https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zdokumentovany-lov-srnce-obojkovanymi-vlky-na-severu-cech.jak-casto-vlci-lovi-v-intravilanu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?

3.5.2024 05:42 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilustrační snímek vlka obecného.
Ilustrační snímek vlka obecného.
Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
 
Zmíněná událost proběhla v ranních hodinách a došlo k ní ve velmi okrajové části osídlení – u posledního domu, který je obklopen loukami a dále lesy (Horní Mikulášovice). Celou akci se podařilo velmi dobře zdokumentovat kamerami na objektu – viz video níže, které publikujeme se svolením majitelů záznamů.

Naše interpretace je taková, že vlci nad ránem pronásledovali volně žijící kořist (srnce obecného) po okolních pastvinách, srnec chtěl patrně proklouznout kolem posledního domu, ale vběhl do otevřených vrat (branky) a ocitl se v oplocené zahradě, a tím i v pasti. Jeden vlk za ním do zahrady vběhl, tam jej efektivně usmrtil a zase odvlekl pryč z blízkosti lidmi obývaného objektu.

Z videí je patrné, že vlk má obojek, vysoce pravděpodobně i druhý vlk (který se objevuje na záběrech za plotem) měl též obojek. Jde o výzkumná zařízení, která byla výzkumným týmem ČZU v předchozích měsících instalována v rámci přeshraničních a vědeckých projektů – více viz Výzkum a monitoring vlků.

Lze tedy doložit i záznamem lokací, že tito označení vlci se na místě v daný den a čas zdržovali – viz obr. níže; k časovému údaji je třeba přičíst dvě hodiny, zobrazen je čas UTC.

Mapka Mikulášovice
Mapka Mikulášovice
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Česká zemědělská univerzita

Vlci se na Šluknovsku pohybují již více než 10 let. Z údajů České zemědělské univerzity vyplývá, že dominantně se vyskytují v lesních celcích celého regionu (proporce dat z výzkumných obojků hovoří o 70 procentech bodů, které jsou v lesních porostech).

Ovšem jejich prostorové a potravní nároky jim neumožňují se vyskytovat pouze a výhradně v lesích, ze 30 procent se tedy vlci objevují i v bezlesí (louky, pastviny). Toto lze pozorovat i v okolí měst a obcí: Mikulášovice, Brtníky, Staré Křečany, Hinterhermsdorf, Doubice, Kyjov, Lobendava atp. Důvodem, proč se vlci v menší, ale pravidelné míře objevují i na loukách a pasekách, je dostatek přirozené (tj. divoké) kořisti, která zde přebývá (právě srnci, prasata, v menší míře i jeleni či daňci).

Není tedy nezvyklé, že vlky je možné spatřit v okolí zmiňovaných obcí – jednoduše zde hledají kořist. Poté, co ji uloví, se stahují zpět do hlubokých lesních komplexů (např. skalní města Českého Švýcarska).

Že vlci loví i v okrajových partiích měst a vesnic, je jen projevem toho, že kořist se při odhaleném útoku dá do pohybu, může okrajem intravilánu proběhnout a vlci ji jednoduše následují. Je evidentní, že v intravilánech vesnic a měst vždy (i dnes) žila celá řada živočišných druhů. Není nezvyklé v noci či nad ránem narazit uprostřed měst a vesnic na srnce, zajíce, muflony či prasata.

Například mnoho zahradníků či sadařů musí chránit své porosty proti jejich okusu i v roztroušené zástavbě. Nemůže pak překvapovat, že za kořistí občas do intravilánů přichází i jejich predátoři, tedy lišky nebo vlci.

Tyto návštěvy se v naprosté většině případů odehrávají během večerních či nočních hodin, kdy člověkem vyprázdněné intravilány nepředstavují pro živočichy hrozbu.

Poskytnuté záznamy tak nejsou dokladem o ztrátě plachosti či snad rostoucí drzosti vlků, jde jen o jejich přirozený životní projev: noční lov kořisti.

Nicméně, dle našich dat vlci loví v intravilánech velmi zřídka. Navíc je třeba si uvědomit, že člověk z krajiny ukrajuje stále více a mnoha živočišným druhům včetně vlků a jejich kořisti tak neposkytuje dostatek přirozeného životního prostoru, aby mohly trvale a skrytě žít.

Video, na němž je zaznamenán průběh lovu a které se souhlasem majitelů zveřejňujeme:


reklama

 
foto - Vorel Aleš
Aleš Vorel
Autor je pracovník Katedry ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

3.5.2024 08:03
Samozřejmě. Je to příklad toho, že obojky jsou užitečné. A proto měli by je mít (skoro) všichni vlci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.5.2024 10:55
Tento záznam lovu je zářným příkladem jak "volná" je "volná" příroda v naši
republice. Nebýt plotů jako pastí, tak srnec unikl a ulovili by pouze srnče
a nebo březí srnu. Díky ochraně pastvin před vlky zaplocením budou mít tak
vlci snadný lov zvěře mezi ploty, odkud nebude mít zvěř možnost uniknout.
K čemu pak je "regulátor" zdravotního stavu zvěře, když loví i mláďata,
březí matky a zdravá zvířata, která ztratila možnost uniknout ze zaplocené
krajiny? Jste schopni vlkomilové pochopit, že je to jako zahrazení řeky
sítí a odlov generačních ryb, které se chtěly rozmnožit, ale síť(plot)
jim to neumožní? To už došla nemocná, přestárlá, mladá a březí zvířata,
že lovili zdravého srnce? To je ta zdravotní policie, která uloví vše co
se tam ještě vyskytuje? Jste schopni pochopit, že to už není regulace,
ale předzvěst vybití kořisti predátory? Jen tak dál a místo vlků v ZOO
budou srnci a jiná dosud běžná zvěř, kterou neustále se množící vlci
vybijí a nebo vytlačí do měst a za kterými tam přijdou i oni. To bude
teprve pozorování na vlastní oči, když bude v městském parku lovit vlčí
smečka srnce, který se tam přišel k lidem z lesa před vlky zachránit.
Odpovědět
PE

Petr Elias

3.5.2024 11:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono se stačí podívat na myslivecké statistiky a hned je jasné, že cintáš nesmysle. :)
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

4.5.2024 07:15 Reaguje na Petr Elias
Za prvé vy se znáte, že tykáte. Jinak myslivecké statistiky olovu. Zvěř navýšila až tato doba. Před r.89 tu byla jen srnčí, ale dnešní podnikatelé se musí něčím chlubit a tak se nehorázně navýšil stav prasat, daňků a jelenů. Naše republika, je tak hustě osídlena, že vlk si velice rychle zvikne na lidi, první to budou odnášet lidi. Jeden Ukrajinec mi řekl, že u nich nesmí děti jen tak do lese a tam je osídlení méně husté. Jen hloupost a chamtivost tzv. ochranářů, kteří se na tom dobře živí, budem mít jednou obrovský problém. Proč př. nejdříve nenamnožili př. tetřeva a pustili na ten zbytek toho co mizí rysa a dnes vlka. Je vidět jakou sílu mají tzv. globálisti a lidé tomu brzy uvěří.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.5.2024 09:39 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Njn, Poláci namnožili vlky , sem tam pro rychlost do toho stříkli psy a tito mutanti teď budou plnit prázdné myslivecké statistiky a formuláře o náhrady škod.
Odpovědět
su

3.5.2024 19:51 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.5.2024 21:25 Reaguje na
U Machačka to ovšem vůbec nepřekvapuje.
Odpovědět
Pe

Petr

3.5.2024 11:02
Takovéto výzkumné projekty a používání sledovacích zařízení (obojků) mají i negativní stránky. Přispívají ke změně způsobu života a postupné ztrátě plachosti sledovaných zvířat, což je (a bude) nejviditelnější právě u vlků v naší malé zemi. K prostému nasazení obojku je nutné zvíře odchytit a uspat. A k odchycení je nejprve nutné vysledovat kdy a kde se zvířata pohybují. Výzkumníci do jejich teritoria prostě musejí chodit a zvířata sledovat a stopovat.
Nasazením obojku to ale nekončí. Následuje další intenzivní terénní práce a pobyt výzkumníků v teritoriu, kdy se buď podle použité sledovací technologie zvířata přímo lokalizují a sledují, nebo se na základě dat vyhodnocují životní projevy zvířat (pobyt, potrava,...) Zvířata toto vše samozřejmě vnímají, přizpůsobují se a zvykají si. Takže až se někdo bude divit proč se vlci naučili chodit až k vesnicím, tak je to i proto, že je sami učíme, že lidé jsou normální součástí jejich teritoria, a že se lidí nemusejí bát.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.5.2024 12:45 Reaguje na Petr
A nějaký výzkum který potvrzuje ty vaše nesmysly by byl? Největší ze všech je, že se ta zvířata takhle učí nebát se lidí.. hahaha.
Bez těchto výzkumů se ochranáři neobejdou, proto to dělají. Kdyby ano, pak by to nikdo nedělal, ale ta získaná data jsou tak důležitá, že se dělat musí. Jinak se ani nedá dělat efektivní ochrana nejenom druhu samotného, ale i celého ekosystému. To je prostě fakt. Pokud se jim teda nechcete přilepit na krk vy a sdělovat, co jste zjistil…
Odpovědět
DA

DAG

3.5.2024 12:48 Reaguje na Slovan
No já nevím. Vyhazovat tolik peněz kvůli jednomu problémovému druhu.
Raději bych je investoval do ochrany polních druhů ptáků.
Odpovědět
Pe

Petr

3.5.2024 13:07 Reaguje na Slovan
Doložte vy nějakým výzkumem, že si zvířata nezvykají a neztrácejí plachost.
Doložte dalším výzkumem, že se bez těchto výzkumů ochranáři neobvejdou, a že se to dělat musí.
Doložte výzkumem, že bez výzkumu se výzkum dělat nedá :-)
A doložte výzkumem, že vaše tvrzení je fakt :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2024 14:53 Reaguje na Petr
Jste naprosto marný! Kritizoval jste i kroužkování, že to ptákům "vadí". Kontroloval jsem svoje kroužkovance po letech (mláďata i dospělé) a báli se člověka stále stejně. Ojedinělé starší kusy mě poznávaly po letech již podle chůze i rysů a jen při vyrušení podlétli na dohled, někdy jen 7-10m, noví reagují dalekým odletem (zmizením do porostu). Jednoduše řečeno: učí se své chování přizpůsobovat dané situaci - zde minimální strach vlků z nestřílejícího člověka. To není o obojku, ale ztrátě plachosti vlivem neškodného chování "úhlavního nepřítele".

Pro "všeználka su" to bude asi opět "bizár", ale zvěř si na člověka zvyká napříč druhy. Březňačky, labutě, lysky, hrdličky b., prasata, kuny, medvědy, vlky... nikdo neoznačil, přesto poznají situace, kdy jim nehrozí od lidí nebezpečí a únikovou vzdálenost zkrátí až neuvěřitelně. Kdyby totiž ve městě reagovali na každý podnět, ulétali/ uběhali by se k smrti. Zvířata se ve škole číst neučí, ale číst řeč těla zvládají lépe než lidé, tj běžní měšťáčci.
Odpovědět
Pe

Petr

3.5.2024 15:28 Reaguje na Karel Zvářal
A co asi píšu - že si zvykají na lidi (ne na obojky, ale na lidi) a ztrácejí tím plachost. A děkuji, že jste mi to pomohl potvrdit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2024 15:50 Reaguje na Petr
No je to všechno jinak, než si myslí téměř všichni vlkomilové. Panuje mýtus o jakémsi "přirozeném strachu" z člověka, což je blbost na entou.

Vlci mimo civilizaci strach z člověka nemají, proto na jednom z posledních míst, kde se nepotkávají, mohl natáčet přirozené chování smečky s čtyřkolkou v patách. Když odpočíval, vlci došli až k němu a klidně by ho napadli.

Takže krotkosti (tučňáků, tuleňů, delfínů, velryb...) se učit nemusí - tu mají vrozenou. Kontaktem s lidmi se učili strachu (lov, hubení, zahánění...) - a mělo by to tak být i u vlka. Prostě neregulovaný vlk do hustě osídlené krajiny nepatří. Na Ellesmerův ostrov samozřejmě ano... Těch plotů je i tak dost (ke smůle zvěře), časem přibudou další díky zuřivé ochraně vlka. Kvůli tomu se ale nikdo lepit k asfaltu nebude, že...
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.5.2024 09:44 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Ono se stačí jít podívat k sokolníkovi. Sokol nebo jestřáb uvázaný u domečku a kolem chodí drůbež a holubi-nejsou loveni. Ovšem stačí průlet toho divokého a nastane blázinec
Odpovědět
Sl

Slovan

3.5.2024 20:51 Reaguje na Petr
“ Přispívají ke změně způsobu života”
Ne, nepřispívají, viz.: https://africageographic.com/stories/decoding-science-do-tracking-collars-impact-the-animals-they-are-fitted-on/

Jak moc podobné výzkumy mohou pomáhat? Jedna praktická ukázka:
https://www.awf.org/news/satellite-linked-lion-collars-save-communities-and-carnivores
Odpovědět
Pe

Petr

3.5.2024 22:32 Reaguje na Slovan
Vůbec jste nepochopil o čem jsem psal.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.5.2024 20:17 Reaguje na Petr
“Přispívají ke změně způsobu života a postupné ztrátě plachosti sledovaných zvířat”

To je ta hlavní myšlenka, která se nezakládá na pravdě. Proč by kdokoli za vlkem každou chvíli lezl, když se data vysílají online? Vědci vědí kde se to zvíře pohybovalo nebo pohybuje bez toho, aby ho kdokoli pravidelně cíleně rušil. Do jejich teritoria navíc lidé lezou neustále a ani o tom nevědí. Vlci ale ano a stále jsou extrémně plaší. Aby člověk zahlédl vlka, chce to mít fakt kurevské štěstí.
Výhody jsou zcela jasné a prokázané z praxe. Dalece převyšují všechny negativa, která jsou zkrátka naprosto minimální.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.5.2024 21:32 Reaguje na Slovan
Přesně tak!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.5.2024 14:34 Reaguje na Slovan
Jaké výhody u nás tedy ta praxe prokázala? Extremné plaché zvíře si také člověka neprohlíží z třiceti metrů. Atd.
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.5.2024 13:54 Reaguje na Slovan
Kecy v kleci. Tak si na jiném místě netu dnes přečtěte jak vlk na okraji Plzně ztrhl srnu (neusmrtil,potrhal, musela být dostřelena) a jak myslivci v Liticích doporučejí lidem jak mají být opatrní a kde mají chodit. Co se musí stát, aby tzv. ochránci přestali plácat blbiny.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.5.2024 09:06 Reaguje na Milan Milan
Jen škoda, že se neví, zda to vlk vůbec byl. No a i kdyby byl, pak divoké zvíře lovilo jiné divoké zvíře a jeho přirozenou potravu. Vše jak má být.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.5.2024 07:14 Reaguje na Slovan
Chcete snad tvrdit, že to že se přestane zvíře lovit v něm během pár generací neoslabí pud strachu před člověkem? Matka která žije v prostředí kde ji od lidí nic nehrozí toto potom přenáší i na své potomstvo. Vědci bádají proč se na Slovensku mění chování medvědů. Vymýšlejí různé důvody ale ten hlavní, ztrata ztrachu, neuvedou. Není to dnes populární.
Opravdu chcete tvrdit, že tam kde se vlk nepřestal lovit je stejně "zvědavý" jako tam kde se neloví? Nebo bude pravda, že například v takovém Kazachstánu a okolí se ten vlk pakuje rychle pryč jen co člověka ucítí?
O tom, že spárkatá hledala mnohdy záchranu právě v blízkosti lidí je například ze Slovenska dost zpráv. No a pro ten okamžik se zachránila. Jak je vidět dnes již ten lidský štít v případě lidí se nebojících vlků, nefunguje.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

4.5.2024 07:18 Reaguje na Slovan
Ne neřekl nesmysl. Má bohužel pravdu. Naše osídlení je tak husté, že je vydět ze vsi na ves a jsou zde i samoty. Vemte si je do měst a pak uvidíme.
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.5.2024 09:27 Reaguje na Slovan
Takže medvědi na okrajích obcí, u popelnic, chat, tábořišť, nebo prasata pobíhající po sídlištích nestačí jako důkaz? A vlci plenící v ohradnících? Jaký potřebujete výzkum? Platí: "nejvyšším kriteriem teorie je praxe". A ta je prostě neoddiskutovatelná.
Odpovědět
su

3.5.2024 19:52 Reaguje na Petr

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
DA

DAG

3.5.2024 12:38
Předposlední odstavec je velmi důležitý. Protože žijeme v kulturní krajině, tak sem vlk už nepatří.
Dříve jsem zastával názor, že by měl patřit, alespoň do lesnatých částí naší země, ale když vidím ty fanatické ochránce, tak jim musí být někdo protiváhou :)
Takže v ČR vlci ne ;)
Odpovědět
Sl

Slovan

3.5.2024 20:29 Reaguje na DAG
Oba extrémy jsou špatně. Jak ten, že by se na vlka nemělo sahat za žádných okolností, tak ten, že by u nás neměl být vůbec. To video je pár km od místa kde bydlím, žije tu největší populace u nás a s vlky se žít zkrátka dá. Pro člověka nebezpečím není, je však samozřejmě výzvou pro chovatele - zejména ovcí. Těch tu ale zase tolik není a když už jsou, tak sem si nevšiml nikoho, kdo by chov i přes vlka ukončil.
Myslel jsem si, že vy se do extrémů neženete, ale asi jsem se spletl…
Vlk regulován v budoucnu bude, což je paradoxně velký úspěch celé jeho ochrany. Musí to být samozřejmě na základě nějakého monitoringu a odhadu populace. Problémový je pro někoho, stejně jako je pro jiné problémový divočák, srnec nebo jiní. To tu nemá žít nic? Myslím, že peníze za monitoring podobného druhu jsou dobrá investice, protože se pak dozvíme více o chováni vlka v místě výskytu. Zároveň si ale myslím, že polnímu ptactvu by se mohla věnovat větší pozornost také.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.5.2024 07:34 Reaguje na Slovan
No, zatím žijeme v době kdy různí ochranáři tvrdí, že se vlk ( medvěd) nemůže přemnožit.
Polní ptactvo není tak atraktívní. nedá se mu nasadit telemetrický obojek atd. Takže nikdy na něj nepujdou dotace v tom rozsahu jako na toho vlka ( medvěda). A dotace si ochranáři musí chránit za každou cenu.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.5.2024 18:26 Reaguje na Jarek Schindler
Tady ale o nějaké dotace vůbec nejde. Každý má jiný oblíbený druh. A tak se někdo chce účastnit ochrany vlka a jiný třeba koroptve. Každý k propagaci ochrany polního ptactva může přispět. Bohužel jsou tu ale jen kecalové, kteří toho nejsou schopni a jen kritizují ty, kteří se o něco snaží. Každý se může připojit třeba k projektu čiřikání. Každý tam může poslat aspoň peníze. Udělal jste něco? Dneska se dávají sledovací obojky na ptáky zcela běžně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.5.2024 11:16 Reaguje na Slovan
On asi není pták jako pták. Já mluvil o mizejícím polním ptactvu. Telemetrický batůžek jsem na čejce nebo skřivanovi ještě neviděl . Vy snad ano? Čejka není čáp, že? I na dravce se dává pouze malý vysílač, což ale zas nemá s nějakou telemetrií nic společného.
Samozřejmě jsou druhy a druhy. Vy se na platbě za škody spárkatou nepodílíte. Proč bych se měl na platbě za škody vlkem podílet stát a tím vlastně daňový poplatník?
Když jsem naposledy mohl udělat něco pro koroptve( u kamaráda vysazovali) tak jsem si prodloužil tamní pobyt o dva dni. Ve výsledku méně o čtyři lišky.
Podporuji smysluplné projekty. Ochranářské "čiřikání" s číslem účtu všude kde to jde mezi ně rozhodně nepatří.
Odpovědět
Sl

Slovan

7.5.2024 19:01 Reaguje na Jarek Schindler
Dneska to jde dát prakticky na jakékoli zvíře. U ptáků, zvlášť těch menších, to samozřejmě omezení má. U těchto druhů je však výhodou, že pokud člověk najde hnízdo, pak je lze relativně snadno a pravidelně sledovat, stejně jako prostředí ve kterém žijí. To u vysoce mobilního zvířete, jakým je třeba ten vlk, nelze.
S daněmi na mě nechoďte. Platím je stejně jako vy a škody spárkatou ve finále platíme všichni úplně stejně.
Projekt Čiřikání spojuje ochranářskou a mysliveckou komunitu, což je přesně to, co je potřeba. Proto mezi jejich partnery patří jak AOPK, Brontosaurus či ZOO Plzeň, tak i ČMMJ. Stejně jako jiné organizace z obou stran. Ve “vedení” jsou také lidé z obou komunit. A že potřebují finance? No to je mi panečku překvapení…
Překvapení trošku je, že vám vadí i tenhle projekt. To ukazuje mnohé - asi nebudete člověk schopný spolupráce s někým, kdo není 100% ve vašem světonázoru. Což je ale už jen váš problém, jiní toho evidentně schopni jsou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.5.2024 20:50 Reaguje na Slovan
Něco málo o tom vím a tak vím , že hmotnost takového telemetrického batůžku pro ptáky by neměla přesahovat 3% jejich hmotnosti. Nejmenší vysílače se solárním napájením mají 10 a víc g. No a skřivan váží 30 až 50 g, čejka potom 200-220 g. Vy byste ji asi nejraději utopil někde ve Stredozemním moři že.
Vy tedy určitě za spárkatou nic neplatíte. Platí to uživatel honitby a škody za vlky sanuje stát. No a co jsem slyšel tak než stát za tyto škody zaplatí tak se kroutí jak "červ na háčku" a dělá z chovatelů pomalu blbce. Samozřejmě stát prostřednictvím AOPK.
No a jsme u toho proč nemusím AOPK či další jako ČSOP atd.
ČMMJ by si měla hledět svých projektů a nepouštět se s takovými individui na tenký led. Oni totiž spolupracují s myslivci jen pokud se jim to hodí. No a pokud se jim zrovna více hodí kydat na myslivce špínu a jít jim nejen obrazně po krku tak na nějakou spolupráci rychle zapomínají.
Existují státem hrazené finanční příspěvky uživatelům honiteb na vybrané myslivecké činnosti. No a tyká se to i příspěvku " na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního". No a mezi ty druhy je zařazena i koroptev. Pokud uživatel honitby vypustí minimálně 30 koroptví dostává 250 Kč/ kus. No a to dostává od státu, né od nějaké " Naší společné krajiny Zs." No a kdo asi odchová většinu vypouštěných koroptví? Že by ten spolek "Naše společná krajina"? Tomu snad nevěříte ani vy sám. Na jaké koroptve jste tedy přispíval vy? Kde byly vypuštěny a kdo je odchoval?
Jo a nebyla náhodou koroptev jedním z druhů kteřé chtěli ochranáři vymazat ze seznamu zvěře?
Říkejte si tomu jak chcete ale já jíž prostě té vaší ochranářské bandě nevěřím ani nos mezi očima.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.5.2024 11:18 Reaguje na Jarek Schindler
Jak píšu, má to svá omezení, proto se to dělá u menších druhů méně často. Přesto “trocha” reality.
Na čejku to jde dát v pohodě (https://interrex-tracking.com/live-feeds-lapwing/)
No a vzhledem k technologickému pokroku to lze dát i na opravdu malé ptáky, včetně toho skřivana. Rok 2015, mimochodem. Možná byste si měl ty své znalosti malinko rozšířit…
(https://www.smithsonianmag.com/smithsonian-institution/hottest-new-accessory-songbirds-tiny-gps-enabled-backpacks-180955625/)
Jako, že ty miliardy ve škodách ročně platí myslivci? Hahaha, tak určitě. O tom, jak je to “snadné” se můžeme dočíst třeba zde (https://www.machlegal.eu/myslivost-uplatnovani-naroku-na-nahradu-skody-zpusobene-zveri/)
“Ačkoliv je dle naší právní praxe, jakož i soukromých zkušeností, způsobování škody zvěří na pozemcích či plodinách soukromých osob poměrně častou záležitostí, je vymáhání škody způsobené zvěří poměrně složitou záležitostí, a to jak s ohledem na krátké lhůty pro uplatnění, tak i pro přísné předpoklady pro možnost škodu úspěšně uplatnit.”

A proč stát dává peníze daňových poplatníků na mysliveckou činnost? Já s tím nesouhlasím!!! Béééé :) (snad každý pochopí ironii).
Tak jste nám ukázal, že spolupráce schopný nejste a jediné co umíte je urážet ty, kteří toho schopni jsou. Ne, tleskat vám za to nebudu, ukazuje to totiž jen na vaši malost.
Vám a vaší názorové bandě také nevěřím nic, nebojte.
Naopak myslivce i ochránce účastnící se projektu Čiřikání pochválit musím. Jen tak dál pánové a dámy - a ať se Schindler a jeho banda klidně po… zblázní :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.5.2024 08:10 Reaguje na Slovan
Co se týká těch 6gramových batužků tak jsem asi zaspal miniaturizaci. V tom máte dle článku pravdu. Sice si 6 gramový batužek se solárním článkem neumím představit ale píší o tom.
Co se týká škod tak tam se o miliardách naopak nikde nepíše. Tedy když pominu ničím nedoložené výkřiky ochranářů a některých zemědělců či lesníků. Dle statistiky se vykazáné škody Lčr ( správce 50 % lesů )pohybovaly někde mezi 20 až 40 miliony.Pokud by se škody vlky měly počítat stejně jako škody na lesích jak to sem kdysi dal jeden pán ze Silva Bohemica, tak byl majitel ovcí nedostal náhradu jen za strženou ovci ale za celé stádo co z té ovce mohl za nějakých dvacet let mít. Samozřejmě zjištění a výpočet škod není lehký. Zvlášť když se mezi opravdu poškozenými nachází spousta podvodníků, což zase není jen případ škod zvěří, že. Je zajímavé, že při škodách vlkem se vyžaduje prevence. Stejná prevence se potom nevyžaduje při škodách zvěří. Je fůra dostupných opatření které by škody snižovaly či umožňovaly efektívnější lov. Bohužel se tak neděje a zůstávají jen výkřiky o přemnoženosti zvěře. O škodách, například černou, nejvíce básní tí co se na nárůstu jejich stavů nejvíce podepsali. Samozřejmě , myslivci platí škody. Pokud nezaplatíte škodu v pronajaté honitbě Lčr tak je to důvod k vypovězení smlouvy. A samozřejmě , pokud nepanuje shoda a jedna strana nesouhlasí jde to k soudu. Od toho snad ty soudy jsou aby rozhodly kde je pravda.
Jinak to vaše béééé je velice trefné. Budete typický stádový ovčan. Když zabečí vedoucí ovce bečí všechny.
Já zase nesouhlasím se spoustou grantů vypsaných na nesmysly. Pouhé mrhání veřejných peněz. Jak jsou schopny spolupráce různé eko je vidět na návrzích novely zákona o myslivosti. Žvanit do všeho a to bez jakékoliv odpovědnosti by vám tedy náramně šlo. Když se požadovaný nesmysl projeví jako nesmysl i v praxi tak pronesete něco o chybičce či kroku stranou a začnete vymýšlet jiný nesmysl. Nedávno jsem poslouchal rozhovor se spoluřiditelkou ( nebo co je zač) z Hnutí Duha. Tam, to co říkám uslyšíte přímo od ochranářky.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.5.2024 13:50 Reaguje na Jarek Schindler
No hlavně se tam píše o lokátoru s váhou menší než gram, což je vskutku neskutečný technologický pokrok umožňující telemetrické studie i skutečně drobných zvířat.
Ano, vykázané škody. Což je ale jen zlomek toho, jaké škody reálně jsou. Nebo snad lesníci a zemědělci lžou? Pokud by třeba LČR chtěli proplatit všechno, znamenalo by to zároveň likvidaci mysliveckých spolků. A to nikdo nechce. Navíc je ten proces prostě velice složitý, takže se na to spousta lidí vyprdne. Já osobně si ale nemyslím, že by myslivci měli být zodpovědni za proplácení všeho, protože divoká zvěř zkrátka škody dělat bude vždycky. Ve své podstatě tak srnka není lepší než třeba ten vlk, jen je způsobená škoda jiného charakteru.
Ukažte mi jednoho člověka, který by se vším souhlasil. Nikdo takový neexistuje.
Já do ničeho nežvaním, natož do novely o myslivosti. Upřímně řečeno tohle ani moc nesleduju. Momentálně na to ani nemám nějaký názor.
Zároveň nejsem členem Duhy, kterou pokud byste neměl, tak byste si ji (a nejenom vy) musel prostě vymyslet. Taky s nimi nemusím se vždy souhlasit. Občas mi přijde, že je to snad jediná ekologická organizace, kterou u nás máme…ale tak u vás je to asi jedno, vašim třídním nepřítelem jsou i ČSOP, ČSO a jiní.
No a to bééé bylo samozřejmě hlavně o vás. Perfektně vás totiž definuje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.5.2024 12:46 Reaguje na Slovan
Nezaměňoval bych vysílače schopné zaznamenávat GPS souřadnice s vysílači kde jde polohu zjistit pouze dvěma přijímači a to na krátkou vzdálenost.
Ano, na zvěř i když by se to někomu hodilo, nejde svalovat vinu za všechny škody. I poslední zajíc dokáže na jaře zlikvidovat umělou výsadbu javoru. Je velice jednoduché házet všechny nezdary na zvěř. Ani soud nakonec vše nezbaští. Takže vykazovat se může jen to co jde prokázat.
Je zajímavé, že ti co nejvíc kecají o miliardových škodách mají současně i problém s přikrmováním zvěře. A já myslel, že nám jde všem o stejnou věc. Navíc na škodách zvěří se podepisuje čím dál tím víc stresový faktor.
Likvidaci spolků opravdu nikdo nechce? No a co má být podstatou toho, některými lesníky či Duhou prosazovaného "Saského modelu" řízení myslivosti. Zde o nic jiného než o likvidaci spolků nejde. Že jsou "škody a škody" na tom se tedy asi shodneme. Jen já operuji s těmi vykázanými , vy s těmi imaginárními "ochranářskými". Příroda na přírodě ve své podstatě škodu neudělá. To jen ochranáři na jedné straně škody nafukují, na straně druhé potom bagatelizují. Prostě jak se to zrovna hodí.
Vy třeba do novely zákona nežvaníte, oni to zvládají krásně jiní. A ano, nejlépe to zvládají ti samozvaní experti na lesy a myslivost z Hnití Duha či Čsop, samozřejmě + další. Součástí toho jsem byl právě jen do doby než se Čsop začal vě větší míře vymezovat proti myslivcům. Než z myslivců sami ochranáři začali dělat svého třidního nepřitele. No a jsem přesvědčen, že vetšina myslivců toho udělá pro přírodu víc než většina internetových "ochranářů".
No a to bééé zatím vždy definovalo původce . Prostě pro někoho je to je charakteristické. Začne béčet jedna ovce, ihned se přidají zbylí ovčani. Navíc , sám jste to napsal. Nemám stádové reflexy.
Odpovědět
DA

DAG

4.5.2024 17:37 Reaguje na Slovan
Však se do extrémů neženu. Nicméně ochranářská lobby je mocná a extrémistická, tak musí mít protipól, aby se to potkalo uprostřed ;)
A můj postoj na ekolistu to určitě hodně ovlivní :))))
Odpovědět
Sl

Slovan

4.5.2024 18:35 Reaguje na DAG
Na obou stranách, jak u ochranářů tak myslivců, jsou lidé názorově vyhranění. Tak to bylo, je a bude. Věřím však, že většina budou lidé schopni komunikace a kompromisů. Myslivci vlky vystřílet nemůžou, to si neobhájí a někteří ochranáři si zase neobhájí jejich 100% bezúhonnost. A ikdyž názor na ekolistu nic neznamená, furt je lepší být na té straně jakéhosi rozumu, nemyslíte? :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.5.2024 11:25 Reaguje na Slovan
"Myslivci vlky vystřílet nemohou". Konešně rozumné slovo. Mohou pouze regulovat jejich stav a lovit v oblastech kde bude vlk nežádoucí. Doufám, že se brzy takové rajonizace, společně s příslušnou legislatívou, dočkáme. No a ochranáři "čehokoliv až za hrob" určitě nejsou stranou rozumu. To je například vidět v případě medvědů na Slovensku. Ta ochranářská bagatelizace a odsouvání problémů medvědům tedy do budoucnosti určitě nesvědčí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.5.2024 21:38 Reaguje na Slovan
Moc hezky napsáno!
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.5.2024 09:35
Přesně takto se začnou ztrácet na zahradách psi.
Jak je možné, že ti vlci na Šluknovsku ještě nevylovili všechnu nakaženou černou zvěř ? Neudělala ekotlupa někde chybu?
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2024 11:57 Reaguje na Petr Pekařík
Tohle jsou vlci ochočení lidu nebojácní ale prasat se bojí 😊
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.5.2024 19:44 Reaguje na Petr Pekařík
Dospělé černé zvěři se vlci raději vyhnou, než aby utrpěli tržná
zranění, které je vyřadí ze života. Jdou tedy cestou jednodušší.
V trusu vlků jsou sice zbytky zvěře, ale mohou to být padliny,
mláďata a březí kusy. U ovcí kamarádovi pozabíjeli nejprve jehňata, pak bahnice a beran přežil řádění potrhán tak, že ho musel sám
utratit. Taky ho napadli, ale možná proto, že bránil zbytek stáda. Bohužel to nikdo neví, protože deset kusů se odjakživa páslo samo v ohradě, když on pracoval v hutích a manželka ve škole. Spoušť viděl
jako prvý vnuk, který měl šok z potrhaných milovaných jehňat se
kterými se mazlil a krmil je pamlsky. Ten potkat vlkomila, tak by
mu asi od plic řekl, co si o vlcích a vlkomilech myslí. Ty jejich
rady o psech pro deset ovcí a o dozoru pastevce jsou k ničemu a
z louky a pastviny bude za pár let les.
Odpovědět
Ra

Radek

4.5.2024 22:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Jenže ochanáři chtěli tím videem hlavně všem ukázat jak rychle a bezbolestně vlci zabíjí svoji kořist .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.5.2024 11:32 Reaguje na Radek
Pokud je ten kus srnčího na videu mrtev tak to si spíš zlomil vaz o ten plot. Vlk tak rychle nezabíjí. Naopak spíš lovený kus dotrhají až tak, že mu lezou střeva atd. Slyšel jste někdy něco o živých konzervách? Je známo x případů kdy vlkem pronásledovaná zvěř hledala útočiště u člověka nebo alespoň v jeho blízkosti. Toto klidně mohl být jeden z takových případů.
Odpovědět
MM

Milan Milan

7.5.2024 13:48
To je jako příklad pokrytectví, lidského, ekologického i politického? Takže vlk může uštvat volnou zvěř dle libosti a ještě bude veřejně pochválen, ale krávy se musí zabíjet vysoce humánně, šetrně a pod dohledem kamer?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist