Evropská komise navrhla velkou obnovu přírodní rozmanitosti v EU, chce omezení pesticidů Aktualizováno
22.6.2022 13:56 | BRUSEL
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Evropa se potýká s velkým úbytkem populace živočichů a rostlin. Podle eurokomisaře pro životní prostředí a oceány Virginijuse Sinkevičiuse hrozí vymření až milionu druhů, zejména vinou intenzivního zemědělství, odlesňování a rozšiřování městských ploch.
"Vědci mluví jasně, není času nazbyt. A jasná je také ekonomická stránka věci: každé investované euro se vrátí nejméně osmkrát," řekl komisař s odkazem na přínos ochrany přírody pro boj proti klimatickým změnám, pro potravinovou bezpečnost či pro zdraví lidí.
Cílem nových opatření má být podle unijní exekutivy mimo jiné opětovné rozšíření ubývající populace včel, ochrana půdy a rozšíření rozmanitosti druhů na zemědělských plochách či posílení populace některých mořských živočichů. Unijní státy mají také zastavit úbytek zelených ploch ve městech či odstraňovat překážky na říčních tocích, aby jich do roku 2030 nejméně 25.000 kilometrů teklo zcela volně.
"Jedná se o zásadní milník v ochraně přírody," napsali dnes v reakci na návrh zástupci České společnosti ornitologické a Světového fondu na ochranu přírody. Podotkli, že opatření jsou zásadní pro řešení vzájemně propojených krizí klimatu a biodiverzity. Některé další tuzemské ekologické organizace, například Hnutí Duha, Greenpeace či Dětí země, už dříve uvedly, že jsou třeba cíle obnovy nejméně 15 procent pevniny a moří a stejný podíl obnovy toků řek na území EU do konce dekády.
Ochranu biodiverzity a obnovu ekosystémů má také české ministerstvo životního prostředí mezi svými prioritami pro nadcházející české předsednictví Radě EU. Náměstek ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) Jan Dusík v pondělí uvedl, že o dnes zveřejněných návrzích se bude diskutovat na neformálním zasedání Rady pro životní prostředí, které se v červenci uskuteční v Praze.
O návrzích začnou za českého předsednictví ve druhé polovině roku jednat členské státy a europoslanci. Komise doufá v jejich přijetí nejpozději do dvou let, aby se podařilo cíle stanovené ke konci desetiletí splnit.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
EU definitivně schválila roční odklad nařízení proti výrobkům z odlesněné půdy
Nábytkáři požadují, aby odlesňovací certifikace byla pouze dobrovolná
Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňováníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
RV
Richard Vacek
22.6.2022 14:12Prostě tak dlouho se budou dělat hlouposti, dokud nezačne hladomor. Brusel se inspiroval Srí Lankou, kde rovněž vsadili na bio a chemii zakázali. Teď tam jsou nepokoje.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.6.2022 14:23Takže v Evropě si budeme hrát na ekologii a odse.ou to země třetího světa, odkud se k nám budou vozit zemědělské produkty.
Odpovědět
SV
MK
Majka Kletečková
22.6.2022 15:26„Země EU by do roku 2030 měly na pětině svých suchozemských i vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. ... hrozí VYMŘENÍ MNOHA DRUHŮ, zejména VINOU INTENZIVNÍHO ZEMĚDĚLSTVÍ ... Unijní státy mají také ... ODSTRAŇOVAT PŘEKÁŽKY NA ŘÍČNÍCH TOCÍCH, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně.“
S tím souhlasím. Je nejvyšší čas lidskou devastaci přírody zastavit. I za cenu, že se budeme muset vzdát spousty zbytných vymožeností. Když vidím, co jídla v jídelnách lidé odnáší i v dnešní době na talířích na vyhození, usuzuji, že i ve stravování máme jako celek – přes současné zdražování – značné rezervy.
Odpovědět
S tím souhlasím. Je nejvyšší čas lidskou devastaci přírody zastavit. I za cenu, že se budeme muset vzdát spousty zbytných vymožeností. Když vidím, co jídla v jídelnách lidé odnáší i v dnešní době na talířích na vyhození, usuzuji, že i ve stravování máme jako celek – přes současné zdražování – značné rezervy.
Katka Pazderů
22.6.2022 16:39 Reaguje na Majka KletečkováMožná máte špatnou kuchařku, když lidé nedojídají.
Odpovědět
Pe
Petr
22.6.2022 17:04 Reaguje na Majka KletečkováProč si lidé to jídlo berou/kupují, když ho nesnědí a odnášejí na vyhození? Nebo jsou to roboti a nedokážou si říct o menší porci?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
22.6.2022 23:36 Reaguje na PetrNevím. Možná tyhle lidí prostě nenapadne požádat např. o menší porci přílohy.
Automat Koruna na Václaváku v Praze měl v tomhle směru něco do sebe. Tam prý k žádnému vyhazování jídla nedocházelo.
Odpovědět
Automat Koruna na Václaváku v Praze měl v tomhle směru něco do sebe. Tam prý k žádnému vyhazování jídla nedocházelo.
SP
Svatá Prostoto
23.6.2022 16:04 Reaguje na Majka KletečkováNe, tam stačilo nechat talíř se zbytky na stole a odejít:-). A nejen tam.
Hlavně jste si nesměla ke stolku donést jídlo a jít si pro pití, to jste po návratu byla pak velmi často druhá:-))).
Otázkou je, zda tohle něco do sebe je to pravý:-)))
Odpovědět
Hlavně jste si nesměla ke stolku donést jídlo a jít si pro pití, to jste po návratu byla pak velmi často druhá:-))).
Otázkou je, zda tohle něco do sebe je to pravý:-)))
ss
smějící se bestie
22.6.2022 16:24Tak kdy s tím omezením začnou původní země EU ?
ČR používá 1/3 toho, co uvedené země !
Odpovědět
ČR používá 1/3 toho, co uvedené země !
Pe
Petr
22.6.2022 16:59"Země Evropské unie by do roku 2030 měly na pětině svých suchozemských i vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů."
To nebude fungovat. Příroda nepotřebuje zavádět nějaká lidská "opatření", nepotřebuje lidské ekonomy a investice. Příroda potřebuje, aby ji člověk nechal na pokoji a přestal ji drancovat, ničit a "pečovat o ni". Pak se jí bude dařit a ekosystémy i diverzita se obnoví rychlostí blesku.
Odpovědět
To nebude fungovat. Příroda nepotřebuje zavádět nějaká lidská "opatření", nepotřebuje lidské ekonomy a investice. Příroda potřebuje, aby ji člověk nechal na pokoji a přestal ji drancovat, ničit a "pečovat o ni". Pak se jí bude dařit a ekosystémy i diverzita se obnoví rychlostí blesku.
Karel Zvářal
22.6.2022 17:02 Reaguje na PetrPři správném manežmentu se výsledky dostaví během pár let. Nechat holé plochy bez péče - to byste se načekal!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.6.2022 17:47 Reaguje na PetrNesmysl. Diverzita je dána disturbancemi a údržbou. Jděte se podívat kamkoli, kde skončila údržba. Vše zarostlo buření. Stepní trávníky zarůstají keři a vysokou travou. Stepní rostliny mizí. A i třeba ptačí rezervace Kostelisko bez pastvy zarostla invazními americkými turany zcela plošně.
Odpovědět
Pe
Petr
22.6.2022 19:04 Reaguje na Slavomil VinklerTo máte špatné příklady. To si jen příroda bere zpátky to, co jí člověk předtím vzal.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.6.2022 19:12 Reaguje na PetrPřírodní rezervace s orchidejemi, či kosatci nebo koniklecem je nesmysl? Třtina křovištní, šípek či turan kanadský je lepší?
Odpovědět
Jakub Graňák
23.6.2022 08:50 Reaguje na Slavomil VinklerPřeně tak, pestrá diverzita je podmíněna pestrostí biotopů a ty jsou podmíněny pestrostí a intenzitou způsobů jejich využívání.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.6.2022 18:41Návrh se mi líbí, i když cesta nebude lehká. Jen aby nezůstalo u slov stejně jako u zalesňování - ze 3 mld. stromů do r. 2030 vysazeno zatím necelé 1%.
Slibem neurazíš!
Odpovědět
Slibem neurazíš!
Jan Knap
22.6.2022 19:10To by mě zajímalo, jak to ti zpropadení komunisti dělali. Hnojilo se, používali se pesticidy, vodní toky často hráli všemi barvami a i přes to ve vodních tocích bylo dost ryb, hmyzu bylo, že se používali přípravky na odstranění zbytků z kapot aut a tak by se dalo pokračovat. Ted´ nám hmyz vymírá, tisíce kilometrů vodních toků jsou bez ryb, v některých oblastech potkat obojživelníka je na postavení slavobrány, ještě před 30-20 roky běžné druhy vymírají a tak by se dalo pokračovat. Kde udělali současní soudruzi z NDR chybu?????Je tedy pravda, že tehdy neměli neziskovky, ekologický aktivisty a do ochrany přírody nekecal každý, kdo má do zadní části těla díru. Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal
22.6.2022 20:10 Reaguje na Jan KnapTěch příčin je několik, většinu jste zmínil. Co mě hodně štve, že do map nedokáží (resp. si netroufnou) dát starší letecké mapy, podle mýho už v osmdesátkách určitě ze satelitů fotili, možná už i dříve, aspoň vojáci, a dnes by se to mohlo odtajnit. Ono je celkem k h-u mít 2003, 6, 12, 15, 18. Právě z těch "hrozných devastačních" let by něco mohli pustit, to by mnohým vytřelo zrak! Kolik mezí, větrolamů, cest, sadů, luk ... od té doby zmizelo.
Hnůj byl pro pana účetního fuj, zemědělství dotovat nebude, ale banky podporoval o106. Byl hnůj, byly mouchy i mušky, vlaštovky létaly nad poli, kde chřástal chřástal, byly koroptve, čejky, skřivani...
A co pomůže snižovat množství pesticidů, když se používají takové, co i v nepatrných dávkách působí na metabolismus či plodnost hmyzu. Takže toto vše vrátit do +- původní podoby je těžko splnitelný úkol, ale ono nezaškodí občas vydat nějaké provolání, aby se nespokojené masy uklidnily. Takže rád se budu mýlit, ale v nějaký zásadní obrat v přístupu ke krajině nevěřím.
Odpovědět
Hnůj byl pro pana účetního fuj, zemědělství dotovat nebude, ale banky podporoval o106. Byl hnůj, byly mouchy i mušky, vlaštovky létaly nad poli, kde chřástal chřástal, byly koroptve, čejky, skřivani...
A co pomůže snižovat množství pesticidů, když se používají takové, co i v nepatrných dávkách působí na metabolismus či plodnost hmyzu. Takže toto vše vrátit do +- původní podoby je těžko splnitelný úkol, ale ono nezaškodí občas vydat nějaké provolání, aby se nespokojené masy uklidnily. Takže rád se budu mýlit, ale v nějaký zásadní obrat v přístupu ke krajině nevěřím.
Karel Zvářal
22.6.2022 20:43 Reaguje na Karel ZvářalA kontrola plnění bude snadná. Až opět budeme muset opět po každé jízdě čistit čelní sklo, bude to známka toho, že se s diverzitou děje něco k lepšímu. Nejtěžší bude vrátit půdní bakterie a hmyz, a od toho se mohou odvíjet další ekologické vazby na ptáky, netopýry aj., dnes téměř neznámé druhy.
Odpovědět
Pe
Petr
22.6.2022 21:14 Reaguje na Karel ZvářalTo zní morbidně absurdně - až budeme auty zabíjet víc hmyzu, bude to obrat k lepšímu.
Nikdy v minulosti lidé nepoužívali tolik techniky masivně a plošně likvidující hmyz.
Hmyz se nedokáže množit tak rychle a hodně, aby vyrovnal ztráty způsobené tisíci sekaček denně a ještě statisíci aut denně. To musí být tuny hmyzu, který denně takto pozabíjíme.
A já osobně si myslím, že podstatnou roli v mizení hmyzu hraje i mikrovlnné záření (GSM, Wi-Fi,...), které jsme začali ve velkém používat od konce 90. let. Naše prostředí svítí mikrovlnami tak mohutně, že kdybychom to najednou začali vnímat, okamžite bychom oslepli.
Odpovědět
Nikdy v minulosti lidé nepoužívali tolik techniky masivně a plošně likvidující hmyz.
Hmyz se nedokáže množit tak rychle a hodně, aby vyrovnal ztráty způsobené tisíci sekaček denně a ještě statisíci aut denně. To musí být tuny hmyzu, který denně takto pozabíjíme.
A já osobně si myslím, že podstatnou roli v mizení hmyzu hraje i mikrovlnné záření (GSM, Wi-Fi,...), které jsme začali ve velkém používat od konce 90. let. Naše prostředí svítí mikrovlnami tak mohutně, že kdybychom to najednou začali vnímat, okamžite bychom oslepli.
SV
Slavomil Vinkler
23.6.2022 07:05 Reaguje na PetrAno korelace je. Ale největší korelace je se změnou způsobu obhospodařování půdy. Na jedné straně obrovské lány mnohokrát stříkané a to ostatní je
ponecháno zarůstání křovinami a třtinou.
Odpovědět
ponecháno zarůstání křovinami a třtinou.
Karel Zvářal
23.6.2022 07:05 Reaguje na PetrDenně končí pod koly aut tisíce ježků, zajíců, ptáků... ale stále jsou - doplňují se z okolí. Ten úbytek hmyzu byl patrný někdy kolem milenia - típnul bych to na nové, tj. účinnější insekticidy.
A ano, mikrovlné záření má nepochybně vliv, vědci (ornitologové) si vzali na paškál světelný smog, ale ten je na úrovni úplňku. Tak jako kytovce dezorientuje hluk lodní dopravy, hmyzu vadí to, co my ani nevnímáme, resp. "přefiltruje" to mobil.
Odpovědět
A ano, mikrovlné záření má nepochybně vliv, vědci (ornitologové) si vzali na paškál světelný smog, ale ten je na úrovni úplňku. Tak jako kytovce dezorientuje hluk lodní dopravy, hmyzu vadí to, co my ani nevnímáme, resp. "přefiltruje" to mobil.
AN
Aleš Nebáznivý
23.6.2022 07:49 Reaguje na Karel ZvářalDomnívám se také, že lidmi vytvořený EMF smog může být opravdu velkým eliminátorem bezobratlých. Zde je graf ukazující přirozené pozadí vs. emf limity, ke kterým se blížíme a někde je i překačujeme a 5G má sumárně oproti 4G o dost vyšší vyzážené výkony. Už dost vědců prokázalo vliv na člověka tj. i přírodu. Viz třeba Dr. Martin Pall.
https://www.bemri.org/publications/natural-fields/427-natural-and-human-activity-generated-electromagnetic-fields-on-earth/file.html
Odpovědět
https://www.bemri.org/publications/natural-fields/427-natural-and-human-activity-generated-electromagnetic-fields-on-earth/file.html
PE
Petr Eliáš
23.6.2022 09:05 Reaguje na Aleš NebáznivýPall to ale neprokázal. Je to jen jeho teorie. Neprokázaná a docela nereálná. ;)
Kromě toho, že neprováděl žádné experimenty v oblasti EMF a vždy prezentoval jen na srazem EMF aktivistů, tak:
Pall třeba tvrdil, že milimetrové záření dokáže proniknout lidskou lebkou. No, nikdo to zatím neprokázal, ani Pall. A z fyzikálního hlediska je to vysoce nepravděpodobné.
Nebo tvrdil, že kvůli 4G a 5G budou lidé do roku 2021 sterilní (tvrdil to v roce 2019). A do pěti až sedmi let budou lidské mozky neschopny normálně fungovat. No - nějak mu to nevyšlo.
Pall je pseudovědec a šiřitel konspirací.
Odpovědět
Kromě toho, že neprováděl žádné experimenty v oblasti EMF a vždy prezentoval jen na srazem EMF aktivistů, tak:
Pall třeba tvrdil, že milimetrové záření dokáže proniknout lidskou lebkou. No, nikdo to zatím neprokázal, ani Pall. A z fyzikálního hlediska je to vysoce nepravděpodobné.
Nebo tvrdil, že kvůli 4G a 5G budou lidé do roku 2021 sterilní (tvrdil to v roce 2019). A do pěti až sedmi let budou lidské mozky neschopny normálně fungovat. No - nějak mu to nevyšlo.
Pall je pseudovědec a šiřitel konspirací.
AN
Aleš Nebáznivý
23.6.2022 16:26 Reaguje na Petr EliášTvrzení o lebce jsem se nedostal. Ani ke sterilitě. Zaujalo mě od něj Electromagnetic fields act via activation of voltage-gated
calcium channels. Dále práce Igora Belayeva. Vy jste asi 100% přesvědčen, že lidmi vyrobená emf, která jsou řádově úplně někdě jinde než je přirozené emf pozadí, jsou bez vlivu na životní prostředí. Já z principu, že život je v podstatě jen vlnění ne.
Odpovědět
calcium channels. Dále práce Igora Belayeva. Vy jste asi 100% přesvědčen, že lidmi vyrobená emf, která jsou řádově úplně někdě jinde než je přirozené emf pozadí, jsou bez vlivu na životní prostředí. Já z principu, že život je v podstatě jen vlnění ne.
MK
Majka Kletečková
23.6.2022 23:05 Reaguje na Aleš NebáznivýZ korelace neplyne nutně kauzalita. Pomůže ale při tvorbě hypotéz, které lze pak vědeckým postupem vyvrátit nebo potvrdit.
Odpovědět
AN
Aleš Nebáznivý
24.6.2022 06:20 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková ano dá se takto souhlasit. Těch studií, které zjišťují, že naše buňky jsou citlivé na určité emf pole a pokud jsou mu dlouhodobě vystaveny dochází k nevratným změnám je více. Stačí hledat. Vzhledem k tomu, že takto masivní nasazení dlouhodobých zdrojů emf, které ještě s internetem věcí a všeho možného bude řádově stoupat se lidstvo a příroda vystavuje dalšímu stupni ohrožení. Jelikož se jedná celoplanetárně o bilioonový byznys, bohužel nevidím jakou koliv snahu tohoto průmyslu se krotit, protože pokud nebudou lidi umírat najednou po tisích na chodnících, nikoho kumulované dlouhodobé účinky zajímat nebudou.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
24.6.2022 08:55 Reaguje na Aleš NebáznivýTak to už je jen a pouze strašení.
Opravdu by mě zajímalo, jak neionizující záření způsobí umírání tisíců lidí na chodnících.
Je zajímavé, že nás Slunce po takovou dobu zásobuje ohromným množstvím záření a my stále neumíráme po tisících na chodnících.
Celá ta hysterii je způsobena jednou věcí. Většina lidí totiž ani netuší jak Wi-Fi, FM, AM, 4G, 5G, atd. fungují. Jen si někde přečtou (nebo si pustí YouTube), že to škodí a pak to opakují.
Odpovědět
Opravdu by mě zajímalo, jak neionizující záření způsobí umírání tisíců lidí na chodnících.
Je zajímavé, že nás Slunce po takovou dobu zásobuje ohromným množstvím záření a my stále neumíráme po tisících na chodnících.
Celá ta hysterii je způsobena jednou věcí. Většina lidí totiž ani netuší jak Wi-Fi, FM, AM, 4G, 5G, atd. fungují. Jen si někde přečtou (nebo si pustí YouTube), že to škodí a pak to opakují.
Jakub Graňák
23.6.2022 08:37 Reaguje na Karel ZvářalTo samozřejmě není tak docela pravda, úbytek četnosti hmyzu nastal již za blahého socialismu v souvislosti s kolektivizací a užíváním pesticidů typu DDT, nebo Lindanu (ten mimochodem dodávala Spolana do USA, jako surovinu pro výrobu Agent Orange užívaného při válce ve Vietnamu)... to vedlo k drtivému propadu populací polních druhů hmyzu a to bez výjimky, jak škodlivých, tak užitečných (např. střevlíkovitých). Považte jen, jak bohatým zdrojem potravy pro hmyzožravé obratlovce bývaly chroustí rojení - za kolik much vydá takový jeden chroust?
V devadesátých letech se naopak populace hmyzu v souvislosti se sníženou mírou užívání pesticidů docela výrazně zvetily.
Po vstupu ČR do EU se však trend zase obrátil a jsme na tom ještě o něco hůř, než v osmdesátých letech. Pro dnešní dobu je typický např. razantní úbytek našeho nejhojnějšího druhu brouka blýskáčka řepkového, kterého šlo dříve nalézt prakticky na každém květu v hojném počtu, v souvislosti s pěstováním řepky pro energetické účely. Dnes ho v polním prostředí prakticky nenajdete, a to ani mimo půdní bloky - tak ať tady někdo vykládá něco o precizních aplikacích pesticidů.
Že na vině současného stavu hmyzích populací není zemědělství ve své intenzifikované podobě, už od padesátých let dopované prudkými jedy a cílená likvidace hmyzího "lebensraumu" kolektivizací, si mohou myslet jen zaslepení fachidioti.
Odpovědět
V devadesátých letech se naopak populace hmyzu v souvislosti se sníženou mírou užívání pesticidů docela výrazně zvetily.
Po vstupu ČR do EU se však trend zase obrátil a jsme na tom ještě o něco hůř, než v osmdesátých letech. Pro dnešní dobu je typický např. razantní úbytek našeho nejhojnějšího druhu brouka blýskáčka řepkového, kterého šlo dříve nalézt prakticky na každém květu v hojném počtu, v souvislosti s pěstováním řepky pro energetické účely. Dnes ho v polním prostředí prakticky nenajdete, a to ani mimo půdní bloky - tak ať tady někdo vykládá něco o precizních aplikacích pesticidů.
Že na vině současného stavu hmyzích populací není zemědělství ve své intenzifikované podobě, už od padesátých let dopované prudkými jedy a cílená likvidace hmyzího "lebensraumu" kolektivizací, si mohou myslet jen zaslepení fachidioti.
GP
Galipoli Petr
23.6.2022 11:04 Reaguje na Jakub GraňákPoznámka k Lindanu a Agent Orange (AO). Lindan je hexaxhlorcyklhexan. A ano, vyráběl se ve Spolaně. Pro výroby AO se vyráběl a vyvážel jiný produkt a to 2,4,5-trichlofenoxyoctová kyselina (2,4,5-T), Při výrobě této látky vzniká (jako vedlejší produkt) 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin. A to bylo i v AO.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.6.2022 11:27 Reaguje na Galipoli PetrPardon, nepřesnost... ale něco s Lindanem to společného mělo.. nebyl to nějaký meziprodukt při jeho výrobě?
Odpovědět
GP
Galipoli Petr
23.6.2022 12:12 Reaguje na Jakub GraňákJen tu fabriku. A (možnáú výchozí surovinu - benzen. Ale dál.... každý výrobek - jiná cesta a různě dlouhá.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.6.2022 13:15 Reaguje na Galipoli PetrUž jsem to vyštrachal, dibenzodioxin je jedním z odpadních produktů při výrobě Lindanu i kyseliny trichlorfenoxyoctové
Odpovědět
pp
PE
Petr Eliáš
23.6.2022 07:26 Reaguje na Jan KnapJen takový nevýznamný doplněk. Úbytek biodiverzita začal už za socíku. ;)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.6.2022 09:41Člověk začal ovlivňovat přírodu od samého počátku své existence. Pro jedny
k lepšímu a pro druhé k horšímu. Představte si dnes zemědělství bez těch
všech chemických látek k hnojení a ochraně rostlin. Jaképak by byly výnosy a kolik lidí by muselo v zemědělství pracovat bez té chemie. Pak si sami sobě položte otázku, zda budete okopávat v úmorném vedru lán řepy a ručně ji zbavovat plevele jako naši předkové. Zda budete vytrhávat z obilí pcháč a nebo svláčec a čistit co pár metrů žací lištu samovazu od namotaných plevelů. Já si takové hospodaření moc dobře pamatuji a taky ty výnosy, které sotva zaplatily nájem mlátičky a pohoštění brigádníků při sklizni. Pak přišla chemie a kombajn pole pokosil za půlhodinu bez brigádníků a dosušování snopů obilí na poli a někdy i ve stodole, když stále pršelo.
A co taková mandelinka bez postřiků? Buď ji sbíraly i děti místo vyučování ve škole a nebo sežrala brambory a nebylo co sklízet. Přestaňte lidi rozumovat a zkuste vzpomínat, jaké to bylo, než chemie nahradila lidskou dřinu a zoufalé výsledky celoroční práce. Chcete návrat k tomuto? Já to
beru jako daň za odstranění lidské dřiny a pokud by se na polích pouze
pěstovaly potraviny, tak by si část polí mohla od chemie občas odpočinout.
Bohužel EKOenergetika nedá polím šanci k odpočinku a intenzivní chemizace
tak pokračuje zcela zbytečně. Já vidím problém právě v tom, že než pole
osít pícnínou, třeba jen k zaorání a nebo ji osít jako biopás, tak ekonomika tlačí zemědělce pěstovat biomasu a nenechává půdě odpočinout.
Toto vše ale bohužel nastavuje EU se svými pravidly povinného přidávání
biopaliv do paliv ropných a podporou bioplynek. Intenzita chemizace
klesá v tunách, ale stoupá v účinnosti na tunu a to i na bázi genetiky
likvidující hmyz už při množení. Takže závazek snížit množství se pouze
změní na vyšší účinnost a pokud nepřijdeme k rozumu a nenecháme pole
pouze na pěstování potravin a například i těch biopásů a pícnín k
zaorání jako doplnění chybějící organiky v půdě. Bohužel v dnešní době
to je pouze nereálný sen, který mohu dělat v malém a bez zisku.
Odpovědět
k lepšímu a pro druhé k horšímu. Představte si dnes zemědělství bez těch
všech chemických látek k hnojení a ochraně rostlin. Jaképak by byly výnosy a kolik lidí by muselo v zemědělství pracovat bez té chemie. Pak si sami sobě položte otázku, zda budete okopávat v úmorném vedru lán řepy a ručně ji zbavovat plevele jako naši předkové. Zda budete vytrhávat z obilí pcháč a nebo svláčec a čistit co pár metrů žací lištu samovazu od namotaných plevelů. Já si takové hospodaření moc dobře pamatuji a taky ty výnosy, které sotva zaplatily nájem mlátičky a pohoštění brigádníků při sklizni. Pak přišla chemie a kombajn pole pokosil za půlhodinu bez brigádníků a dosušování snopů obilí na poli a někdy i ve stodole, když stále pršelo.
A co taková mandelinka bez postřiků? Buď ji sbíraly i děti místo vyučování ve škole a nebo sežrala brambory a nebylo co sklízet. Přestaňte lidi rozumovat a zkuste vzpomínat, jaké to bylo, než chemie nahradila lidskou dřinu a zoufalé výsledky celoroční práce. Chcete návrat k tomuto? Já to
beru jako daň za odstranění lidské dřiny a pokud by se na polích pouze
pěstovaly potraviny, tak by si část polí mohla od chemie občas odpočinout.
Bohužel EKOenergetika nedá polím šanci k odpočinku a intenzivní chemizace
tak pokračuje zcela zbytečně. Já vidím problém právě v tom, že než pole
osít pícnínou, třeba jen k zaorání a nebo ji osít jako biopás, tak ekonomika tlačí zemědělce pěstovat biomasu a nenechává půdě odpočinout.
Toto vše ale bohužel nastavuje EU se svými pravidly povinného přidávání
biopaliv do paliv ropných a podporou bioplynek. Intenzita chemizace
klesá v tunách, ale stoupá v účinnosti na tunu a to i na bázi genetiky
likvidující hmyz už při množení. Takže závazek snížit množství se pouze
změní na vyšší účinnost a pokud nepřijdeme k rozumu a nenecháme pole
pouze na pěstování potravin a například i těch biopásů a pícnín k
zaorání jako doplnění chybějící organiky v půdě. Bohužel v dnešní době
to je pouze nereálný sen, který mohu dělat v malém a bez zisku.
Jakub Graňák
23.6.2022 12:07 Reaguje na Břetislav MachačekLidskou dřinu nahradily stroje, nikoli chemie - ta navýšila výnosy. Zvýšené výnosy vedly k devalvaci ceny potravin a stály na počátku trendu masivního plýtvání, kdy až 40% potravin shoří někde v teplárně. Celé zemědělství žije na dluh a jak už to u dluhů bývá, ten postupem času narůstá o úroky. A ty úroky (jak vy říkáte daň) budou platit budoucí generace v okamžiku kdy vyhynou (nebo se tomu výrazně přiblíží) hmyzí opylovači, pak teprv padne kosa na kámen. Drtivá většina rostlin v Evropě je hmyzosnubných a drtivou většinu opylení a tudíž i výrazného zvýšení výnosu, kvality, produkce semen obstarávají čmeláci a pestřenky..., včely jsou jen nepatrný přícmrdek srovnatelný s některými druhy brouků. Pak teprve poznáme o kolik milionů tun potravin jsme se připravili tou vámi tak často vzývanou "efektivitou" - ve skutečnosti drancováním.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.6.2022 14:32 Reaguje na Jakub GraňákCo navrhujete vy? Zakázat ze dne na den chemii? Zažil jste
někdy ruční odstraňování plevelů z polí? Bez chemie to dnes
nikdo dělat nebude a bez chemie tu nebude dost potravin i kdybychom s nimi neplýtvali. Buďte soudný a uvažujte logicky, tu opravdu nejde o chemii k produkci potravin,
ale o zbytečnou chemii při produkci biomasy a biopaliv
slepé uličky EKOenergetiky, na které se podepsala zelená
politika. A pokračují s tím dál i směrem do lesů, kde se
kvůli nedostatku lesních dělníků vyžínání buřeně nahrazuje
postřiky a štěpkováním poslední větvičky po těžbě. Zůstane
tak po vytěžení v lese holá půda bez dřevních zbytků a
majitel se už těší na náletové pionýrské dřeviny, které
zase seštěpkuje pro teplárnu. EKO, BIO, ale kulové, pouze kšeft oděn do záchrany klimatu!
Odpovědět
někdy ruční odstraňování plevelů z polí? Bez chemie to dnes
nikdo dělat nebude a bez chemie tu nebude dost potravin i kdybychom s nimi neplýtvali. Buďte soudný a uvažujte logicky, tu opravdu nejde o chemii k produkci potravin,
ale o zbytečnou chemii při produkci biomasy a biopaliv
slepé uličky EKOenergetiky, na které se podepsala zelená
politika. A pokračují s tím dál i směrem do lesů, kde se
kvůli nedostatku lesních dělníků vyžínání buřeně nahrazuje
postřiky a štěpkováním poslední větvičky po těžbě. Zůstane
tak po vytěžení v lese holá půda bez dřevních zbytků a
majitel se už těší na náletové pionýrské dřeviny, které
zase seštěpkuje pro teplárnu. EKO, BIO, ale kulové, pouze kšeft oděn do záchrany klimatu!
Jakub Graňák
23.6.2022 16:05 Reaguje na Břetislav MachačekNavrhuju vyčlenit 25% zemědělské půdy mimoprodukčním funkcím a extenzivním způsobům hospodaření bez chemikálií a honby za ziskem za každou cenu (což vy nazýváte efektivitou). S ohledem na výměru "nadprodukčních" plodin a plodin využívaných k energetickým účelům máme k dispozici kolem 40-45% celkové výměry zemědělské půdy, takže to vystačí i na podporu citlivých komodit typu ovoce a zeleniny.
Zažil a zažívám ruční odstraňování plevele na poli denně a žíly mi to rozhodně nekrátí, ruku na srdce minimálně 60% české populace ohýbání do řádku ze zdravotního hlediska jenom prospěje.
Buďte soudný. Vaše vyjádření ve stylu, že likvidace hmyzích populací, je jakousi daní, považuju za doslova vulgární: nedokážu pochopit proč by následky lidské lenosti, zpupnosti a rozežranosti měla nést třída živočichů, bez které se zhroutí všechny suchozemské ekosystémy. Toto je jenom zhovadilost, nic více - daň budou platit naši potomci, kteří budou hynout na kurděje a podobně, protože bez opylovačů můžeme zapomenout na ovoce a zeleninu (tři čtvrtiny nejvýznamnějších polních plodin jsou závislé na opylení hmyzem). Jenom v Evropě je ekonomický vliv opylovačů odhadován na 4 biliony Kč. Myslíte si, že se budou mít budoucí generace lépe se složením stravy jak ve středověku? Kolik dalších bilionů asi bude stát léčba problémů způsobených stravou složenou pouze z chleba?
Na závěr, zkuste si představit roční nadprodukci aut ve výši 30%, ty se pak následující rok sešrotují - jak dlouho myslíte že bude trvat, než se celý systém zhroutí vlivem vyčerpání levných surovin a energií? Zemědělství takto funguje celé dekády, ale vzhledem k tomu, že touto zhovadilostí trpí někdo jiný, tak je to v pořádku?
Odpovědět
Zažil a zažívám ruční odstraňování plevele na poli denně a žíly mi to rozhodně nekrátí, ruku na srdce minimálně 60% české populace ohýbání do řádku ze zdravotního hlediska jenom prospěje.
Buďte soudný. Vaše vyjádření ve stylu, že likvidace hmyzích populací, je jakousi daní, považuju za doslova vulgární: nedokážu pochopit proč by následky lidské lenosti, zpupnosti a rozežranosti měla nést třída živočichů, bez které se zhroutí všechny suchozemské ekosystémy. Toto je jenom zhovadilost, nic více - daň budou platit naši potomci, kteří budou hynout na kurděje a podobně, protože bez opylovačů můžeme zapomenout na ovoce a zeleninu (tři čtvrtiny nejvýznamnějších polních plodin jsou závislé na opylení hmyzem). Jenom v Evropě je ekonomický vliv opylovačů odhadován na 4 biliony Kč. Myslíte si, že se budou mít budoucí generace lépe se složením stravy jak ve středověku? Kolik dalších bilionů asi bude stát léčba problémů způsobených stravou složenou pouze z chleba?
Na závěr, zkuste si představit roční nadprodukci aut ve výši 30%, ty se pak následující rok sešrotují - jak dlouho myslíte že bude trvat, než se celý systém zhroutí vlivem vyčerpání levných surovin a energií? Zemědělství takto funguje celé dekády, ale vzhledem k tomu, že touto zhovadilostí trpí někdo jiný, tak je to v pořádku?
AN
Aleš Nebáznivý
24.6.2022 06:33 Reaguje na Jakub GraňákDěkuji obě pánům za dva pohledy. Teď z toho udělat smysluplný kompromis. Já si také myslím, že vrátit se k práci na poli by nám žíli rozhodně nezkrátilo. Ono zjištění, jak těžké může být vydolovat ze země to základní, by nás mohlo vrátit zpět na zem. Nikdo asi nechce návrat k totální dřině co byla, s tím s p. Macháčkem souhlasím. Ale přenechat velkou část manuální práci by nám jenom prospělo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.6.2022 16:41 Reaguje na Aleš NebáznivýPamatuji dobu kdy na záhumenku se střídalo asi po 1/4 kukuřice, brambory, jetel a ječmen. Ječmen měl výnos asi 2 tuny z hektaru...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.6.2022 16:43 Reaguje na Slavomil VinklerHnojení jen co bylo po koze a králících a bez chemie= hnojení, pesticidy a herbicidy.
Odpovědět
