Dlouhodobé spory o terminál na LNG na německém ostrově Rujána neutichají

Několik měsíců trvající spory o vybudování terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na německém baltském ostrově Rujána nijak neutichají, německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) nyní požaduje zastavit veškeré přípravné práce a ukončit všechna schvalovací řízení. Zařízení pro opětovné zplynování LNG má provozovat společnost Deutsche ReGas, která tak nahradí koncern RWE, jenž se z projektu stáhnul.

Německo se po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ocitlo v zásobovací nouzi, neboť s dodávkami plynu rozsáhle spoléhalo na Rusko. V reakci na to začalo urychleně budovat terminály na LNG, se kterými se soustředilo na region Severního moře. Vláda Meklenburska-Předního Pomořanska proto usilovala o to, aby některý z terminálů vzniknul i na pobřeží Baltského moře. Argumentovala mimo jiné tím, že tam ústí nyní nefunkční plynovody Nord Stream, takže v regionu je připravená infrastruktura pro distribuci plynu nejen pro východ Německa, ale také například pro Českou republiku.

Spolková vláda s terminálem na Baltu souhlasila a za místo původně vybrala oblast nedaleko přímořských lázní Sellin, což vyvolalo odpor místních obyvatel, ekologů a samospráv. Pozornost Berlína se proto soustředila na rujánský přístav Mukran. Ani nová lokalita ale spory neuklidnila. Spolkové ministerstvo hospodářství si navíc stěžovalo, že vláda Meklenburska-Předního Pomořanska sice o umístění terminálu na svém území velmi usilovala, následně ale výměnou za souhlas požadovala dodatečnou finanční podporu.

Nyní jsou přípravy terminálu v plném proudu. Německá společnost na provoz plynovodní sítě Gascade před týdnem oznámila, že začíná s průzkumem pro pokládku mořského plynovodního potrubí z Mukranu do rozvodného uzlu v Lubminu, kde ústí produktovody Nord Stream. Proti tomu se ostře ohradila ekologická organizace DUH, která v úterý vyzvala k zastavení veškeré takové činnosti.

"Dokud nebude pro Mukran vydáno povolení, nesmějí se vykonávat žádné stavební práce ani žádné přípravné práce na propojovacím potrubí," prohlásil šéf DUH Sascha Müller-Kraenner. Organizace zároveň vyzvala příslušné úřady, aby zastavily nejen přípravné práce, ale také schvalovací řízení.

Terminál na Rujáně měl původně provozovat na objednávku spolkové vlády koncern RWE, který se ale z projektu stáhnul. Na jeho místo by měla nastoupit společnost Deutsche ReGas, která již nyní provozuje jednu plovoucí jednotku na zplynování LNG v Lubminu. Tento terminál je ale čistě soukromý, bez účasti státu.

Německé ministerstvo hospodářství chce v Mukranu umístit dvě plovoucí jednotky na zplynování LNG, které by rádo využilo pro zásobování Německa už během nadcházející zimy. Spolková vláda počítá celkem s pěti terminály se státní účastí. Prozatím byla uvedena do provozu dvě zařízení, a to v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další vzniknou ve Stade, opět ve Wilhelmshavenu, a za páté místo byl vybrán Lubmin. V tomto případě se počítá s mořským terminálem u Rujány, odkud by surovina po opětovném převedení do plynného skupenství proudila potrubím do Lubminu.

Asi padesátikilometrové potrubí mezi Rujánou a Lubminem vznikne z přebytků ze stavby produktovodu Nord Stream 2. Německá vláda totiž zakoupila potrubí, které bylo původně vyrobeno pro Nord Stream 2, ale zůstalo nevyužito.

DUH ve své kritice proti terminálu na LNG na Rujáně argumentuje nejen poškozením tamní přírody, ale také nepotřebností zařízení. Téma potřebnosti zmiňuje i německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES, který doporučil spolkové vládě, aby využitelnost všech terminálů ještě zvážila. Podle INES totiž může být kapacita po jejich dokončení předimenzovaná. Jako řešení navrhuje naopak výstavbu zásobníků, které bude Německo později potřebovat pro skladování vodíku.

---

reklama

---