Dugongové jsou mnohde ohroženi vyhynutím

Mořští savci dugongové, kteří byli inspirací pro legendu o mořských pannách, jsou u východní Afriky před vyhynutím. Zbývá tam jen 250 dospělých jedinců, upozornil Světový svaz na ochranu přírody (IUCN), který sestavuje červený seznam ohrožených druhů. Také populace dugongů kolem Nové Kaledonie s méně než 900 dospělými exempláři je považována za silně ohroženou. To se týká i dalších mořských živočichů.

Podle aktualizovaného seznamu oficiálně ohrožených druhů dugongové v některých částech světa téměř vymřeli. Největší hrozbu pro ně představují rybářské sítě, podmořská těžba ropy a plynu, znečištění moří a ničení pobřežní mořské vegetace, jíž se dugongové živí. Příčinou je mimo jiné vypouštění odpadních vod do moří nebo znečištění dobýváním niklu. IUCN požaduje zlepšení regulace rybolovu, vytváření alternativních možností obživy pro obyvatele pobřeží a vytváření ochranných zón.

Dugongové stále žijí ve vodách asi 40 zemí. Největší jejich populaci má dnes Austrálie, z velké části díky řídce osídlenému pobřeží s bujnou mořskou vegetací. Už dříve v tomto roce ale byli dugongové prohlášeni za "funkčně vyhynulé" v Číně. To znamená, že i když několik jedinců u tamních břehů stále žije, jejich počty jsou příliš malé na udržení životaschopné populace.

Na červeném seznamu, který je veden od roku 1964, je aktuálně více než 42 000 živočišných a rostlinných ohrožených druhů. IUCN přitom řadí sledované druhy do osmi kategorií, od těch s "nedostatečným datovým podkladem" až po "vyhynulé". "Silně ohrožené" představuje pátý stupeň, "ohrožené vyhynutím" je šestý stupeň.

Podle agentury DPA nechal IUCN poprvé prozkoumat i plže z čeledi ušňovitých a 20 z 54 známých druhů zařadil mezi ohrožené. Leckde jsou přitom považováni za pochoutku. Problém pro ně představují například pytláci, nemoci, znečištění životního prostředí i následky klimatické změny. Kvůli vlnám veder v mořích 99 procent druhu Haliotis roei na severozápadě Austrálie vyhynulo.

"Bez zdravých moří nemůžeme udržet ani zdravou planetu, ani zdravé klima," upozornila expertka na ochranu druhů Anne Hanschkeová z německé pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). "Pokud nemáme strhnout ještě více druhů do záhuby, potřebujeme nyní změnu orientace politiky, hospodářství a finančních systémů na větší udržitelnost," dodala expertka.

IUCN sestavil nový seznam na 15. konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15) v kanadském Montrealu, kde má být přijat nový strategický dokument Globální rámec pro biodiverzitu. ""Prostě si nemůžeme dovolit selhat," řekl šéf IUCN Bruno Oberle. Hanschkeová vyzvala, aby 30 procent plochy moří bylo do roku 2030 vzato pod ochranu.

---

reklama

---