https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/edmonton-journal-nejvetsi-bobri-hraz-sveta-byla-objevena-diky-snimku-ze-satelitu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Edmonton Journal: Největší bobří hráz světa byla objevena díky snímku ze satelitu

13.5.2010 14:20 | ČESKÉ BUDĚJOVICE/EDMONTON (Ecomonitor)
Pravděpodobně nejzajímavější věc na největší bobří hrázi světa je ta, že nikdo neměl tušení o její existenci, dokud si badatelé nepovšimli satelitního snímku. Obrovská přehrada je připomínkou toho, že na Zemi stále ještě existují místa, kde příroda pořád vládne, píše server Edmonton Journal.
 

Bobr kanadský
„Nevíme, jestli si bobři říkají: Dám tuhle konkrétní větvičku sem na tohle místo,“ hodnotí bobří konstrukční dovednosti Busher, „ale výsledné dílo je vždycky velmi sofistikované a plně funkční.“ Na obrázku bobr kanadský (Castor canadensis).
Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: Dickbauch/Wikimedia Commons
Jedno takové místo se nachází v odlehlé části národního parku Wood Buffalo, pod masivem hor Alberta´s Birch. Generace bobrů desetiletí pracovali na zbudování 850 metrů dlouhé hráze. Přehrada je delší než osm fotbalových hřišť nebo jeden a půl násobek výšky torontské telekomunikační CN Tower.

Bobři v národním parku Wood Buffalo stavěli posledních 35 let, což znamená, že ji stavěli v porovnání o 15 let déle, než byl stavěn Taj Mahal, jeden ze sedmi divů světa. Bobři ve stavbě průběžně pokračují a přehrada působí i tři roky po svém objevu velký rozruch. Hráz je viditelná z vesmíru.

Přírodovědec Jean Thie se pokoušel odhalit vliv oteplování na tání trvale zamrzlé půdy a měření rozměrů bobřích přehrad bral jen jako svou zábavu. „Tahle je neobvykle dlouhá,“ řekl Jean Thie a doplnil, že většina bobřích přehrad je menší než 100 metrů. „Je to součást ´bobřího pásma´, území mezi národním parkem v Riding Mountain v Manitobě a národním parkem Alberta´s Birch.“

„Jsou to úžasní inženýři – vodohospodáři. O této oblasti lze skutečně hovořit jako o krajině bobrů, kde možná stovky přehrad ovlivňují proudění a hladinu vody.“ Jean Thie ještě doplnil, že se taková místa vyskytují v nepřístupných oblastech. Skromný autor objevu nespustil obvyklou mediální lavinu, pouze svůj objev publikoval na svých webových stránkách.

Když se následně skupina filmařů vydala na území NP Wood Buffalo natáčet dokument o vlcích a oslovila mluvčího parku Mikea Keizera s dotazem, kde že naleznou onu největší bobří hráz na světě, neměl mluvčí o objevu tušení. Teprve až filmaři upozornili na odkaz Thieových webových stránek, zjistil překvapený Keizer, jaká mimořádnost se na území národního parku nachází.

Hráz se nachází v hlubokých jehličnatých lesích jižně od Birch Mountains, přibližně napůl cesty mezi výběžkem hranic NP u Lac Clair a jižní hranicí parku. „Je to v jedné z nejodlehlejších částí našeho parku,“ řekl Keizer. Je to prakticky uprostřed ničeho – nejsou tam žádné silnice, žádné cesty, žádné splavné toky,“ a dodává, „jediný způsob, jak se tam právě teď můžeme dostat, je udělat si dvoudenní výlet helikoptérou.“

Peter Busher, profesor přírodních věd na univerzitě v Bostonu studuje bobry už řadu let. I on považuje velikost hráze za „neuvěřitelnou“. Řekl, že bobři mají přirozené nutkání stavět hráze v tekoucí vodě, aby mohli vytvořit mělkou nádrž, která jim dopomáhá v přístupu za potravními zdroji. „Tady pravděpodobně nenarazili na žádná přírodní omezení, a tak jednoduše pokračovali ve stavbě.“

„Nevíme, jestli si bobři říkají: Dám tuhle konkrétní větvičku sem na tohle místo,“ hodnotí bobří konstrukční dovednosti Busher, „ale výsledné dílo je vždycky velmi sofistikované a plně funkční.“ Bobři jsou podle něj jediní savci, kteří dokážou vytvářet a uzpůsobovat své vlastní životní prostředí. Podle Bushera je velikou výhodou odlehlosti lokality s největší bobří hrází na světě možnost pozorovat tato zvířata v přirozeném prostředí daleko od lidí.

Podle článku Alberta beaver dam can be seen from space Karen Kleissové uveřejněného na serveru Edmonton Journal 6. května 2010.


Zvětšit mapu


reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist