Domorodé komunity v Austrálii a na Aljašce sledují trasy mořských ptáků buřňáků

Domorodé komunity na jihozápadě Austrálie a na Aljašce spojily síly v neobvyklém výzkumném projektu: společně sledují migrační trasu buřňáka tenkozobého, mořského ptáka, který každoročně urazí až 15 000 kilometrů mezi oběma konci Tichého oceánu. Cílem je lépe pochopit, proč ptáci stále častěji hynou a mění své tradiční trasy, napsal list The Guardian. Buřňáci tenkozobí se po generace vraceli v obrovských hejnech na pobřeží západní a jižní Austrálie. Pro místní obyvatele byli přirozenou součástí měnících se ročních období i kultury.

Podobně i původní obyvatelé Aljašky si všímali jejich pravidelného příletu do vod Beringova moře během arktického léta. V posledních letech si však domorodé skupiny na obou stranách světa začaly všímat znepokojivých změn: na pláže se vyplavují vyhublí a nemocní ptáci, někteří mají v žaludcích mikroplasty místo potravy a objevují se na místech, kde se dříve nevyskytovali.

Strážci přírody z organizace Esperance Tjaltjraak Native Title Aboriginal Corporation proto navázali spolupráci s domorodými komunitami na Aljašce. Projekt propojuje tradiční znalosti s vědeckým výzkumem a snaží se zmapovat přesnou trasu migrace ptáků, místa odpočinku i to, jak hluboko se při lovu potravy potápějí.

"Byl to zvláštní okamžik, kdy jsme si uvědomili, že nás spojuje právě tento jeden pták," řekla koordinátorka programu Jennell Reynoldsová listu The Guardian. "Ptáci jsou globálními občany. Nezajímají je hranice států," podotkla.

Australští strážci museli kvůli výzkumu ptáky v noci odchytit v odlehlých písečných dunách na ostrovech v Jižním ledovém oceánu a opatřit je drobnými sledovacími senzory. Za jednu noc se jim podařilo označit 21 jedinců. Nyní denně sledují jejich pohyb na mapách a pozorují, jak se postupně přesouvají na sever směrem k Tasmánii a dále postupně až k Aljašce.

Podle dalšího koordinátora projektu Davida Guilfoyla je cílem získat dostatek dat, aby bylo možné pochopit širší změny v ekosystému. "Nejde jen o tento druh, ale o to, co nám říká o stavu oceánu a pobřeží," vysvětlil.

Aljašská domorodá vůdkyně Estelle Thomsonová z komunity Yup'ik upozornila, že klimatické změny zásadně proměňují podmínky v oblasti Beringova moře. Tání permafrostu, silnější bouře a změny v dostupnosti potravy ovlivňují nejen ptáky, ale i místní obyvatele, jejichž tradiční zdroje obživy mizí.

Buřňáci tak podle ní fungují jako poplašný signál pro zdraví celého ekosystému. "Dokážeme poznat, kdy se s ptáky něco děje. Když se nevracejí v obvyklou dobu nebo vypadají vyčerpaně, víme, že je problém s potravou nebo prostředím," řekla.

Strážci nyní plánují ptáky znovu odchytit v listopadu, aby jim odstranili sledovací zařízení. Doufají však, že projekt otevře cestu k dalším mezikulturním spolupracím při ochraně stěhovavých druhů.

"Teď jsme jejich opatrovníci všichni," uvedla Reynoldsová. "Je odpovědností každého starat se o svou zemi – a o tvory, kteří ji spojují s jinými částmi světa," doplnila.

---

reklama

---