Chalupa: Zákon o Šumavě připravuji na půl století

Jízdní řád změny druhých zón na první počítá až s dobou čtyřicet pět let

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz

„Posouváme se dál,“ shrnul výsledky jednání ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Nad návrhem nového zákona o Národním parku Šumava se v pondělí večer sešel ministr se starosty a zástupci krajů, vědců, politických stran a sdružení Zachraňme Šumavu a ŠumavaPro. Ministerstvo stále předpokládá, že návrh zákona by měl být hotový „v podzimních měsících“. Zákon řeší čtyři témata, největší problém je s vymezením zón, zatímco ostatní okruhy jako definice ochrany jsou prý vcelku bezproblémové. Jednání budou pokračovat i nadále a zřejmě budou dlouhá. „Hledám zákon, který bude platit nejméně čtyřicet pět let,“ vysvětluje Tomáš Chalupa.

Na večerním zasedání se účastníci dohodli na budoucí podobě výboru správy národního parku. Ten by se měl stát protiváhou ředitele správy parku. Devítičlenný výbor by měli tvořit vždy po dvou zástupci obcí a Plzeňského a Jihočeského kraje a dva zástupci státní správy. Dalšími členy by byl jeden člověk ze správy parku a jeden z ministerstva životního prostředí. Zbývající tři lidé budou reprezentovat vědeckou obec. Po jednom zástupci bude jmenovat Lesnická a dřevařská fakulta z Mendelovy univerzity v Brně, Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity a předseda Akademie věd. Měli by být jmenováni na jednou a na sedmileté období.

Podle ministra by to mohlo nahrávat tomu, aby byli jmenováni skutečné osobnosti z regionu, které nebudou závislé na volebním období. Při hlasovaní výboru by také obce měly mít v některých otázkách právo veta. Například při rušení cest v první zóně by měla mít právo veta i obec, na jejímž území se nachází. „Na ustavení výboru jsme se shodli, všichni si pochvalují, že by měl zajisti stabilitu, kterou na Šumavě chtějí,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Hlavní část více než tříhodinové debaty se věnovala vymezení zón ochrany v národním parku. „Nejde o procenta, ale o to najít shodu, která bude životaschopná,“ říká Chalupa. První zóna, která dnes v parku zabírá 13 %, by měla podle ministerského návrhu nově pokrýt 24 % parku. S novým návrhem přišel ještě Jakub Hruška ze stínové rady parku. Podle ní by první zóna měla zabírat téměř 28 % území. Národní park dostal za úkol projednat s každou obcí mapové podklady, aby se obce vyjádřily před dalším jednáním na ministerstvu. „Je to hodně práce, ale bez toho se neobejdeme. Nemůžeme v Praze nadiktovat hranice prvních zón a s obcemi o tom nediskutovat,“ říká Chalupa. Podle něj je část dnešních problému na Šumavě způsobená i tím, že s obcemi se v minulosti nejednalo otevřeně.

Druhé zóny by se měly v budoucnu rozdělit na dvě části – na část A a část B. Část A by se podle předem stanového jízdního řádu měla v budoucnosti stát první zónou, část B na vstup do první zóny připravována nebude. Lokalit, které by mohly být v budoucnu jedničkami, vytipovalo ministerstvo 80. To je ale maximální počet, o každé se bude jednat. „Osobně si nemyslím, že tam budou všechny,“ říká Chalupa.

Návrh počítá s tím, že plánované druhé zóny A, které se v budoucnu mají stát zónami prvními, by měly být zařazeny podle svého stavu do jedné ze tří časových kategorií. Ty jsou odstupňované po patnácti letech. Nejkratší převod do první zóny je možné uskutečnit za patnáct let, druhé za třicet let a třetí až za čtyřiceti pěti let. Problém je v tom, že v každé lokalitě jsou části lesa různé kvality. To znamená, že i na území půl hektaru se nacházejí všechny druhy porostů, ty cenné i ty, které potřebují desítky let lesnických zásahů. „Musíme najít převládající prvky a podle nich se oblast zařadí do první či druhé oblasti,“ říká Chalupa. Zákon o Šumavě by měl vyřešit problém s vysokým počtem prvních zón. Dnes jich je 135, v budoucnu by jich mělo být deset až patnáct.

Jednotlivé lokality i časový plán budou přílohou zákona a budu vypracovány v přísnějším měřítku, než byly dnes. O přeřazení do první zóny by měla rozhodovat vláda. Na tom se shoduje většina účastníků kulatého stolu. Mělo by to fungovat jako pojistka proti svévolnému rozhodování ministrů či ředitelů parku.

Další jednání se povedou za zhruba tři týdny, závisí to ale na jednání s obcemi. V té chvíli bude zřejmě jasné, které lokality jsou problematické a kde je shoda.