Chemie ochrání fasády proti plísni. Ale ohrožuje život v řekách
Vědci zjistili, že v povodí švýcarské řeky Vauchère se vyskytují antibakteriální látky a prostředky proti růstu plísní, které pocházejí z nátěrů fasád. Kvůli silným dešťům dochází k jejich vymývání a chemikálie končí v podzemní i říční vodě a také v půdě. Biocidy zde pak mohou napadat baktérie, houby a řasy na samém konci potravního řetězce. I když naměřené hodnoty jsou velmi nízké, podle studie už mohou mít na prostředí vliv.
Vědci z Polytechnické školy v Lausanne (EPFL) vypracovali model, který ukazuje, jak se chemické látky do prostředí šíří. Ve Švýcarsku je nátěrem proti plísním či houbám ošetřeno více než 60 % budov, podobně jako v jiných zemích. Celosvětová poptávka po biocidních prostředcích dosáhla v roce 2008 objemu 6,4 miliardy dolarů.
Matematický model ukazuje, jaký průběh má koncentrace látek v řekách v okolí Lausanne. Model sleduje tři látky - DCMU, Terbutryn a Carbendazim. Vypočtené údaje vědci porovnali s odebranými vzorky, které prokázaly přesnost měření. Výsledky se lišily pouze v nepatrných odchylkách.
„Skutečná toxikologická studie by měla počítat s koncentrací bezprostředně po deštích. My jsme vytvořili první model, který umí pracovat i s delšími časovými úseky,“ říká autor modelu Sylvain Coutu z laboratoře ekologického inženýrství EPFL. Matematický model umožní rychle odhadnout, v jakém množství se látky do vody či půdy dostávají. Navíc je mnohem levnější, než odběr vzorků a jejich vyhodnocování.
Koncentrace látky DCMU, naměřené ve švýcarské řece, dosahují velmi nízké úrovně - 30 nanogramů na litr. Hranice, za kterou představují určité riziko, je ještě nižší - 20 nanogramů na litr. DCMU je běžný přípravek proti plísni a řasám, který vznikl v padesátých letech v Německu. Látka může ničit řasy a další vodní rostliny kvůli tomu, že zpomalí fotosyntézu a rostliny odumírají kvůli sníženému přísunu energie.
Biocidy jsou potenciálně nebezpečné především tím, že mohou putovat v potravním řetězci k vyšším organizmům, ve kterých se ukládají ve vyšší koncentraci. „Může to vypadat jako velmi nízké znečištění, ale 20 nanogramů je vše, co je potřeba na ovlivnění životního prostředí. Tyto chemikálie jsou účinné již ve velmi malých dávkách,“ vysvětluje Coutu.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Karla Majerová
26.2.2023 23:44
On panelák - 14. 12. 2011 - Jan Šimůneknenatřete každý rok na jaře vápnem, jako vesnickou chalupu (a když, tak jen za lešení vypláznete podstatně víc než za to vápno).Asi nastane návrat k osvědčeným prostředkům, jako byly EU horlivě zakázané (asi právě proto, že se všestranně osvědčily) organocíny (Lastanox), které se buď nevyplavují, a když se vyplaví, tak se rychle degradují na relativně málo toxické anorganické sloučeniny cínu. Nebo se začně víc používat měď (= modrá skalice do omítky). Pochopitelně, daleko větším problémem je plesnivění vnitřních omítek, protože tam jdou spory plísní a částečky mycelia do dýchacích cest lidí. |



