Dokument o bobrech ukazuje jejich význam pro krajinu trpící suchem
Bobři jsou největšími evropskými hlodavci, kdysi byli vyhubení lovem. Na Vysočinu se začali vracet v posledních 25 letech. Postupovali z povodí Moravy, teď už se vyjma částí Pelhřimovska vyskytují na území celého kraje. "Tím, že kácí stromy, byl návrat bobra velmi nápadný, lidé si toho začali všímat," řekl ředitel správy CHKO Václav. Dodal, že o bobrech se ve veřejnosti většinou mluvilo jen kvůli problémům, bobří mokřady přitom mají velký přínos pro krajinu.
Jak ukazuje dokument, mokřady vzniklé díky bobřím hrázím poskytují zázemí řadě vzácných živočišných druhů, ptáků i obojživelníků. Je to vhodné prostředí pro rozmnožování mnoha druhů ryb. Bobří mokřady pomáhají udržovat vodu v krajině, čistit ji a zachycovat splaveniny z polí. Bobři ale také kácejí stromy, mohou způsobit zaplavení železničních či silničních propustků nebo polí, norami mohou narušit hráze rybníků.
Jsou území, kde se bobři musí nějak usměrňovat, a jsou také území, kde objektivně být nemůžou, uvedl Hlaváč. "Tam je jasné, že se musí povolovat třeba i odstraňování hrází a nějak eliminovat jejich činnost, pokud to zaplavuje silnice nebo nějakou veřejnou infrastrukturu," řekl. Na druhou stranu jsou místa, kde už bobří mokřady fungují celkem bez potíží. Uvedl, že jde především o hospodářsky obtížně využitelné plochy, například úzké údolní nivy mezi lesy.
Každé území má nějakého majitele. "Myslím si, že je třeba najít systém, kdy vlastníci budou nějak kompenzovaní za to, že ty pozemky nemohou hospodářsky využívat," uvedl Hlaváč. Další možností by mohlo být takové pozemky s mokřady vykupovat, například pozemkovými spolky. "Tím filmem jsme měli i trochu na mysli, aby se ten problém začal vážněji řešit," řekl. Dokument vznikal rok a půl.
Snímek vytvořili lidé ze Správy CHKO Žďárské vrchy, která je regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, s přispěním dalších ochránců přírody v kraji. Natáčeli bobry volně žijící na Vysočině. "Očekáváme, že by to mohlo pomoci vidět toho bobra příznivěji, než jak je dosud vnímaný," řekl ČTK Hlaváč.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Majka Kletečková
7.9.2023 21:01V NP Šumava bobři napomáhají kromě jiného také zvyšování podílu listnatých stromů v blízkosti vodních potůčků a říček. Pařezy z listnáčů pokácených bobry tam bohatě obrážejí, zatímco smrky přehlodané bobřími řezáky zůstávají „mrtvé“. Lze to tam pozorovat hlavně v nižších horských polohách.
Jakub Graňák
7.9.2023 21:34 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
7.9.2023 23:24 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
8.9.2023 10:11 Reaguje na Jarek SchindlerRichard Toman
8.9.2023 03:27 Reaguje na Jakub GraňákJarek Schindler
7.9.2023 23:23 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
10.9.2023 10:25Kácí staré vysoké stromy stínící stromy a dává tak šanci pajasanu a křídlatce. Pokud pařezy vrb, osik a jiných "chutných" dřevin obrazí, tak
na rok, či dva a pak ty pruty opět zkonzumuje. Břehové porosty tak mění
na keřové a křídlatkové houštiny. Mohutné kmeny pokácených stromů pak
čekají v řece na povodeň, která je dopraví k mostům o které se opřou
a budou problémem pro hasiče a okolní obyvatele. Bohužel prokopávají
i protipovodňové hráze a tu může být přímo ohrožením pro obyvatele za
hrázemi. Voda je prevít a taková nora je vstupem pro vodu a skončí to
průrvou. Ono té liduprázdné krajiny je u nás jako šafránu a ponechat
tu většinu pokusům s okolním obyvatelstvem je opravdu nezodpovědné.