Do dnešní akce Den za obnovu lesa se po celém Česku zapojily tisíce lidí
"Počasí vyšlo skvěle, bylo takové pravé zářijové polojasné počasí, při kterém se v lese příjemně pracovalo. Na akci LČR dorazilo v Čechách i na Moravě 5200 lidí, kteří vysadili 29 000 stromků, především buků, dubů, lip, jedlí a smrků," řekla ČTK Jouklová. Akce skončila v 16:00.
Akce se konala například také ve Vráži na Benešovsku, které se zúčastnil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. Další byly třeba na Vysočině u rybníka Radkovec nebo na Panském poli u Rokytnice v Orlických horách na Rychnovsku.
"Děkuji organizátorům a všem, kteří se zapojili do obnovy lesů. Dnes to ale zdaleka nebylo jen o sázení. Dostali jsme skvělou příležitost poznat práci lesníků a lidí, kteří v lesích pracují a starají se o ně. Zejména těm chci poděkovat," uvedl Výborný.
Kromě zalesňování, tedy pracovní části dne, byli na většině míst profesionální dřevorubci, lidé si prohlédli lesnickou techniku a vyzkoušeli si i přibližování dříví s tažným koněm. Děti poznávaly například stopy zvěře nebo s rodiči zkusily střelbu ze vzduchovky nebo laserové pistole. Klub českých turistů představil také tipy na výlety, program doplnili i záchranáři. Někteří účastníci si zkusili změřit kmeny nebo hodit sekerou, mnozí ochutnali zvěřinu.
"Lidé přicházeli už hodinu před začátkem a všude se přirozeně zapojovali do práce a zajímali o všechno, co děláme, a to je s dobrým pocitem z povedeného dne asi to nejdůležitější," řekl generální ředitel LČR Šafařík.
Poprvé se jednodenní akce Den za obnovu lesa konala v roce 2019 v době vrcholící kůrovcové kalamity. S 31.000 lidmi šlo tehdy o největší celostátní akcí svého druhu na podporu obnovy lesa a krajiny. Plánovaný druhý ročník se v roce 2020 nekonal kvůli epidemii koronaviru. Loňský ročník s návštěvou asi 6500 lidí a vysázením 34.000 stromků poznamenalo nepříznivé počasí.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v letech 2019 a 2020, předloni ustupovala a loni se již podnik na většině území vrátil k normálnímu způsobu hospodaření.
reklama
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět letOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Jaroslav Vozáb
25.9.2023 09:09V loni bylo zalesněno 40 000 ha (i při snížené počtu sazenic ) to bude cca 200 milónů sazenic... Spousta z nich byla vysazena malými vlastníky ve svém volnu " tz pro své vnuky" ...
Jakub Brenn
25.9.2023 14:12 Reaguje na Jaroslav VozábJá jich tam nasázel asi 150 ks, sázel jsem 7 hodin v kuse. Při předešlých akcích jsem nasázel mnohem víc, ale to jsem dělal sazečem a zemina tam byla docela okay. Zde se to dělalo sekyromotykou, půda hodně kamenitá s tlustými kořeny, které nešlo ani pořádně přeseknout. Musí se udělat jamka tak 40 x 40 cm, 30 cm do hloubky, aby se tam schoval kořenový bal. Poté tam pečlivě dlaní nahrnout lepší vykopanou hlínu a až na vrch dát ten zbytek, pečlivě kolem sešlapat a sazeničku lehce povytáhnout a zkontrolovat, zda není na volno.. Když se narazí na kámen,je třeba jamku hloubit vedle, což můžete opakovat několikrát, než se trefíte na správné místo.
Je to neskutečná otročina a výsměch, za jednu vysazenou sazenici je cca 3 Kč (pak to ještě zdaněj). Pokud je tedy třeba vysadit 1000 saz./den/ 1 osobu., tak to se musí trochu odbýt, aby to dotyčný vůbec stihnul ( a přežil).
Takže průměrní účastníci, co si tam v potu tváře vysadili 5 stromků řekněme za necelou hodinu, by si vydělali 15 Kč (bez zdanění).
