ČIŽP: Bývalé skládky jsou stále využívány, obcím hrozí pokuty

Bývalé obecní skládky tuhého komunálního odpadu, které byly uzavřeny koncem 90. let a měly být rekultivovány, jsou podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) často využívány k nelegálnímu ukládání odpadu. Podnětů na bývalé skládky přibývá a jen v Olomouckém kraji se týkají 14 obcí, řekl ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci Radek Pallós.

"Z našich kontrol vyplývá, že na tyto uzavřené skládky jsou i nadále ukládány odpady, a to buď s vědomím obce nebo jsou zde ukládány odpady neznámými osobami," uvedl Pallós. Podle něj mnohé obce nesplnily povinnost tyto staré skládky rekultivovat a dál je zavážejí odpadem.

Některé samosprávy prostřednictvím obecních firem díky tomu nabízejí levnější služby v likvidaci odpadu. Zatímco na legální skládce stojí uložení tuny tuhého komunálního odpadu zhruba 1200 korun, v případě bývalých obecních skládek se poplatky pohybují v desetikorunách. Obce podle Pallóse vybrané poplatky často evidují.

Olomoucká pobočka ČIŽP za nepovolené ukládání odpadu na uzavřenou skládku zatím uložila jednu pravomocnou pokutu 90 000 korun obci Pěnčín na Prostějovsku, která k provozování skládky neměla povolení krajského úřadu. "Následovat budou sankce dalším obcím," podotkl Pallós.

Samosprávy musí počítat s tím, že jim inspekce kromě pokuty za porušení zákona o odpadech nařídí, aby odstranily či upravily nelegálně uložený odpad, což může obecní rozpočty zatížit milionovými výdaji. "Pro malou obec, která má 500 obyvatel, to může být velký problém. Myslím si, že ani pro obec s 10 000 obyvateli nebude jednoduché se vyrovnat s nápravným opatřením za deset milionů korun," řekl Pallós.

ČIŽP loni v Olomouckém kraji provedla 1544 kontrol a uložila 224 pokut. V právní moci bylo loni včetně správních řízení z předchozích let dohromady 232 pokut v celkové hodnotě osm milionů korun. Nejvíce pokut bylo za prohřešky v oblasti odpadového hospodářství.

Nejvyšší pokutu ČIŽP v Olomouckém kraji loni uložila společnosti Cidem z Hranic na Přerovsku, která za nedodržení emisního limitu pro oxid uhelnatý dostala sankci 300 000 korun.

Společnosti Landinine ČIŽP vyměřila pokutu 250 000 korun za to, že u Kladek na Prostějovsku neobnovila lesní porost na holině, která vznikla kvůli nelegální těžbě dřeva v roce 2012. Firma Farado Invest musela zaplatit 250 000 korun za nelegální těžbu dřeva u Zábřehu na Šumpersku.

Dvě pokuty v celkové hodnotě 100 000 korun dostal provozovatel malé vodní elektrárny na říčce Bělá u Mikulovic na Jesenicku, který nedodržel minimální průtok a ohrozil tím nedaleký biotop. Podnikateli Jiřímu Štorkovi pak ČIZP vyměřila pokutu 180 000 korun za nevyhovující balení a označení prodávaných elektronických cigaret.

---

reklama

---