https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cnn-krabi-cinsti-pusobi-v-evropskych-rekach-spoust-vedci-zrejme-maji-reseni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krabi čínští působí v evropských řekách spoušť, vědci zřejmě mají řešení

5.2.2024 01:12 (ČTK)
Krabům se v evropském prostředí daří z několika důvodů. Stejně jako většina invazních druhů nemají přirozené nepřátele, jsou oportunističtí a velmi odolní. Svou roli však mohou hrát i klimatické změny, protože teplejší vody mohou přispívat k tomu, že se krabi cítí lépe.
Krabům se v evropském prostředí daří z několika důvodů. Stejně jako většina invazních druhů nemají přirozené nepřátele, jsou oportunističtí a velmi odolní. Svou roli však mohou hrát i klimatické změny, protože teplejší vody mohou přispívat k tomu, že se krabi cítí lépe.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Krabi říční nebo také krabi čínští (Eriocheir sinensis) jsou hroziví. Jejich tmavě hnědé tělo může dorůst až do velikosti osmi centimetrů a s nataženými klepety mají rozpětí zhruba o velikosti talíře. Tito tvorové, kteří jsou zařazeni mezi 100 nejhorších invazních cizích druhů na světě, jsou téměř nezničitelní: živí se téměř vším, dokáží přežít na souši, ve sladké i slané vodě a rychle se reprodukují - samice kladou 250 000 až jeden milion vajíček na jedno tření. Vědci po celé Evropě hledají způsoby, jak populaci tohoto kraba snížit, a tím ochránit původní ekosystémy, které tento invazní druh ničí, napsal server CNN.
 

V Evropě byli tito krabi poprvé spatřeni před více než sto lety v řece poblíž německých Brém. Je pravděpodobné, že z rodné Asie se sem dostali lodním transportem. Od té doby jejich populace na celém kontinentu prudce vzrostly. V současné době se vyskytují v 18 z 27 členských států Evropské unie a jsou zařazeni na seznam invazních nepůvodních druhů, které vzbuzují obavy. Dokument uvádí, že negativní dopady těchto živočichů zahrnují narušení vodního potravního řetězce, přenos račího moru a zvýšení eroze hrází a břehů.

Zatím nejúspěšnější strategií je past vyvinutá Antverpskou univerzitou a belgickou Agenturou pro životní prostředí ve Flandrech. Podle Jonase Schoelyncka, profesora vodní ekologie na Antverpské univerzitě, byly od roku 2018 v zemi nainstalovány tři takové pasti, které zachytily odhadem tři miliony krabů. Napříč řekou je instalován kovový kanál, do kterého krabi padají, když se pohybují podél koryta řeky. Protože nemohou vyplavat jako jiné vodní druhy, jsou nuceni plazit se trubkami vedoucími ke klecím na obou březích, kde jsou shromážděni a zlikvidováni.

Další past stejné konstrukce byla loni instalována v Británii a skupina je plánuje v příštích letech rozmístit na dalších místech v Belgii, Německu, Francii a Švédsku.

Pasti se zaměří na oblasti, kterými projde velké množství krabů. Na podzim dospělí jedinci migrují ze sladkých vod do moře, kde vypouštějí vajíčka, a na jaře mladí krabi putují z moře po řekách. Překonávají ohromující vzdálenosti, až deset kilometrů denně, říká Schoelynck a dodává, že někteří byli pozorováni i více než 1000 kilometrů do vnitrozemí.

Právě v těchto měsíčních obdobích jsou nejviditelnější, shromažďují se kolem stavidel nebo se pohybují po souši, aby se vyhnuli jezům a jiným překážkám.

Schoelynck vysvětluje, že krabům se v evropském prostředí daří z několika důvodů. Stejně jako většina invazních druhů nemají přirozené nepřátele, jsou oportunističtí a velmi odolní. Svou roli však mohou hrát i klimatické změny, protože teplejší vody mohou přispívat k tomu, že se krabi cítí lépe. Důležitá je také velká genetická rozmanitost tohoto druhu. Schoelynck uvádí, že vědci v Evropě zaznamenali kraby, kteří jsou kříženci čínského a japonského druhu.

EU odhaduje, že invazní nepůvodní druhy způsobují jejím členským zemím ekonomické škody ve výši 12 miliard eur ročně, a její strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 se zavazuje tyto druhy dostat pod kontrolu a bránit jejich šíření.

Jiné metody odchytu, jako je použití sítí, jsou podle Schoelyncka náročnější a nákladnější. "V Belgii můžete za dobrý den chytit 80 až 100 krabů (při použití sítě), zatímco s novou pastí chytíte 8000 až 10 000 krabů denně," uvedl.

Jednou z hlavních nezodpovězených otázek je, co dělat s kraby po jejich odlovu. V Německu smějí vědci kraby usmrcovat pouze vařením nebo elektrickým proudem. Zatímco v Belgii kraby zmrazují v kbelících.

Zatímco v Číně jsou krabi sezónní pochoutkou, podle Schoelyncka mají málo masa, a proto nejsou na evropském trhu oblíbení. Dodává, že mnoho krabů chycených do pastí jsou mladí jedinci, zatímco v Číně se konzumují větší dospělí. Krabi ulovení v jedné z belgických pastí však podle něj putují do místní zoologické zahrady, kde se používají jako krmivo pro zvířata.

Vědci doufají, že koordinované evropské úsilí pomůže shromáždit poznatky a údaje o tomto invazním druhu a jeho dopadech na životní prostředí, což pomůže vytvořit mezinárodní strategii pro kontrolu jeho populace.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist