ČSOP a vlastníci lesů chtějí prosadit změny pro pestřejší lesní hospodaření
"Spolupráce, kterou jsme podepsali, spočívá v tom, že věci budeme společně konzultovat. Abychom předkládali návrhy, které budou v souladu s našimi představami a deklarovali, že máme společnou vizi," řekl Svoboda. Podle něj je problémem současného lesního zákona, který platí od poloviny 90. let, že jde o "překlopený" zákon ze 60. let. Podotkl, že tuzemské lesnické právo tudíž prosazuje jednotný přístup k lesům a nedává vlastníkům prostor k vlastní invenci a tvořivosti.
"Liberálnější zákony, které mají v okolních zemích, které dávají vlastníkům větší prostor, se osvědčily. A my tady voláme po tom, abychom obnovovali (lesy) pestřeji, co se týká dřevin, aby byla věková a prostorová rozrůzněnost porostů," uvedl Svoboda. "Chceme najít balanc mezi produkcí dřeva a dalšími rolemi, které les má přinášet společnosti," doplnil.
Předseda ČSOP Libor Ambrozek dodal, že v současnosti se obtížně prosazuje jiné než pasečné hospodaření - například trvale udržitelné lesní hospodářství a další koncepty, které se běžně využívají v západních zemích. "Tady je to pořád velmi konzervativně nastaveno," podotkl Ambrozek. Zdůraznil, že změny jsou třeba proto, aby byla šance na zvýšení biodiverzity i odolnosti lesů vůči dopadům klimatické změny.
Jako zásadní problém zástupci obou organizací zmínili také velkou míru poškození mladých stromků spárkatou zvěří, což ztěžuje obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Žádají, aby novela podpořila redukci stavu zvěře.
Na velké škody způsobované přemnoženou vysokou zvěří upozorňují odborníci dlouhodobě. Podle v květnu zveřejněné statistiky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů z kontrolních stanic zvěř zničí v průměru 15 procent stromů na plochách, kde se obnovuje lesní porost. Data sebraná ze 1383 kontrolních ploch také ukázala, že na volné ploše lesů bylo v průměru o 13,4 procenta méně druhů dřevin než na oplocené ploše.
reklama