Deště z posledního měsíce doplnily vláhu v horní vrstvě půdy, níže zůstává sucho

Tento článek krásně demonstruje to, co se snažím-bohužel jak vidět z různých komentářů zatím bezvýsledně- vysvětlit ohledně fungování meliorací. Protože kdyby tomu bylo tak, jak se většina domnívá, tak by dole pod 40 cm nebylo sucho a ta voda, která napršela, by meliorací odtekla. Což je samozřejmě totální nesmysl a právě tento článek to jasně potvrzuje.

Období akumulace vody v půdě, tj.zima a jaro, je zásadní a pokud díky drenazim se v tomto období odvodni velká čast této zásoby, tak v létě jsme na suchu a zase natahujete pracky na dotace. Drenaze odvodni 300 až 1100 mm vody, dle dlouhodobých měření Vúmop. A ze lze snadno secist kazda kapka je snad zrejme. Situace dnes na podzim je samozřejmě jiná, když se nemá co akumulovat, ale to nepochopis...

Příteli, nastuduj si něco o principu meliorací a potom tady pindej. Zatím pindáš pouze nesmysly.

To, co jsi napsal, je snad jasný každému o akumulaci v zimním období- ale dál už zapoj mozek.

Asi máte pravdu. Nicméně pokud se meliorace ucpou, tak půlka polí bude tak mokrých, že se nebude obdělávat. A je to to, co chcete?
V čechách v historii bylo přísloví, že slunce slzy nedělá. To bylo vyjádření skutečnosti, že hladomory řádily v mokrých letech.

Pane Vinklere, o nějakém ucpávání meliorací ani neuvažujte! To jsou pouze nesmyslné představy lidí, kteří vůbec netuší, jak to funguje.

No jo no. Místní kolchozník ví své - podle něj meliorace velmi pomáhají. I když např. VÚMOP a Akademie věd říkají něco jiného. Shodují se na tom, že staré systémy škodí a že nové systému (nebo úprava těch starých) je běh na dlouhou trať, protože chybí projektové dokumentace a je to právně a finančně náročné. :D

To víš že vím, Eliáši, na rozdíl od tebe a toho Pepy- vy si oba dva podejte ruce. To, že to říkají tyhle organizace, mě naprosto nechává v klidu- protože jako starý praktik vím a vidím, na rozdíl od těchle pánů.

Jojo, víš víc jak VÚMOP. :D Víš leda tak h..., ty obraceči hnoje... :D

Víte tu je problém, že mnoho lidí nezná rozdíl mezi meliorací a
drenáží za účelem odvedení veškeré vody. Už v 19. století v mém
okolí vysušil hrabě Larisch stovky hektarů rybníků tak, že je
protkal kanály s hradítky do kterých proudila voda z místních
potoků a řeky Olše a byly do nich zaústěny drenážní trubky těch
polí. Za mokra i za sucha ta soustava udržovala stabilní vodní sloupec a dnes už to nicneděláním nefunguje. Buď na polích stojí
voda a nebo praská suchem půda metr a více hluboko. Pod ornicí
je velká vrstva jílu, který když je nasáklý vodou působí jako
izolace a do štěrků v podloží vodu z ornice nepustí. Když ale
popraská, tak ji nechá puklinami ihned zasáknout bez užitku a
plodiny v ornici trpí suchem. Já mám už 120 let tu funkční
melioraci a mohu regulovat sloupec vody v podorniční vrstvě.
Neměl jsem tak problémy ani za povodní (po nich voda odtekla)
a za sucha jsem ji doplnil z potoka jako mí předci po 120 let.
Smekám nad jejich moudrostí a pracovitostí, když z bývalé
bažiny vytvořili úrodnou zahradu. Já to udržuji a půdu navíc
vylepšuji. Na část o 4 arech jsem dodal jednorázově 7 tun
kompostu a 5 tun písku. Průběžně doplňuji vlastní kompost a
koňský a slepičí hnůj + zelené hnojení. Každý rok přidám půdě
cca 200 litrů dřevouhlu a popela z dříví. Starat se tak o půdu
všichni, tak by byla příroda doslova rajskou zahradou, ale
vše je o tom rozumu a práci bez naslouchání teoretikům a nebo
pouze žvanilům. Já si na sucho na zahradě nestěžuji jako jiní,
co nic pro eliminaci jeho dopadů nedělají. Nebrečím, pracuji
a sklízím totéž, co každý rok díky stabilitě vody a živin v
půdě. Navíc má půda je plná žížal, což už leckde zcela chybí.
Pamatuji z dob socíku a ještě těsně po revoluci hejna racků,
vran, havranů a jiných ptáků sbírajících za pluhem, či bránami
žížaly a dnes tam už nic nežije. Maximálně tam sbírají vyorané
hraboše, ale žížaly žádné. Je mi z toho smutno, ale chápu kam
trh zemědělce dostal. Chov dobytka bez hnoje a nebo žádný chov
a živiny z chemičky rozhází a rozpráší po polích. Půda sice dál
rodí, ale má blíže k hydroponii, než ke klasickému pěstování.
Lituji nejen tu půdu, ale i zemědělce srdcaře, kteří vidí, kam
až byli dohnáni, že ničí to, co po staletí živilo lidstvo. Tu
půdu lze ozdravět, ale pokud se nezmění zemědělská politika EU
a bude dál pokračovat globalizace, tak k tomu nikdy nedojde.

Že by byla půda do 40cm normálně nasycená o tom silně pochybuji. Ovšem co je to normálně. Normálně, dle mne ,vypadá úplně jinak. Stále je vše normální jen voda mizí a mizí.
No ale když to řeknou odborníci všichni to opakují.

Klidně to může být, to záleží na množství srážek, které kde spadly. Třeba u nás to je ve většině případů, ale na jižní Moravě asi ne.

Srážky padaly nerovnoměrně a průměr místy sucho neřeší. Problém ale netrvá
pouze ten půlrok, ale už přetrvává několik let. Velkým viníkem je drancování
spodních vod čerpáním, které máme využívat pouze ty, co samovolně vytékají
a nevytvářet čerpáním doslova dutiny marně čekající na doplnění, které trvá
na rozdíl od vyčerpání roky. Poučme se v zahraničí, kde už se do těch míst
propadá povrch země a čerpají ze stále větších a větších hloubek. Půda je
jako houba, která mírně mokrá ihned vodu saje, ale u totálně suché to sání
začne o mnoho později a to stačí srážková voda odtéci. Povrch ještě nesaje,
ale srážková voda už odtekla. Nebýt ta "houba" suchá, tak sála hned. Zase
uvedu příklad se zcela suchou rašelinou v truhlíku. Je plný suché rašeliny,
ta vodu nepřijímá a ta přes okraje odtéká. Pokud je ale mírně vlhká, tak
tu vodu nasává. Čím více vysušujeme půdu, která má jímat spodní vodu, tím méně ji bude nasávat. Navíc ta voda vyčerpaná z podloží se po použití už dolů nevrací, ale přes ČOV odtéká do moře a nebo se vypařuje na golfových
a jiných trávnících a sjezdovkách s pochybným efektem pouze pro zábavu a nikoliv pro nezbytný užitek. Je to nehorázné plýtvání spodní vodou a to
se nám už mstí jejím neustálým poklesem. Znám místo, kde vrt vysušil dvě
studánky a pramen potoka, ale horský hotel jeho znečištěnou vodou nový
potok vytvořil. Bohužel bez života!