Čeští vědci vypracují mapu obnovy lesa po kůrovcové kalamitě

Čeští vědci letos začnou s využitím družicových snímků pracovat na mapě obnovy lesa po kůrovcové kalamitě. Měla by ukázat, zda se na plochách vytěžených kvůli škůdci již objevuje základ nových porostů a les se uzdravuje. V boji s kůrovcem už dřív vytvořil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) tzv. Kůrovcovou mapu. Ukazuje, že kalamita nejvíce zasáhla Vysočinu a nejméně Karlovarský kraj.

Na podkladě mozaiky družicových snímků se dosud třikrát za rok vymezovalo území suchého lesa a těžeb. Ředitel pobočky ÚHÚL ve Frýdku-Místku Marek Mlčoušek pro ČTK uvedl, že letos lze předpokládat další pokles kůrovcových těžeb a postupný návrat k běžnému plánování těžby, pokračování analýzy pro vznik kůrovcové mapy v dosavadní podobě by tak přineslo vysokou míru zkreslení.

"Metodami dálkového průzkumu Země není možné jednoduše odlišit nahodilé a úmyslné těžby. Limity jsou dané především kvalitou vstupních dat a je třeba mít vždy na paměti, že se jedná o analýzu, která nemůže dosáhnout přesnosti a spolehlivosti výstupů Národní inventarizace lesů (NIL)," uvedl Mlčoušek. Při národní inventarizaci se stav lesa zjišťuje přímo v terénu.

Mlčoušek upozornil, že výstupy z družicového snímání nelze šablonovitě porovnávat s údaji Českého statistického úřadu. Jde podle něj o rychlé a objektivní informace k dynamickým změnám v lesích, a to i opakovaně za rok. "Od prvního zpracování kůrovcové mapy v roce 2018 jsme provedli již celkem devět opakovaných vyhodnocení," uvedl.

Primárním účelem vzniku kůrovcové mapy bylo umožnit vlastníkům a správcům lesů rozpoznat rizikové lokality. Vznikla jako společný projekt ÚHÚL a časopisu Lesnická práce, využívá družicové snímky systému Planet. "Poslední snímky Planet jsou ze září 2021. Následující hodnocení se uskuteční z dat dubna 2022. Nyní máme k dispozici výsledky za tříleté období. Jejich analýzou lze zobrazit postup kalamity přes ČR," doplnil Mlčoušek.

Kůrovec podle mapy nejvíce zasáhl Kraj Vysočina, zejména kolem Jihlavy, Třebíče a Velkého Meziříčí, naopak nejméně dotčený byl Karlovarský kraj. Jeho malé zasažení škůdcem může být podle ÚHÚL dáno kombinací několika faktorů, jako je postup kalamity od východu ČR nebo převažující státní a obecní vlastnictví lesů v kraji, které podle ÚHÚL nezpůsobuje tolik komplikací jako roztříštěné vlastnictví jinde. Velký význam má také dostatek srážek v Karlovarském kraji a to, že zde není žádný významný přepravní koridor dřeva ani žádná velká pila.

---

reklama

---