EK: V zemědělské politice EU by měly mít větší slovo členské země

Členské státy by měly mít větší prostor při rozhodování o tom, jak konkrétně chtějí dosáhnout cílů společné zemědělské politiky Evropské unie. Plán budoucích změn jedné z nejstarších společných politik EU včera představila Evropská komise. S konkrétními legislativními návrhy hodlá přijít do léta příštího roku, v návaznosti na jednání o budoucím víceletém finančním rámci.

Podpora zemědělců bude podle komise nadále pokračovat formou přímých plateb. Její dnešní sdělení jen stručně představuje možnosti, jak zajistit, aby tato podpora byla spravedlivá a lépe cílená.

"Proč by italský zemědělec měl plnit stejné požadavky na ochranu životního prostředí jako finský zemědělec, když oba hospodaří za velmi odlišných podmínek?", poznamenala včera komise v podkladových materiálech pro média. Takové uznání je podle unijní exekutivy "pragmatický krok", který neznamená "opětovnou nacionalizaci zemědělské politiky".

Každá členská země EU by měla v budoucnu vytvářet vlastní "strategický plán" toho, jak chce společně domluvené základní cíle v obou takzvaných pilířích zemědělské politiky reálně naplnit. První pilíř představují přímé platby zemědělcům a případná tržní opatření, druhým je podpora rozvoje zemědělských oblastí.

Plány bude schvalovat komise, která zajistí, že navrhovaná opatření nebudou "evidentně chybná nebo nepřiměřená" a bude se snažit bránit nadměrné regulaci. Hlavní pozornost má být následně věnována reálně dosaženému pokroku a tomu, jaký skutečný efekt mají vynaložené peníze.

"Společná zemědělská politika je naším každodenním chlebem už od roku 1962. Musíme zajistit, aby i nadále fungovala tak, aby byly našim spotřebitelům dodávány zdravé a chutné potraviny a aby byla ve venkovských oblastech zaručena zaměstnanost a růst," uvedl včera místopředseda komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice s konkurenceschopnost Jyrki Katainen.

Podle eurokomisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana změny zajistí, že společná zemědělská politika splní ty cíle, které se před státy unie nově objevují. Zmínil potřebu inteligentního a odolného zemědělského odvětví, lepší péči o životní prostředí či boj proti klimatickým změnám a také posílení sociálně-ekonomických struktur venkovských oblastí.

Komise včera upozornila, že dopady, které má změna klimatu a tlak na přírodní zdroje na zemědělství a produkci potravin, se budou projevovat i nadále. Budoucí zemědělská politika by se proto měla soustřeďovat také na účinné využívání zdrojů a ochranu životního prostředí.

Mezi plány nechybí ani podpora využívání moderních technologií, snaha podpořit mladé lidi, aby se věnovali zemědělství. Zmíněna je také potřeba propojit zemědělskou politiku s dalšími unijními a globálními agendami, ať už jde o obchod, migraci či udržitelný rozvoj.

V EU zemědělci hospodaří na 179 milionech hektarů, zemědělská půda včetně přirozených pastvin podle statistik komise představuje 48 procent rozlohy bloku. Práci sektor zemědělství a související potravinářství dává zhruba 44 milionům lidí.

---

reklama

---