Evropská komise nechystá velké změny v zelené klasifikaci jádra a plynu, řekla komisařka

Evropská komise (EK) nebude přes námitky řady států výrazněji měnit návrh klasifikace energetických zdrojů, který dočasně označuje jádro a plyn za takzvané zelené investice. V rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to řekla eurokomisařka pro finanční trhy Mairead McGuinnessová. Exekutiva Evropské unie se v těchto dnech zabývá připomínkami k návrhu, který zásadně odmítá Německo či Rakousko, úpravy však požaduje i část dalších zemí včetně České republiky.

Komise představila několikrát odložený návrh nových pravidel pro ekologické investice označovaný jako taxonomie na konci loňského roku. Jádro a plyn jsou v něm označeny za přechodové zdroje energie, které mají dočasně nahradit výpadky způsobené zejména odstavováním uhelných elektráren. Brusel tím vyslyšel volání zemí, které chtějí k podpoře těchto zdrojů přesvědčit soukromé investory.

Návrh však vyvolal kritiku zejména v zemích odmítajících z bezpečnostních důvodů jadernou energetiku. Rakousko kvůli němu komisi dokonce pohrozilo žalobou, odmítají jej i Španělsko či Dánsko.

"Možná budeme schopni upravit náš návrh v určitých bodech, abychom reagovali na některé námitky. Ale náš manévrovací prostor je opravdu omezený," řekla komisařka německému listu.

Právě němečtí politici jsou v pohledu na taxonomii rozděleni. Vlivný ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck zastupující ve vládě Zelené v úterý doporučil jeho odmítnutí kvůli obavám z provozu jaderných elektráren či ukládání vyhořelého paliva. Naproti tomu sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz se k němu vyjadřuje pozitivněji, neboť Německo stojí o podporu plynu.

Mezi zastánce pravidel patří vedle Francie či Polska i Česko, které však do Bruselu před týdnem zaslalo své námitky. Chce mimo jiné, aby jádro bylo za čistý zdroj označeno déle než do roku 2045 či aby EU odložila povinnost budovat hlubinná úložiště jaderného odpadu za plánovaný rok 2050.

Komise chce konečnou podobu taxonomie představit v příštích týdnech. Státy a Evropský parlament do nich nemohou zasahovat, mohou je ale odmítnout jako celek. Muselo by se však pro to nejdéle do půl roku vyslovit alespoň 20 ze 27 členských zemí reprezentujících nejméně 65 procent obyvatel EU či absolutní většina všech europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.

---

reklama

---