Chemie ochrání fasády proti plísni. Ale ohrožuje život v řekách

Asi většina majitelů nemovitostí si přeje, aby zdi jejich domů nikdy nenapadla plíseň nebo houby. Snadná pomoc. Stačí jen přidat do nátěrů trochu chemického biocidu a problém je vyřešen. Podle vědců se ale ukazuje, že tyto látky se během silných dešťů dostávají do řek i půdy. I ve velmi malém množství pak mohou působit vážné problémy.

Vědci zjistili, že v povodí švýcarské řeky Vauchère se vyskytují antibakteriální látky a prostředky proti růstu plísní, které pocházejí z nátěrů fasád. Kvůli silným dešťům dochází k jejich vymývání a chemikálie končí v podzemní i říční vodě a také v půdě. Biocidy zde pak mohou napadat baktérie, houby a řasy na samém konci potravního řetězce. I když naměřené hodnoty jsou velmi nízké, podle studie už mohou mít na prostředí vliv.

Vědci z Polytechnické školy v Lausanne (EPFL) vypracovali model, který ukazuje, jak se chemické látky do prostředí šíří. Ve Švýcarsku je nátěrem proti plísním či houbám ošetřeno více než 60 % budov, podobně jako v jiných zemích. Celosvětová poptávka po biocidních prostředcích dosáhla v roce 2008 objemu 6,4 miliardy dolarů.

Matematický model ukazuje, jaký průběh má koncentrace látek v řekách v okolí Lausanne. Model sleduje tři látky - DCMU, Terbutryn a Carbendazim. Vypočtené údaje vědci porovnali s odebranými vzorky, které prokázaly přesnost měření. Výsledky se lišily pouze v nepatrných odchylkách.

„Skutečná toxikologická studie by měla počítat s koncentrací bezprostředně po deštích. My jsme vytvořili první model, který umí pracovat i s delšími časovými úseky,“ říká autor modelu Sylvain Coutu z laboratoře ekologického inženýrství EPFL. Matematický model umožní rychle odhadnout, v jakém množství se látky do vody či půdy dostávají. Navíc je mnohem levnější, než odběr vzorků a jejich vyhodnocování.

Koncentrace látky DCMU, naměřené ve švýcarské řece, dosahují velmi nízké úrovně - 30 nanogramů na litr. Hranice, za kterou představují určité riziko, je ještě nižší - 20 nanogramů na litr. DCMU je běžný přípravek proti plísni a řasám, který vznikl v padesátých letech v Německu. Látka může ničit řasy a další vodní rostliny kvůli tomu, že zpomalí fotosyntézu a rostliny odumírají kvůli sníženému přísunu energie.

Biocidy jsou potenciálně nebezpečné především tím, že mohou putovat v potravním řetězci k vyšším organizmům, ve kterých se ukládají ve vyšší koncentraci. „Může to vypadat jako velmi nízké znečištění, ale 20 nanogramů je vše, co je potřeba na ovlivnění životního prostředí. Tyto chemikálie jsou účinné již ve velmi malých dávkách,“ vysvětluje Coutu.

---

reklama

---