Delfíni mohou trpět Alzheimerovou chorobou, tvrdí skotští vědci

Vědci objevili příznaky Alzheimerovy choroby u tří druhů kytovců, kteří uvázli na pobřeží Skotska. Ačkoliv se různé typy demence poměrně hojně vyskytují i u jiných živočichů, než jsou lidé, předpokládalo se, že touto nemocí trpí jen člověk, uvedl list The Guardian.

Posmrtné testy u 22 ozubených kytovců odhalily u tří zvířat tři klíčové změny na mozku, které jsou spojovány s Alzheimerovou chorobou. Výzkumníci ze tří skotských univerzit - St. Andrews, Glasgowské a Edinburské - uvedli, že je objev překvapil. Příčinu této degenerace mozku neznají, ale mohla by podpořit jednu z teorií, proč některé skupinky velryb a delfínů uváznou na mělčině.

Některá hromadná uváznutí na souši souvisejí s rostoucím podmořským hlukem. Příznaky podobné Alzheimerově chorobě by ale mohly podpořit teorii "nemocného vůdce". Podle té většinou zdraví kytovci zůstanou na mělčině, protože následují svého vůdce, který je zmatený nebo se ztratil.

Vědci objevili příznaky Alzheimerovy choroby u tří z 22 uvázlých kytovců, konkrétně u plískavice bělonosé, delfína skákavého a kulohlavce černého. Všichni byli na svůj druh staří a vykazovali tři charakteristické znaky této nemoci.

Podle patologa Marka Dagleishe, který studii vedl, není možné potvrdit, zda poškození mozku u kytovců způsobila stejné kognitivní nedostatky jako Alzheimerova choroba u lidí. Aby bylo možné určit, zda tato zvířata chorobou trpěla, bylo by nutné zkoumat je za jejich života.

Jedním z možných důvodů, proč se u velryb a delfínů objevují mozkové léze podobné Alzheimerově chorobě, je skutečnost, že podobně jako lidé, ale na rozdíl od mnoha jiných zvířat, mohou žít mnoho let poté, co přestanou být reprodukčně aktivní. Další možnou příčinu naznačila studie z roku 2020. Vyplynulo z ní, že vorvani, kteří se potápějí hluboko, jsou náchylnější k patologickým stavům podobným Alzheimerově chorobě kvůli nízké hladině kyslíku v tělesných tkáních způsobené jejich hlubokomořskou potravou.

Známky Alzheimerovy choroby byly nedávno zjištěny také u jednoho 40letého delfína skákavého, který žil v zajetí. Podle vědců je k osvětlení tohoto fenoménu zapotřebí dalšího výzkumu.

---

reklama

---