Dinosauří rekordman měl krk dlouhý 15 metrů, uvádějí paleontologové

Jen několik málo živých tvorů posunulo hranice anatomie tak, jako sauropodi. Podsadité nohy nesly mohutná těla s dlouhým ocasem tenkým jako bič, proslavená je tato skupina dinosaurů ale hlavně svými dlouhatánskými krky. Prozatímním rekordmanem mezi nimi byl podle nejnovějších vědeckých poznatků druh Mamenchisaurus sinocanadorum, který se pyšnil patnáctimetrovým krkem, píše list The New York Times.

New analysis of fossils revealed some incredible discoveries about one particular type of dinosaur, called a Mamenchisaurus sinocanadorum

The big new revelation: Its neck was nearly 50 feet long, about six times the size of a giraffe's neckhttps://t.co/UDUx3rMq8n

— NBC New York (@NBCNewYork) March 16, 2023

Dinosaurus s krkem dlouhým jako dvě až tři osobní auta žil v dnešní východní Asii v pozdní juře, před více než 160 miliony let. Jeho zkamenělé pozůstatky našli paleontologové v Číně v roce 1987. Ačkoliv se jednalo jen o fragmenty zahrnující hlavně kusy lebky a dolní čelisti a několik obratlů, vše naznačovalo, že se jednalo o obrovského živočicha.

Po letech dohadů o opravdové velikosti pradávného tvora se odborníkům za pomoci fosilií příbuzných dinosaurů podařilo tělo dotyčného mamenchisaura zrekonstruovat. Extrémně dlouhý, zato lehký krk tvořil polovinu jeho délky, lebku měl v porovnání s tělem miniaturní. Žebra dinosaura měřila okolo čtyř metrů. Podle odborníků ovšem živočich nemohl páteř napřímit jako třeba dnešní žirafy, místo toho ji držel v relativně vodorovné poloze.

Při svém bádání se vědci opírali zejména o fosilii příbuzného giganta z rodu xinjiangtitan, o něco staršího sauropoda objeveného v roce 2013 v Číně. Paleontologům se v tomto případě podařilo odkrýt kompletní páteř. S délkou zhruba 13,5 metru se jedná o nejdelší odkrytou podobnou fosilii.

"Pomocí těchto úplnějších, ale menších exemplářů můžeme zvětšit měřítko a docela kvalifikovaně odhadnout, jak by mamenchisaurus vypadal," uvedl vedoucí autor studie Andrew Moore z newyorské univerzity Stony Brook.

"Opravdu ale nevíme, kde leží hranice, protože se stále posouvají s tím, jak přibývají další a další objevy," uvedl Moore. "Měli bychom vždy vycházet z toho, že se objeví něco většího," dodal.

Studii zveřejnili vědci v odborném časopise Journal of Systematic Paleontology.

---

reklama

---