Čeští vědci v Kongu zmapovali desítky druhů i pytlácké aktivity
"Týmu expedice se povedlo uspět ve třech hlavních oblastech: uzavření strategického partnerství s World Wildlife Fund for Nature (WWF - Světový fond na ochranu přírody), pořízení 16 628 fotografií a videí savců i pytláků ze čtyř desítek fotopastí, získání podrobnějších znalostí o populacích vzácných luskounů a o problematice jejich lovu a bushmeat trhů obecně," popsal člen týmu Arthur Sniegon. Ochranář působí v organizaci Save Elephants. Podle něj tým pátral po ilegálních produktech, například luskouních šupinách, na trzích či u překupníků a monitoroval nezákonnou činnost ohrožující chráněné druhy.
Mapování druhů přineslo cenná data, která by mohla pomoci zachování koridorů pro divoká zvířata mezi chráněnými územími. Lidská činnost, včetně těžby zlata a dřeva, se totiž do divočiny zakusuje stále více. Hrozí, že v budoucnu ovlivní i dosud nedotčená území a naruší životní podmínky zvířat.
Fotopasti přinesly také první přímé důkazy o výskytu některých druhů na zkoumaném území - především mandrila rýholícího. "Místo, kde jsme pracovali, je taková východní výspa jeho populace. Jsme rádi, že se ho podařilo zachytit v této části Konga. Skvělé je i to, že 'máme' luskouna velkého, tedy největší pozemní druh luskouna. Byť je to v hustých pralesích, byl zachycen na fotopastech," řekl ČTK další člen týmu, zoolog Tomáš Jůnek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
Výzkumníkům se podařilo odhalit i několik skupin zcela divokých goril a lépe zdokumentovat skupinu polodivokých goril v národním parku Odzala-Kokoua. Mezinárodní tým primatoloů ji sleduje přes tři roky, podle Neuronu je výzkum tlupy zásadní pro vznikající ekoturistický program. Záznamy z fotopastí nakonec poputují do globální platformy Wildlife Insights, která vyhodnocuje trendy biodiverzity v tropických oblastech světa. Podle Jůnka však tým kvůli koronaviru ještě nemá k dispozici všechny fotografie, které čeká další zkoumání.
Koronavirus také zbrzdil původní plán projektu. Druhá etapa totiž měla být v srpnu či v září, třetí příští rok. "Dobu klidu se snažíme využít k tomu, abychom si zajistili financování a mohli pokračovat v dalších letech," uvedl Jůnek. Chtějí nadále monitorovat pytláctví a konzumaci masa divokých zvířat. Doplnil, že například dávají dohromady jednotnou metodiku záznamu drátěných ok hojně využívaných k pytláctví.
reklama