velikost genomu přímou souvislost se složitostí organismu, ovlivňuje množství DNA v jádře řadu vlastností, jakou je třeba délka buněčného cyklu. Ta závisí na čase potřebném ke zkopírování genetické informace při dělení buněk, takže druhy s většími genomy například rostou pomaleji.

K zajímavostem patří i to, že rostliny s gigantickými genomy bývají v celosvětovém měřítku mnohem častěji mezi kriticky ohroženými druhy. Podle vědců to ukazuje na horší schopnost adaptace na měnící se podmínky.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist