Čína začala v Tibetu stavět největší vodní elektrárnu na světě
21.7.2025 11:06
(ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Předseda čínské vlády stavbu označil za "projekt století" a uvedl, že je "třeba klást zvláštní důraz na ochranu životního prostředí, aby se předešlo ekologickým škodám".
Úřady zatím neuvedly, kolik lidí v Tibetu bude muset kvůli přehradě opustit své domovy, ani jaký dopad bude mít stavba na místní ekosystém, který patří k nejbohatším a nejrozmanitějším v celém Tibetu.
Podle čínských představitelů vodní dílo nebude mít zásadní dopad na životní prostředí ani na zásobování vodou v oblastech níže po proudu. Indie a Bangladéš již nicméně v této věci vyjádřily znepokojení.
Neziskové organizace, včetně Mezinárodní kampaně za Tibet (ICT), uvádějí, že přehrada nenávratně poškodí tibetskou náhorní plošinu a miliony lidí žijících níže po proudu se mohou potýkat s vážnými dopady na své živobytí.
Odhaduje se, že přehrada vyprodukuje až 300 miliard kilowatthodin elektřiny ročně, čímž by měla přispět k pokrytí energetických potřeb nejen Tibetu, ale i dalších částí Číny.
Podle Nové Číny, která o projektu poprvé informovala v prosinci, bude stavba hrát klíčovou roli při dosažení čínských cílů v oblasti uhlíkové neutrality, podpoří související průmyslová odvětví a vytvoří pracovní místa v Tibetu.
Řeka Jarlung Cangpo protéká Tibetem ze západu na východ a v jednom úseku dramaticky klesá o 2000 metrů na pouhých 50 kilometrech, což představuje obrovský potenciál pro výrobu vodní energie. Čína již v minulých letech uvedla do provozu několik přehrad na horním toku řeky.
Po opuštění Tibetu pokračuje řeka Jarlung Cangpo pod názvem Brahmaputra, která protéká indickými státy Arunáčalpradéš a Ásám a do moře ústí v Bangladéši.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Instalovaný výkon větrných a solárních elektráren překonal v Číně kapacitu tepelných elektráren
Čína po boomu solárních a větrných elektráren sníží dotace na obnovitelné zdroje
Čína přijala energetický zákon, který podporuje uhlíkovou neutralitu zeměOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
MZ
Miloš Zahradník
21.7.2025 13:06Trochu vice respektu k zemepisu by to chtelo. Neni sporu o tom, ze tahle oblast je prirodopisne jednim z nejvelkolepejsich regionu cele planety. Ta prehrada bude uz ale hluboko pod tibetskou nahorni plosinou, jak konecne plyne i z formulaci v clanku
Neziskové organizace, včetně Mezinárodní kampaně za Tibet uvádějí, že přehrada nenávratně poškodí tibetskou náhorní plošinu a miliony lidí žijících níže po proudu se mohou potýkat s vážnými dopady na své živobytí.
... Řeka Jarlung Cangpo protéká Tibetem ze západu na východ a v jednom [zaverecnem, pred vtokem do indicke niziny poznamka M.Z.] úseku dramaticky klesá o 2000 metrů na pouhých 50 kilometrech, což představuje obrovský potenciál pro výrobu vodní energie
Odpovědět
Neziskové organizace, včetně Mezinárodní kampaně za Tibet uvádějí, že přehrada nenávratně poškodí tibetskou náhorní plošinu a miliony lidí žijících níže po proudu se mohou potýkat s vážnými dopady na své živobytí.
... Řeka Jarlung Cangpo protéká Tibetem ze západu na východ a v jednom [zaverecnem, pred vtokem do indicke niziny poznamka M.Z.] úseku dramaticky klesá o 2000 metrů na pouhých 50 kilometrech, což představuje obrovský potenciál pro výrobu vodní energie
va
vaber
24.7.2025 08:58 Reaguje na Miloš ZahradníkTo jsou takové novinářské články které hltají politrukove dnešní doby.
Nikde se nepíše jaké bude jezero,jaký je průtok řeky a kdy ,jaký bude instalovaný výkon, jak zvládnou spád 2000m a spoustu jiných technických i ekologických problémů.
To vše řekne lidem co umí přemýšlet mnohem víc, než nějaký novinářský výkřik.
Odpovědět
Nikde se nepíše jaké bude jezero,jaký je průtok řeky a kdy ,jaký bude instalovaný výkon, jak zvládnou spád 2000m a spoustu jiných technických i ekologických problémů.
To vše řekne lidem co umí přemýšlet mnohem víc, než nějaký novinářský výkřik.
JS
Jiří Svoboda
22.7.2025 09:25Ono, bohužel, platí téměř obecně, že dekarbonizace a ekologie jdou proti sobě a nezbývá, než dělat kompromisy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.7.2025 10:33 Reaguje na Jiří SvobodaZatímco karbonizace je pro přírodu přímo balzám, že?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
22.7.2025 09:27Má to roční produkci asi jako 17 Temelímů a je to zhruba za polovinu.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
22.7.2025 10:09 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž to počítám, tak 17 x 0,2 bil Kč = 3,4 bil. Kč, cena přibližně stejná.
My takové přírodní podmínky nemáme, takže nám zbývají JE.
Odpovědět
My takové přírodní podmínky nemáme, takže nám zbývají JE.
JS
Jiří Svoboda
22.7.2025 11:48 Reaguje na Karel ValentaTemelím má 2 bloky po 0,2 bil. Kč. Jinak souhlas.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.7.2025 15:25 Reaguje na Jiří Svobodatemelín má areál zhruba 2 km2, kolik km2 má plánovaná přehrada?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.7.2025 10:12 Reaguje na Jiří SvobodaOno je to tím, že v Číně jde zloděj a korupčník na popraviště a u
nás na vyšší místo a nebo do zaslouženého milionářského důchodu.
Odpovědět
nás na vyšší místo a nebo do zaslouženého milionářského důchodu.
JS
Jiří Svoboda
22.7.2025 11:49 Reaguje na Břetislav MachačekAno, tam je to třeba dělat mnohem sofistikovaněji a opatrněji.
Odpovědět
sv
s v
22.7.2025 11:50 Reaguje na Břetislav MachačekTvoje fantasmagorie na téma kam chodí čínský korupčník jsou pro srandu králíkům, machačku. Komunistická totalita posílá na popraviště pro nepohodlné názory a ne proto, že se krade. V číně se bez úplatku nepohneš.
Odpovědět
PE
PE
Petr Elias
22.7.2025 13:10 Reaguje na Břetislav MachačekTo že jednou za čas v miliardové Číně popraví nějakého joudu neznamená, že v Číně není korupce. :D Je a ohromná. :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.7.2025 10:35 Reaguje na Břetislav MachačekPán je naivní jak 3 dny starý komunista. Zavírají se a ničí nepohodlní jedinci (v Rusku padají omylem z oken) a napíše se samozřejmě, že byl korupčník. Vy jste na světě snad první týden?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.7.2025 17:41 Reaguje na Břetislav MachačekVrána k vráně sedá a oči si vzájemně nevyklovou. Ti tři se
tak dlouho hledali, až se našli a vzájemně se utvrzují ve
své "pravdě". Ono to musí být deprimující vidět na vrcholu
ekonomického žebříčku zemi s nenáviděným režimem a vidět tu
zoufalost se kterou zápasí jejich vysněný režim potácející se na pokraji ekonomického úpadku. Klesáme stále níž a níž
a oni stoupají stále výš a výš. Jakpak toho dosahují? No
přece tím, že se podnikatel spokojí s daleko menším čistým
ziskem než ti naši podnikatelé a pohání ho vpřed obrat a
nikoliv přehnaný zisk z malého obratu. Ono je rozdíl
prodat něčeho milion se ziskem dolar za kus a nebo toho
prodat tisícovku se ziskem 10 dolarů za kus. Kdysi jsem
odbavoval zásilku 100 000 kusů riflí z Číny s cenou 48
korun za kus a nadřízení nebyli schopni pochopit nejen
cenu, ale hlavně to, že na každých 100 kusů přibalili
jako výtratné 2-3 kusy pro případné reklamace. Dovozce
z USA téměř totožné rifle nakoupil za 380 korun za kus
a byl v šoku z ceny těch čínských. Ty pak byly v tržnici
po 250 Kč a ty z USA v módních salónech pro snoby za
více jak tisícovku. Kolikpak si myslíte, že se prodalo
těch a těch? Ono se stačí koukat, v čem lidé chodí více.
Prostě kdo umí, ten umí a kdo to neumí, tak čumí a jen
kritizuje ty schopnější. Oni staví největší elektrárnu
na světě a my tak leda tůně a mokřady, protože na víc už
nemáme. Jsme rozkradeni, zadluženi a technicky zaostalí.
Za to ale máme kvanta politologů a jiných darmožroutů.
Odpovědět
tak dlouho hledali, až se našli a vzájemně se utvrzují ve
své "pravdě". Ono to musí být deprimující vidět na vrcholu
ekonomického žebříčku zemi s nenáviděným režimem a vidět tu
zoufalost se kterou zápasí jejich vysněný režim potácející se na pokraji ekonomického úpadku. Klesáme stále níž a níž
a oni stoupají stále výš a výš. Jakpak toho dosahují? No
přece tím, že se podnikatel spokojí s daleko menším čistým
ziskem než ti naši podnikatelé a pohání ho vpřed obrat a
nikoliv přehnaný zisk z malého obratu. Ono je rozdíl
prodat něčeho milion se ziskem dolar za kus a nebo toho
prodat tisícovku se ziskem 10 dolarů za kus. Kdysi jsem
odbavoval zásilku 100 000 kusů riflí z Číny s cenou 48
korun za kus a nadřízení nebyli schopni pochopit nejen
cenu, ale hlavně to, že na každých 100 kusů přibalili
jako výtratné 2-3 kusy pro případné reklamace. Dovozce
z USA téměř totožné rifle nakoupil za 380 korun za kus
a byl v šoku z ceny těch čínských. Ty pak byly v tržnici
po 250 Kč a ty z USA v módních salónech pro snoby za
více jak tisícovku. Kolikpak si myslíte, že se prodalo
těch a těch? Ono se stačí koukat, v čem lidé chodí více.
Prostě kdo umí, ten umí a kdo to neumí, tak čumí a jen
kritizuje ty schopnější. Oni staví největší elektrárnu
na světě a my tak leda tůně a mokřady, protože na víc už
nemáme. Jsme rozkradeni, zadluženi a technicky zaostalí.
Za to ale máme kvanta politologů a jiných darmožroutů.
PE
Petr Elias
25.7.2025 07:50 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
26.7.2025 17:54 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
27.7.2025 06:41 Reaguje na s vTen chlap je fakt kolosální hlupák. On si doopravdy myslí, že té ,,nízké,, ceny Čína dosahuje tím, že čínským podnikatelům stačí ,,malý,, zisk. :D :D
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
22.7.2025 11:16Mne na tomhle clanku zaujal hlavne ten ne/pomer zajmu o lokalni a globalni temata u ctenaru ekolistu. Nemam nic proti mokřadu v Žižíně ale prijde mi, ze to je kdyz tak lokalni pardubicke tema, vhodne na stranky ekopardublistu ci jineho lokalniho periodika. Zatimco takovahle grandiozni/velkolepa/megalomanska prehrada i kdyz se stavi na druhem konci sveta je prece dulezite tema. A zajimave zemepisne tema z oblasti, kde priroda se predvadi v podstatne velkolepejsich projevech, nez jsme zvykli na nasem malem ceskem dvorku. V tom, zda ta prehrada je nebo neni "ekologickym" pocinem se asi cgtenari ekolistu neshodnou ale prece i z hlediska ciste zemepisneho a vseobecne vzdelavaciho jde o mimoradnou stavbu. Obecne mi prijde, ze reky - ani ty ceske - ekolist moc nezajimaji. Leda tak N- ta zprava o havarii na Becve apod. ale ze bychom se na ekolistu dozvedeli neco podrobnejsiho a zajimaveho o ruznych ceskych rekach, o jejich vzajemnych podobnostech i odlisnostech - to myslim nikdy nehrozilo
Odpovědět
va
vaber
25.7.2025 08:58 Reaguje na Miloš ZahradníkVětšina staveb které dělá člověk něco zničí. Smozřejmě i přehrady ,něco zatopí a ve vodě přehrady žije něco jiného než v původní řece ,ale žije. Čistá voda vždy žije. Co taková dálnice , výstavba jen vše zničila, co takové velké sídliště,průmyslové zony , prakticky každá stavba změní přírodu a udělá neobyvatelnou pro mnoho druhů živočichů.
Jak vidno z příspěvků lidé vždy nejvíce reagují když jsou ve hře vášně,zdravý rozum nepoužívají, řídí se city a vášněmi . Prostě mají v sobě nalinkováno co je dobré a co je špatné a za tím skálopevně stojí a o to bojují. Je to jejich představa dobra a zla. S rozumem a myšlením to nemá nic společného.
Nedávno dokončíli v Etiopii největší přehradu, dává zemi mnoho el.energie a mnoho vody na zavlažování. Nepochybuji o kladném přínosu, stejně jak Asuánská v Egyptě ,to ukáže budoucnost .
Odpovědět
Jak vidno z příspěvků lidé vždy nejvíce reagují když jsou ve hře vášně,zdravý rozum nepoužívají, řídí se city a vášněmi . Prostě mají v sobě nalinkováno co je dobré a co je špatné a za tím skálopevně stojí a o to bojují. Je to jejich představa dobra a zla. S rozumem a myšlením to nemá nic společného.
Nedávno dokončíli v Etiopii největší přehradu, dává zemi mnoho el.energie a mnoho vody na zavlažování. Nepochybuji o kladném přínosu, stejně jak Asuánská v Egyptě ,to ukáže budoucnost .
PE
Petr Elias
22.7.2025 12:39Pokud k tomu nepřizvali vrchního budovatele lepších zítřků matláčka, tak jim ten projekt nevyjde... :D
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
22.7.2025 13:33 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
sv
s v
26.7.2025 17:57 Reaguje na Miloš ZahradníkPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
RV
Richard Vacek
22.7.2025 17:46Dle možností by se každá země měla snažit udržet vodu v krajině a nenechat ji bez užitku odtéct do moře.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.7.2025 10:37 Reaguje na Richard VacekTo se podařilo Američanům už dávno s Coloradem, tahle mohutná řeka do moře prakticky nedoteče vůbec.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
23.7.2025 12:33 Reaguje na Pavel HanzlCo tomu asi ale rika to more Mexicanu, zijicich pobliz usti one byvale reky do more. Brahmaputra ma vody dost a v Indii i Bangladesi v sezone i hodne prsi, cili nedostatek vody neni hlavnim problemem toho regionu
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.7.2025 07:08 Reaguje na Miloš ZahradníkPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JP
Jaroslav Pokorný
24.7.2025 17:24 Reaguje na Petr EliasAno, bambulo. Ti Indové trpí nedostatkem pitné vody, ne nedostatkem jakékoliv vody.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.7.2025 07:51 Reaguje na Jaroslav PokornýMožná kdyby jsi se o ten problém járo zajímal, tak bys přišel na to, že se nejedná jen o pitnou vodu.... ;)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
25.7.2025 11:10 Reaguje na Petr EliasBambulo, nedostatok vody v Indii je úplne v iných regionoch, nie v okolí Brahmaputry. Konkrétne Maháraštra, Rádžastán, Uttar Pradéš, Mddhya Pradéš.
Odpovědět
PE
Petr Elias
26.7.2025 06:03 Reaguje na Jaroslav PobehaJenže ten problém se týká i těchto regionů, joudo.
V Uttarpradéše mají málo vody pro pěstování plodin, v Maharashtra je hodně přehrad (třeba Ujani) na velmi nízké úrovni což vede k nedostatku vody ve městech, Rajasthan je jedním z nejvíce suchem ohrožených regionů (problém s vodou tam trvá desetiletí) a Madhya je na tom s vodou taky špatně.
Vše to jsou informace snadno dohledatelné (během pár minut), tak proč se tu vy pseudoodborníčci neustále ztrapňujete? :D
Odpovědět
V Uttarpradéše mají málo vody pro pěstování plodin, v Maharashtra je hodně přehrad (třeba Ujani) na velmi nízké úrovni což vede k nedostatku vody ve městech, Rajasthan je jedním z nejvíce suchem ohrožených regionů (problém s vodou tam trvá desetiletí) a Madhya je na tom s vodou taky špatně.
Vše to jsou informace snadno dohledatelné (během pár minut), tak proč se tu vy pseudoodborníčci neustále ztrapňujete? :D
PH
Pavel Hanzl
24.7.2025 08:08 Reaguje na Miloš ZahradníkTi čerpají samozřejmě taky maximum, co jde, taky něco málo do moře doteče.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
25.7.2025 11:07 Reaguje na Pavel HanzlUž upravili využívanie vôd a rieka do delty zasa doteká.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.7.2025 13:45 Reaguje na Jaroslav PobehaA koľko? Ako ze Suchého potoka v Tatrách?
Odpovědět
