Do Atlantiku u španělských břehů se vracejí plejtváci obrovští
Prvního zástupce největších savců na světě uviděl ve vodách u Galicie na severozápadě Španělska v roce 2017 mořský biolog Bruno Díaz. Druhý jedinec byl spatřen v roce 2018, jiný o rok později a v roce 2020 se oba vrátili, píše The Guardian. Zhruba před týdnem se objevil u ostrovů Cíes další plejtvák obrovský.
"Věřím, že klíčovým faktorem je moratorium na lov velryb," domnívá se Díaz, jenž vede v Galicii Výzkumný institut delfínů skákavých. "V 70. letech 20. století, nedlouho před zavedením zákazu, zmizela celá generace plejtváků obrovských. Teď, o více než 40 let později, sledujeme návrat potomků těch několika, kteří přežili," dodává vědec.
Ne všichni odborníci však vnímají návrat plejtváků obrovských k břehům Španělska jako dobré zprávy. "Jsem pesimistický, jelikož existuje velká pravděpodobnost, že na životní prostředí plejtváků obrovských má zásadní vliv změna klimatu," míní jiný mořský biolog Alfredo López. "Zaprvé, nikdy se neodvažují na jih od rovníku, a pokud globální oteplování posouvá tuto linii na sever, jejich životní prostor se zmenší. Zadruhé, pokud to znamená, že potrava, kterou běžně jedí, mizí, tak to, co sledujeme, je dramatické a není to nic k oslavám," dodává López.
Bruno Díaz se zaobírá rovněž myšlenkou, že kytovci by se mohli k břehům Galicie vracet z důvodů určitého stesku po někdejším přirozeném prostředí předků, díky genetické paměti. "V nedávných letech se zjistilo, že migraci plejtváků obrovských řídí paměť, nikoliv podmínky v životním prostředí. Letos nedošlo k výraznému nárůstu planktonu, ale jsou tady. Zkušenosti se uchovávají v kolektivní paměti a pohánějí tento druh k návratu," nechal se slyšet Díaz.
Průmysl zaměřený na lov velryb existoval podle britského zpravodajského webu v Galicii po celá staletí. Lov velryb pro komerční účely ve světě zakázala Mezinárodní velrybářská komise (IWC) od roku 1986. Tou dobou byli plejtváci obrovští v oblasti u španělského pobřeží téměř vyhubeni.
reklama