Děsivá horka roku 2010 se nebudou opakovat desítky let, tvrdí vědci

Prostorová distribuce nejteplejších evropských lét. Výška a barva „sloupečků“ indikuje anomality (v ºC) vztažené k období 1970 – 1999. Horní obrázek se týká období 1500-2000, dolní období 1500-2010. Pro lepší názornost jsou sloupečky rozděleny po intervalech 1 ºC.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Science/AAAS

„Vlna horka, která se minulé léto převalila přes části východní Evropy, byla ještě výraznější a teplejší, než podobné období vysokých teplot v létě 2003,“ uvedl David Barriopedro, jeden z autorů studie. Při své výzkumu se zabýval monitorováním teplotních extrémů od roku 1871.

Jedním ze závěrů je, že tato dvě horká léta patřila v Evropě v těm nejteplejším za posledních 510 let.

Změna klimatu posiluje extrémy

A potvrzují jejich výsledky předpoklad mnohých vědců, že v souvislosti s klimatickou změnou budou podobné extrémní situace nastávat častěji než dříve? Ano, potvrzují – vědci na základ analýz a modelů předpokládají, že takto mohutné vlny teplého počasí budou v příštích 40 letech zhruba desetkrát pravděpodobnější než dříve. Ač, jak už bylo zmíněno, úder takto rozsáhlé vlny není statisticky pravděpodobný před rokem 2050.

Loňská vedra byla opravdu mimořádná – jen v Rusku úřady podle studie odhadují, že teploty měly podíl na smrti 55 000 lidí. Úroda se snížila o čtvrtinu, obrovské škody napáchaly rozsáhlé požáry a podle předběžných údajů „stála“ Rusko tato vlna kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu. Extrémy se navíc netýkají jen Ruska, ale i dalších zemí v jeho okolí, od Ukrajiny po Finsko. Podstatné tedy je, že v rámci celé Evropy budou podobné extrémy častější.

V minulých měsících klimatologové vedli často velmi bouřlivou debatu, zda tato vlna veder nějak souvisela s dalšími extrémy v jiných částech světa, například se záplavami v Pákistánu. Ač většina odborníků by na tuto otázku odpověděla, že nejspíš ano, jistota chybí.