https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dokument-o-bobrech-ukazuje-jejich-vyznam-pro-krajinu-trpici-suchem
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dokument o bobrech ukazuje jejich význam pro krajinu trpící suchem

7.9.2023 19:56 | JIHLAVA (ČTK)
Ochránci přírody na Vysočině natočili dokument o působení bobrů, kteří se do tohoto území vrátili po dvou stoletích. Chtěli ukázat bobry v jiném světle, aby je lidé nevnímali jen jako problém. Ve filmu přibližují velký význam bobřích mokřadů pro jiné druhy živočichů i pro krajinu, která poslední dobou trpí suchem. Třináctiminutový snímek Bobr - škůdce nebo pomocník? je po dnešní premiéře ve vzdělávacím centru jihlavské zoo volně přístupný na videokanálu Youtube.
 

Bobři jsou největšími evropskými hlodavci, kdysi byli vyhubení lovem. Na Vysočinu se začali vracet v posledních 25 letech. Postupovali z povodí Moravy, teď už se vyjma částí Pelhřimovska vyskytují na území celého kraje. "Tím, že kácí stromy, byl návrat bobra velmi nápadný, lidé si toho začali všímat," řekl ředitel správy CHKO Václav. Dodal, že o bobrech se ve veřejnosti většinou mluvilo jen kvůli problémům, bobří mokřady přitom mají velký přínos pro krajinu.

Jak ukazuje dokument, mokřady vzniklé díky bobřím hrázím poskytují zázemí řadě vzácných živočišných druhů, ptáků i obojživelníků. Je to vhodné prostředí pro rozmnožování mnoha druhů ryb. Bobří mokřady pomáhají udržovat vodu v krajině, čistit ji a zachycovat splaveniny z polí. Bobři ale také kácejí stromy, mohou způsobit zaplavení železničních či silničních propustků nebo polí, norami mohou narušit hráze rybníků.

Jsou území, kde se bobři musí nějak usměrňovat, a jsou také území, kde objektivně být nemůžou, uvedl Hlaváč. "Tam je jasné, že se musí povolovat třeba i odstraňování hrází a nějak eliminovat jejich činnost, pokud to zaplavuje silnice nebo nějakou veřejnou infrastrukturu," řekl. Na druhou stranu jsou místa, kde už bobří mokřady fungují celkem bez potíží. Uvedl, že jde především o hospodářsky obtížně využitelné plochy, například úzké údolní nivy mezi lesy.

Každé území má nějakého majitele. "Myslím si, že je třeba najít systém, kdy vlastníci budou nějak kompenzovaní za to, že ty pozemky nemohou hospodářsky využívat," uvedl Hlaváč. Další možností by mohlo být takové pozemky s mokřady vykupovat, například pozemkovými spolky. "Tím filmem jsme měli i trochu na mysli, aby se ten problém začal vážněji řešit," řekl. Dokument vznikal rok a půl.

Snímek vytvořili lidé ze Správy CHKO Žďárské vrchy, která je regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, s přispěním dalších ochránců přírody v kraji. Natáčeli bobry volně žijící na Vysočině. "Očekáváme, že by to mohlo pomoci vidět toho bobra příznivěji, než jak je dosud vnímaný," řekl ČTK Hlaváč.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MK

Majka Kletečková

7.9.2023 21:01
Pěkný dokument.

V NP Šumava bobři napomáhají kromě jiného také zvyšování podílu listnatých stromů v blízkosti vodních potůčků a říček. Pařezy z listnáčů pokácených bobry tam bohatě obrážejí, zatímco smrky přehlodané bobřími řezáky zůstávají „mrtvé“. Lze to tam pozorovat hlavně v nižších horských polohách.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2023 21:34 Reaguje na Majka Kletečková
Moudří předkové věděli proč ho vyhubili... vystřílet:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2023 23:24 Reaguje na Jakub Graňák
Nebojte, za chvíli bude stát za bobra platit zástřelné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.9.2023 10:11 Reaguje na Jarek Schindler
Tak jestli to bude fungovat jak u prasat, toš jich tu bude do desíti let pětkrát tolik:-))
Odpovědět
RT

Richard Toman

8.9.2023 03:27 Reaguje na Jakub Graňák
Dokonce ho vyhubili dvakrát. Dostal ještě jednu šanci od Schwarzenberků, ale ti opět zjistili, že je to jen přerostlý hraboš, se kterým je jen spousta problémů. Absurdní je, jak se řve, když se někde má něco pokácet, ale bobr likviduje staleté stromy na březích řek a rybníků jak na běžícím pásu a to je v pohodě. Dyť příroda.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2023 23:23 Reaguje na Majka Kletečková
Všude spíš dochází činností bobra k výraznému prosvětlování až likvidaci břehových porostů jen na Šumavě zvyšuje podíl listnáčů. Zajímavé. Smrk a další jehličnany jsou zastoupeny v potravě bobra minimálně.Z různých důvodů dává přednost hlavně měkkým listnáčům. Jinak bobr kanadský stavěl hráze a bobří hrady. Bobr evropský spíš hrabal nory. Proto nebyl v rybníkářských oblastech, kde u nás většinou žil, oblíben. Navíc jsou rozmnožovací schopnosti američana podstatně větší. Ještě že mezi nimi nejde najít rozdíl a zařadit jdou jen podle DNA.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.9.2023 10:25
V mém okolí mění bobr skladbu lužních břehových porostů spíše negativně.
Kácí staré vysoké stromy stínící stromy a dává tak šanci pajasanu a křídlatce. Pokud pařezy vrb, osik a jiných "chutných" dřevin obrazí, tak
na rok, či dva a pak ty pruty opět zkonzumuje. Břehové porosty tak mění
na keřové a křídlatkové houštiny. Mohutné kmeny pokácených stromů pak
čekají v řece na povodeň, která je dopraví k mostům o které se opřou
a budou problémem pro hasiče a okolní obyvatele. Bohužel prokopávají
i protipovodňové hráze a tu může být přímo ohrožením pro obyvatele za
hrázemi. Voda je prevít a taková nora je vstupem pro vodu a skončí to
průrvou. Ono té liduprázdné krajiny je u nás jako šafránu a ponechat
tu většinu pokusům s okolním obyvatelstvem je opravdu nezodpovědné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist