Studie: Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu, jako lidé
Zjistit přesnou teplotu vyhynulého tvora však není snadné. "Nemůžeme prostě použít teploměr," řekla AP Jasmina Wiemannová, paleobioložka z Univerzity Johnse Hopkinse, která se na studii nepodílela.
Možností ale odborníci zkoušeli nespočet - například studovali růst a vývoj tyranosaurů, nebo se snažili najít stopy v kostech tohoto obávaného predátora. Klíčem k úspěchu nakonec byly chemické stopy v zubech Tyrannosaura rexe. Ukázalo se, že atomy ve sklovině se shlukují do různých vzorců v závislosti na tělesné teplotě zvířete.
"Zjistili jsme, jakou teplotu mělo neslavnější zvíře - T. rex," uvedla spoluautorka studie Aradhna Tripatiová, geochemička z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Vědci zkoumali tři zuby, podle kterých měli tyranosauři průměrnou tělesnou teplotu asi 36 stupňů Celsia. To je stejně, jako mají například dnešní sloni, a v podstatě totožné s lidmi. Běžná teplota lidského těla se pohybuje mezi 36 a 37 stupni Celsia.
"Skoro bych čekala, že bude mít tělesnou teplotu vyšší," uvedla Wiemannová. Na základě své předchozí práce odhadovala, že teplota dravého dinosaura byla o pár stupňů vyšší, podobně jako u moderních ptáků - ti jsou dnes jedinými žijícími zástupci dinosaurů.
Informace o tělesné teplotě tyranosaurů může vědcům pomoci lépe pochopit, jak tento dávný tvor žil. S teplotou 36 stupňů Celsia mohl žít po celém území tehdejší Severní Ameriky, uvedla Tripatiová, přičemž si udržel stabilní teplotu jak v chladnějších, tak v teplejších oblastech. Objasnit by mohly také to, jakou kořist lovil, aby si udržel dostatek energie.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Pavel Hanzl
28.9.2026 22:56Milan Dostál
29.9.2026 06:47 Reaguje na Pavel HanzlPetr
29.9.2026 10:33 Reaguje na Pavel HanzlA lehce odbočím. Na tomto známém ekosystému je hezky názorně vidět, že s kvantitou býložravců jde ruku v ruce i odpovídající kvantita a "hladovost" masožravců. Masožravé dinosaury zná dobře každý, jsou velmi zpopularizovaní. No a úplně stejně to bylo i v dobách, o kterých se tu často diskutuje - kdy se v naší krajině údajně proháněla obrovská stáda megafauny, která údajně udržovala vegetaci rozvolněnou. Tyto představy zcela ignorují fakt, že takové množství potravy/kořisti by také nutně vedlo k úměrně velkému množství predátorů, kteří by zase udržovali populace býložravců na určité omezené úrovni, což hovoří proti teorii rozvolněné vegetace. Ostatně, v diskuzích se tu často probírá i dnešní situace, kdy predátoři způsobují velké úbytky své kořisti, často až na hranici existence, dokonce se tu poukazuje na to, že predátoři si svou kořist dokážou vyhubit, prostě se množí a loví tak dlouho, dokud mají snadno dostupnou kořist, což je další argument proti existenci velkých stád býložravců a rozvolněné krajiny. Skutečnost tedy bude někde uprostřed. Býložravá megafauna existovala ve vyvážené míře s megafaunou masožravou, a tím i ovlivnění vegetace a celé krajiny bylo velmi omezené a úměrné. Rozhodně to nebylo tak, jak se tu často v představách vykresluje, že tu stáda koní, zubrů a turů v klidu a nerušeně vypásala celou krajinu. To by je predátoři z toho klidu rychle vyvedli.

Španělští vědci nalezli první důkazy, že diplodokové žili i na území Evropy