Do budoucna bude EU potřebovat i zákaz ruského plynu a ropy, řekl Michel Aktualizováno

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Myslím si, že opatření vůči ropě nebo dokonce plynu budou dříve či později potřeba," řekl Michel poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku. Zákaz dovozu ruského uhlí navrhla ve středu Evropská komise v rámci pátého balíku sankcí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. O návrhu dnes jednají diplomaté členských zemí a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

"Peníze evropských daňových poplatníků za žádných okolností nemohou jít Rusku. Tyto sankce nebudou ty poslední," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která dnes také v europarlamentu vystoupila.

"Ukrajině jsme poslali miliardu eur. Zdá se to hodně, ale miliardu eur platíme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi každý den. ... Musíme snížit závislost na Rusku," souhlasil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Na rozdíl od zákazu uhlí nejsou členské státy EU v otázce embarga na ruskou ropu či plyn jednotné. Proti úplnému odstřižení od ruské ropy či plynu se staví zejména Německo, Rakousko či Maďarsko. Agentura AFP připomněla, že ruské uhlí tvoří v rámci EU 45 procent nákupů této suroviny. Ruská ropa má čtvrtinový podíl, plyn podíl 45 procent.

Představitelé unijních institucí i europoslanci dnes znovu tvrdě odsoudili jednání ruských vojáků a vyjádřili zděšení nad situací v severoukrajinské Buči i Mariupolu na jihu Ukrajiny. Evropská unie si podle Borrella přeje brzký konec války, ne však za každou cenu.

"Jestli budeme mít zničenou zemi, která byla územně roztrhaná na kusy a neutralizovaná, s miliony lidí v exilu, s miliony lidí po smrti, takový konec války nechceme," řekl Borrell. Podpořil tím i rozhodnutí členských zemí pokračovat ve zbrojní podpoře Ukrajiny, proti čemuž se postavili někteří europoslanci.

"Tohle není speciální operace, jsou to válečné zločiny," řekl Michel s odkazem na Kreml, podle kterého jsou ruská vojska na "speciální vojenské operaci". Moskva rovněž v rozporu s Kyjevem, západními zeměmi a především rostoucím počtem zdokumentovaných svědectví a důkazů tvrdí, že na Ukrajině nemíří na civilní cíle. Podle Michela musí být za hrůzné činy na Ukrajině potrestáni všichni, kdo jsou za ně zodpovědní.

Michel apeloval i přímo na ruské vojáky. "Pokud se nechcete podílet na zabíjení svých ukrajinských bratrů a sester, pokud nechcete být zločinci, složte zbraně, přestaňte bojovat," uvedl šéf Evropské rady a připomněl návrhy některých europoslanců na udělení azylu těm vojákům, kteří neuposlechnou rozkazů z Moskvy.