Ekologické organizace se přou s ministerstvem zemědělství, jestli novela zvýší počty zvěře

Novela mysliveckého zákona podle ekologických organizací zvýší počty přemnožené spárkaté zvěře a poškodí krajinu. Stát novelou částečně odstraňuje odpovědnost myslivců, kteří už nebudou muset zajistit, aby les nebyl poškozený zvěří příliš. Na včerejší tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací. Podle ministerstva zemědělství (MZe), které novelu předložilo do meziresortního připomínkového řízení, je cílem změn naopak snížení počtu zvířat a také zjednodušení byrokracie. Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) ministerskou novelu podporuje.

Ekologickým organizacím vadí, že ministerstvo v novele vypouští povinnost, kterou do zákona zanesli zákonodárci loni na podzim. "Ministerstvo zemědělství novelou mysliveckého zákona odstraňuje nejen povinnost 'zajišťovat v honitbě chov zvěře tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří', ale ruší i posuzování míry poškození lesů nezávislým odborným subjektem, povolaným státní správou," uvedli ekologické organizace.

V praxi to podle nich povede k dalšímu nárůstu počtu přemnožených srnek a jelenů sika, kteří ožírají mladé listnaté stromy nebo jedle vysazované mimo jiné v místech zničených kůrovcovou kalamitou. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha takto zvířata ročně způsobí škody za miliardy korun, protože poškozené mladé stromky nepřežijí. "Obnova pestrých lesů se ministerskou novelou stane nesplnitelným snem," uvedli ekologické organizace.

Ministerstvo oponuje, že reálný stav lesa by zjišťovali kontinuálně pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. "Pokud bude někde les zvěří nadměrně poškozený, nařídí orgán státní správy myslivosti zvýšení lovu. Tento postup by reagoval pružněji a také ekonomičtěji než poslanecký návrh, podle kterého by plán lovu musely zajistit a financovat obce s rozšířenou působností," napsalo ministerstvo v tiskové zprávě. Podle Bláhy ale nyní připravovaný zákon ústav k takové činnosti nezmocňuje.

Ministerstvo navíc změny na podzim podle ekologických organizací podpořilo v Poslanecké sněmovně, po schůzce se zástupci Českomoravské myslivecké jednoty ale změnilo názor. "Abychom pro budoucí generace zajistili pestré lesy, které budou odolné vůči změnám klimatu a dalším nepříznivým vlivům, je zcela zásadní ponechat v legislativě princip odvozování výše lovu od stavu ekosystému. Ministerský návrh tuto pravomoc opět svěřuje do rukou držitele a uživatele honitby. To však desítky let nefungovalo," říkají ekologické organizace.

Myslivecká jednota odmítá, že by lesní zvěř byla přemnožená. "Počty spárkaté zvěře jsou lokálně zvýšené. Zvěře u nás není víc než v okolních státech," uvedla jednota. V ČR se podle jednoty loví 68 kusů zvěře na 1000 hektarů, Německo uvádí na stejnou plochu 117, Rakousko 88 a Maďarsko 91. "Jak je možné, že například německé lesy jsou v lepším stavu, přestože zvěře v nich žije více?" ptá se jednota. Lesní zvěř podle jednoty není viníkem současného stavu lesa. Bláha uvedl, že zvěř sežere 64 procent z mladých listnatých stromů a jedlí.

K novele se sešlo na 300 připomínek, ministerstvo je chce vypořádat a novelu předložit legislativní radě vlády. Mimo jiné uvádí, že chce podpořit větší odlovy, protože plánuje povolit lov v noci, během sklizně nebo s pomocí noktovizorů.

---

reklama

---